Život ve Spoločenstve PIAR

• Název práce v češtině: Život ve Spoločenstve PIAR
• Název v anglickém jazyce: Life in the Piar Fellowship
• Klíčová slova: společenství křesťanství mládež církev charismatici slovensko spiritualita katolická ekumenismus chvály spoluzodpovědnost hierarchie
• Klíčová slova anglicky: fellowship christianity youth church charismatics slovakia spirituality catholic worship co-responsibility ecumenism hierarchy
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.06.2016
• Datum zadání: 21.07.2016
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2017 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J2019, Jinonice - místn. č. 2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2017
• Oponenti: Mgr. Hana Novotná

Seznam odborné literatury

LITERATURA

BARTOŠOVÁ, Michaela. 2008. Mezi Bohem a církví – pluralizace náboženské zkušenosti v římskokatolické církvi. Dostupné z: http://www.socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/090115130356.pdf

BELEJOVÁ, Martina, KMEŤO, Andrej. 2016. Chvály vás vezmú na miesta, kde srdce začína biť pre Boha. [online]. In: Nahlas.sk. Dostupné z: https://medium.com/@CasopisNahlas/t%C3%A1%C5%88a-gabika-a-janka-zo-skupiny-heartbeat-202175a0460e#.rf2muyeug

GROESCHEL, Craig. c2008. It. Grand Rapids, Mich.: Zondervan.

HAMPLOVÁ, Dana. 2000. Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti. Praha: SOÚ AV ČR.

HAMPLOVÁ, Dana. 2008.“Čemu Češi věří: dimenze soudobé české religiozity”. Sociologický časopis [online] č. 44 [cit. 24.5.2016] Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/eeb1d38e3abd382ce8dbabafa1983485057582c7_512_2008-4Hamplova.pdf

JORISSEN, Hans. 1999. Komuniální eklesiologie - její místní určení z trinitárního a spásně-ekonomického pohledu. [online]. Dostupné z: http://www.getsemany.cz/node/2581

LUMEN GENTIUM. Dokumenty II. vatikánského koncilu. 1964. Dostupné z: http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_cs.html

MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. Psyché (Grada)

NEDBÁLKOVÁ, Kateřina. Spoutaná Rozkoš: sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2006. Gender sondy.

NEŠPOR, Zdeněk. 2007. Výzkum detradicionalizace a individualizace současné české religiozity. [Online]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php@disp=temata&shw=270&lst=115.html

NEUNER, Peter. 1997. Laici a klérus? Společenství Božího lidu. Praha: Vyšehrad.

NEVĚŘILOVÁ, Ivana. 2012. Mezi církevním a vnitřním hlasem: Individualizace a subjektivizace víry katolických charismatiků. Diplomová práce. [online]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/174469/fss_m/

POLÁKOVÁ, Veronika. 2013. Křesťanství v dnešní době (výsledky průzkumu). Dostupné online na https://krestanstvi-v-dnesni-dobe.vyplnto.cz.

PODOLINSKÁ, Tatiana: 2008. Religiozita v dobe neskorej modernity. Prípad Slovensko. In: Sociální studia, roč. 5, č. 3, s. 51 – 87. Dostupné z: http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/090115130345.pdf

ROZKOPAL, Ondřej. 2009. Modlitba chval a uctívání. Diplomová práce. [online]. Dostupné z: http://www.vecerychval.cz/files/chvala-dipl.pdf

ŘIHÁČEK, ČERMÁK, HYTYCH. 2013. Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: MUNI Press. Dostupné z: http://www.opvk.fss.muni.cz/ikapsy/uploads/Kvalitativni-analyza-textu.pdf

SACKS, Harvey. An initial investigation of the usability of conversational data for doing sociology. Studies in social interaction, 1972, 31-74.

Facebooková stránka Spoločenstva PIAR. [Cit. dne 24.5.2016]. https://www.facebook.com/piar.sk

Spoločenstvo Piar. Webová stránka. Dostupné z: https://www.piar.sk

Předběžná náplň práce

TÉMA VÝZKUMU

Cílem mé práce je popsat život ve Spoločenstve PIAR - slovenském křesťanském společenství mládeže. Spoločenstvo začalo vznikat v roce 2007, kdy mělo pouze pět členů. Do dnešního dne se rozrostlo do velké komunity čítající přes 120 členů, kterou na Facebooku sleduje více než 1 600 lidí (facebook.com), má „pobočky“ v několika slovenských a českých městech, pořádá pravidelná setkávání pro mladé lidi, organizuje evangelizační i benefiční akce a podílí se na vzdělávání a formaci mladých lidí (piar.sk). Kontrastuje tak s všeobecnou představou o katolické církvi jakožto instituci zpátečnické a pro mladé lidi nepřitažlivé.
Budu se zabývat vztahy ve společenství, aktivitami, hierarchií ve vedoucím týmu, spoluzodpovědností, pojetím autority, spoluprací s jinými komunitami a církvemi. Také zmapuji způsob, jakým se Spoločenstvo inspiruje některými západními církvemi (např. kalifornská letniční církev Bethel) a srovnám se situací podobných společenství v Čechách.

DOSAVADNÍ POZNATKY

Dle výzkumu Dany Hamplové se ke katolické církvi v Čechách hlásí spíše lidé vyššího věku, zatímco mladší lidé inklinují spíše k alternativní religiozitě (Hamplová 2008), z čehož se dá usuzovat, že katolická církev pro mladé lidi není příliš přitažlivá. Podle internetového výzkumu z roku 2013 si respondenti se slovem „katolík“ asociují slova jako „kostel“, „fanatik“, „náboženství“ (Poláková 2013), což značí spíše pejorativní a neosobní pohled na církev. Pověst církve je podle respondentů výrazně poznamenaná kontroverzní minulostí i některými incidenty současnosti, jako je zneužívání dětí, spory o majetek a skandály ve Vatikánu; církev si spojují s manipulací, pokrytectvím a zpátečnictvím (ibid.).
Pokud jde o situaci na Slovensku, tam je sice mnoho lidí pokřtěných či se považují za věřící, ale praktikujících je též méně. „Vo vzorke 230 študentov bratislavských VŠ sa celkovo za veriacich považovalo 70,4 % respondentov, z nich však len 41,7 % sa považovalo za veriacich konkrétneho náboženstva (v zmysle cirkevnej identifikácie) a až 28,7 % sa považovalo za veriacich bez príslušnosti ku konkrétnemu náboženstvu, a to napriek tomu, že až 75,8 % z nich bolo formálne zamatrikovaných v konkrétnej cirkvi“ [ Podolinská 2008: 76].
Přestože se cca od roku 2001 hodně mluví o narůstající individualizaci a deinstitucionalizaci náboženství (Nešpor 2007), začíná se v kontrastu s tím v církvi rozvíjet trend společenství křesťanů, kteří se pravidelně scházejí, vytváří mezi sebou pevné vztahy, sdílejí se o svém duchovním i osobním životě, modlí se spolu a vzájemně povzbuzují. Na Slovensku je tato kultura malých společenství ještě výrazněji rozvinutá; řada společenství jsou zaměřená nejen na pastoraci (tedy službu dovnitř), ale i na evangelizaci (službu ven). Svým PR, jazykem i typem aktivit se snaží být atraktivní pro mladé lidi a srozumitelným způsobem jim přibližovat základní křesťanské hodnoty a způsob života.
Jedním z takových uskupení je právě Spoločenstvo PIAR, které vzniklo roku 2008 v Piaristické škole v Prievidzi. Díky počtu členů i již zmíněným pobočkám ve více městech se dá považovat za druhé největší slovenské společenství. Věnuje se převážně práci s dětmi a mládeží, pořádání chválových večerů, programů pro biřmovance, duchovních obnov, evangelizačních i benefičních akcí a praktické pomoci obyvatelům Prievidze (piar.sk)

VÝZKUMNÁ TÉMATA

Můj výzkum se bude zabývat obecně fungováním Spoločenstva a životem v něm. Chtěla bych se zaměřit na několik témat:
• Fungování jednotlivých služebních týmů
• Zkušenost členů Piaru se životem ve Spoločenstve
• Postoj obyvatel Prievidze vůči členům Spoločenstva
• Spiritualita a inspirace protestanskými církvemi
• Spolupráce s jinými křesťanskými komunitami
Spoločenstvo má (dle rozhovoru s mým kamarádem, který je členem Piaru) významně rozvinutého „pavouka služeb“; existuje zde modlitební tým, tři chválové kapely, technický tým, leaderský tým a několik dalších. Chtěla bych jednak zjistit historii vzniku těchto týmů, a jednak zmapovat způsob komunikace jak v rámci jednotlivých týmů, tak mezi všemi týmy. Z každého týmu bych chtěla udělat rozhovor alespoň s jedním členem. Ptát se budu na historii jejich členství, jak se dostali do Spoločenstva a do týmu, co jim členství ve Spoločenstve dává, jak by definovali spiritualitu Spoločenstva, co je pro ně výzvou nebo těžkostí a jakým způsobem se v Piaru řeší problémy. Také se budu ptát na inspiraci protestantskými církvemi a spolupráci s jinými křesťanskými komunitami, jelikož Piar výrazně čerpá ze spirituality kalifornské církve Bethel (Belejová, Kmeťo 2016).
Také se zaměřím na zkušenost „běžných“ členů Piaru (těch, co nejsou v žádném služebním týmu) s životem ve společenství. Otázky budou směřovat na způsob, jak se členové do Spoločenstva dostali, jaký byl důvod jejich vstupu do Spoločenstva, jak probíhalo jejich začleňování, jak vnímají leadery Spoločenstva, kterých aktivit se nejvíce účastní, zda by se chtěli zapojit do nějaké služby, co jim členství v Piaru dává, jak definují spiritualitu Piaru a co je pro ně ve společenství výzvou.
Plánuji se ptát i některých obyvatel Prievidze, kteří nejsou členy Spoločenstva. Budu se ptát, zda Spoločenstvo znají, jak Spoločenstvo na obyvatele působí a zda zaznamenali, že jeho členové ve městě pořádají nějaké veřejné „všeobecně prospěšné“ akce či se jinak angažují na životě města. Dle webových stránek Spoločenstva se členové angažují v praktické pomoci městu (PIAR.SK), ovšem je otázka, zda bylo toto místními obyvateli zaznamenáno a případně jak na to pohlíží.
Otázka autority a spoluzodpovědnosti je zmíněna v dokumentu Lumen Gentium i v Novém Zákoně: „Vždyť pokřtění jsou svým znovuzrozením a pomazáním od Ducha svatého posvěcení na duchovní chrám a na svaté kněžstvo, aby každým skutkem jako křesťané přinášeli duchovní oběti a hlásali mocné činy toho, který je ze tmy povolal ke svému podivuhodnému světlu (srov. 1 Petr 2,4-10)“ [LG 2]. Profesor Hans Jorissen se k tomuto tématu vyjadřuje takto: „Církev není „demokracií" v politickém smyslu, kde všechna moc vychází z lidu. Je ale lidem božím, který je veden a naplňován Duchem svatým, a který je jako celek nositelem apoštolského poslání. Apoštolská církev není jen papež a biskupové, nýbrž všichni věřící, kteří proto - každý způsobem sobě vlastním - nesou spoluzodpovědnost“ [Jorissen: 1999 ]. Budu se proto ptát jak členů, tak týmů, zda a jak je otázka spoluzodpovědnosti realizována právě v tomto společenství.
Pokusím se též srovnat situaci ve Spoločenstve se situací některých pražských společenství.

METODY VÝZKUMU A ANALÝZY

Půjde o měsíční pobyt ve Spoločenstve, kde se budu aktivně účastnit co největšího počtu aktivit jako dobrovolník a zároveň provádět výzkum. Využiji kvalitativních metod výzkumu, jako jsou výzkumné rozhovory a pozorování.
Výzkumné rozhovory budou polostrukturované. Miovský uvádí, že při polostrukturovaném rozhovoru – který je v kvalitativním výzkumu asi nejvyužívanější formou - výzkumník vytváří jakési schéma témat, které je pro něj závazné, ale během rozhovoru se nemusí držet pořadí témat. Může též se respondenta doptávat, jak přesně svou odpověď myslel, aby se předešlo dezinterpretaci (Miovský 2006). Vybrala jsem tuto formu, jelikož mi umožní se dotknout všech důležitých témat a zároveň se přizpůsobit každému respondentovi podle toho, jak moc dopodrobna se bude chtít o kterém tématu rozpovídat.
Také využiji možnost zúčastněného pozorování. Budu se účastnit některých aktivit Spoločenstva a psát si terénní poznámky, které posléze podrobím analýze. Terénní poznámky hrají podle Emersona ve výzkumu zásadní roli. Spíše než obrazem reality jsou odrazem našeho vzdělání, emocí, znalostí, sympatií i antipatií. Odráží se v nich naše pozičnost – partikulární pohled, ze kterého vnímáme a popisujeme realitu. Je charakteristická pro etnografické psaní obecně a není nedostatečností, ale uvědoměním si vlastní subjektivní pozice a možností v percepci reality (Emerson, 1995 in Nedbálková (2007)).
Jako základní metody analýzy plánuji použít Membership categorisation analysis a Grounded theory method.
Metoda členské kategorizační analýzy mi umožní získat vhled do vztahů mezi členy a vedoucími Spoločenstva. Na jednoho člověka mohou být aplikovány sociální kategorie. Kategorizace ale bývá spojovaná s určitým pohledem na věc - je jednostranná, protože redukuje komplexní sociální identity a vztahy na jeden aspekt (Sacks 1972). Tím, že např. člen označí spoločenstvo za „rodinu“, dá se z toho usoudit, že ve společenství panují vřelé a pevné vztahy. Kategorie v sobě skrývají všeobecně sdílené znalosti. Kterýkoliv člen kategorie může být považován za reprezentanta této kategorie. Co se „ví“ o kategorii, se předpokládá také o něm. Například jeli nám někdo představen jako učitel, víme, o jakých tématech se s ním můžeme bavit (Sacks 1972).
Metoda zakotvené teorie je v kvalitativním výzkumu celkem často využívaná. Všechny podstatné fáze výzkumu (výzkumná otázka, tvorba dat, tvorba konceptů atd.) se prolínají a vzájemně ovlivňují, probíhají tak nějak současně. Součástí této metody je tzv. kódování, kdy v datech hledáme odpovědi na naše výzkumné otázky a redukujeme je na kódy, tedy na jednotlivá slova či slovní spojení. (Řiháček, Čermák, Hytych 2013).

PŘÍNOS

Bližší popis fungování Spoločenstva by mohl mít přínos pro sociologii náboženství, jelikož rozvíjení podobných živých společenství – kontrastujících s již zmíněnou individualizací spirituality - je v současnosti narůstající trend, který však zatím nebyl podrobněji prozkoumán. Vzhledem k tomu, že v České republice zatím nemá Spoločenstvo Piar obdoby, můj výzkum by mohl též být velkou inspirací pro řadu českých křesťanských společenství a komunit.