Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Porovnání účinnosti proplachu arteriálních setů: heparinizovaný proplach versus fyziologický roztok
Název práce v češtině: Porovnání účinnosti proplachu arteriálních setů: heparinizovaný proplach versus fyziologický roztok
Název v anglickém jazyce: Comparison of the efficacy of arterial flushing sets: heparinized flush versus saline flush
Klíčová slova: Proplach arteriálního katétru, intenzivní péče, fyziologický roztok, heparin, heparinem indukovaná trombocytopenie
Klíčová slova anglicky: Flushing arterial catheter, intensive care, saline, heparin, heparin induced thrombocytopenia
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250)
Vedoucí / školitel: Mgr. Veronika Di Cara, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 24.04.2016
Datum zadání: 25.04.2016
Datum a čas obhajoby: 04.09.2018 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:27.06.2018
Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2018
Předmět: Obhajoba diplomové práce (B01602)
Oponenti: PhDr. Šárka Dynáková, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Práce bude zpracována v souladu s relevantními opatřeními děkana 1.LF UK a rektora UK.
Seznam odborné literatury
ROBERTSON-MALT, S, GN MALT, V FARQUHAR a W GREER. Heparin versus normal saline for patency of arterial lines. COCHRANE DATABASE OF SYSTEMATIC REVIEWS [online]. 2014, (5) [cit. 2016-02-20]. ISSN 1469493X. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edswsc&an=000336657000004&scope=site

KORDZADEH, A, T AUSTIN a Y PANAYIOTOPOULOS. Efficacy of normal saline in the maintenance of the arterial lines in comparison to heparin flush: a comprehensive review of the literature. JOURNAL OF VASCULAR ACCESS [online]. 2014,15(2), 123-127 [cit. 2016-02-20]. ISSN 11297298. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edswsc&an=000339997000009&scope=site

STELFOX, Henry a Barry KUSHNER. Skin necrosis in patients with arterial catheters flushed with a solution containing heparin. Intensive Care Medicine [online]. 2012,38(5), 918-919 [cit. 2016-02-20]. DOI: 10.1007/s00134-012-2511-6. ISSN 03424642.

KULKARNI, M., C. ELSNER, D. OUELLET a R. ZELDIN. Heparinized saline versus normal saline in maintaining patency of the radial artery catheter. Canadian Journal of Surgery [online]. 1994,37(1), 37 - 42 [cit. 2016-02-20]. ISSN 0008428X. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edselc&an=edselc.2-52.0-0028198435&scope=site

GAMBY A BENNETT J. A feasibility study of the use of non-heparinised 0.9% sodium chloride for transduced arterial and venous lines. Intensive [online]. 1995,11(3), 148-50 [cit. 2016-03-27]. ISSN 09643397. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=cmedm&an=7620258&scope=site

BLACKMORE, MAUNDRILL a LAVIES. Use of heparin in arterial lines. Anaesthesia [online]. 1998,53(1), 100-100 [cit. 2016-03-27]. ISSN 00032409. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=5255000&scope=site

FRAZER, Cynthia A. Heparin-Induced Thrombocytopenia. MEDSURG Nursing [online]. 2013,22(6), 399-400 [cit. 2016-03-27]. ISSN 10920811. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=93449549&scope=site

FUJITA, Tetsuji, et al. Normal saline flushing for maintenance of peripheral intravenous sites. Journal of clinical nursing, 2006, 15.1: 103-104.

SELLENG, Kathleen; WARKENTIN, Theodore E.; GREINACHER, Andreas. Heparin-induced thrombocytopenia in intensive care patients. Critical care medicine, 2007, 35.4: 1165-1176.
Předběžná náplň práce
Úvod do problematiky a význam tématu:

Použití heparinizovaného a fyziologického roztoku jako proplach pro udržení průchodnosti arteriální linky je dobře známý postup. Nicméně mnohé studie, které se touto problematikou zabývaly, nepřinesly přesvědčivé důkazy podporující využívání heparinizovaného roztoku před fyziologickým roztokem. Kromě toho může být použití heparinizovaného roztoku spojeno s nežádoucími účinky. Na udržení průchodnosti cévních katétrů by měl stačit převodníkový ventil řídící tok tekutiny rychlostí 1-3 ml za hodinu. Ve svém experimentu bych chtěla ověřit, zda zavedený koncept používání heparinizovaného proplachu je skutečně účinnější v porovnání s fyziologickým roztokem. Pokud by tomu tak nebylo, tak by se snížilo riziko vedlejších heparinových účinků na pacienta, celkově by se zjednodušil postup přípravy setu a ušetřilo by se za spotřební materiál na přípravu roztoku.

Cíl práce a výzkumné otázky:

Cílem diplomové práce bude zjistit, zda je fyziologický roztok stejně účinný v prevenci uzávěru arteriálních setů v porovnání s heparinizovaným roztokem. V diplomové práci se budu zabývat také porovnáním spotřeby materiálu při použití obou metod proplachu arteriálních setů a finančních nákladů s nimi spojených. Dále je cílem diplomové práce přinést přehled poznatků o dané problematice publikovaných v českých i zahraničních literárních a časopiseckých zdrojích.

Metodologie (metoda, výzkumný vzorek):

Jako metodu použiji kvantitativní výzkum provedený technikou klinického experimentu uskutečněný na resuscitačním oddělení fakultní nemocnice se souhlasem etické komise. Pacienti zařazeni do výzkumu budou muset splňovat kritéria diagnózy sepse a mít zavedený arteriální katétr. Pacienti podepíší informovaný souhlas se zařazením do studie, u pacientů v bezvědomí bude použito prohlášení lékaře o zařazení do studie. V práci budou porovnávány dvě skupiny pacientů, a to experimentální a kontrolní skupina. První skupinu budou tvořit pacienti, u kterých se bude k proplachu arteriálních katétrů používat čistý fyziologický roztok. U druhé skupiny pacientů se bude k proplachu arteriálních katétru používat heparinizovaný roztok. Do těchto skupin budou pacienti zařazeni pseudorandomizací, tedy tak, že každý nový pacient bude zařazen do jiné skupiny než předchozí pacient. U všech pacientů se bude do připraveného protokolu zaznamenávat čas a důvod proplachu setu. Proplach z důvodu špatné kvality tvaru křivky bude proveden pomocí převodníkového ventilu a bude trvat 5 sekund. Proplach po odběru krve bude proveden stříkačkou s 5 ml daného roztoku. V diplomové práci budu vždy porovnávat jen stejný typ katétru, budu hodnotit, jak dlouho se udrží průchodnost cévního vstupu. Zaznamenávat se bude den nutné výměny katétru pro uzávěr. Po sběru dat bude provedena analýza u obou skupin, a to analýza četnosti nutných proplachů za každých 12 hodin od zavedení katétru (budou se porovnávat data sesbíraná ve stejný časový úsek od zavedení katétru), četnosti uzávěru katétru, funkčního období katétru (počítáno ve dnech) a množství spotřebovaného materiálu a finančních nákladů s tím spojených.

Předpokládaná implementace:

V případě, že se ukáže fyziologický roztok stejně účinný jako heparinizovaný roztok, bych chtěla vypracovat standardní postup, který bude předložen vedení kliniky a nemocnice s úmyslem vytvořit všeobecně použitelný doporučený postup pro přípravu proplachovacích setů arteriálních katétrů. Výsledky práce bych chtěla publikovat v odborném časopise, případně prezentovat na domácích sesterských i lékařských odborných kongresech. V opačném případě se budou arteriální katétry proplachovat stejným způsobem jako dosud (heparinizovaným roztokem) a výsledky studie budou publikovány taktéž
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Annotation:

Introduction to the issue and the importance of the topic:

The use of heparinized solution and saline as a flush to maintain patency of the arterial line is a well-known process. However, many studies that address this issue have not produced convincing evidence to support the use of heparinized flush before the saline flush. In addition, the use of heparinized solution is associated with adverse reactions. To maintain patency of vascular catheters should be sufficient use of transducer valve controlling fluid flow rate of 1-3 ml per hour. In my study I would like to verify if the common concept of heparinized flush is actually more efficient in comparison with saline. If it were not so, it would reduce the risk of side effects of heparin to the patient, it would simplify the process of preparing the set and could save a consumables for preparing the solution.

Aim of the study and research questions:

The aim of this thesis is to determine if the saline is as effective in preventing closure of arterial sets as heparinized solution. In my thesis I will also compare the consumption of material using both methods of flushing arterial sets and financial costs associated with them. Another aim of the theses is to present an overview of the evidence on the issue published in Czech and foreign journals and literary sources.

Methodology (method, research sample):

The method of my research will be quantitative, using the technique of clinical experiments carried out at the resuscitation department of the University Hospital, with the approval of the ethics committee. Patients included in the study will have to meet criteria for the diagnosis of sepsis and have an arterial catheter inserted. Patients included in the study will have to sign informed consent, for patients in a coma will be used statement of enrollment signed by the physician. In the study I will compare two groups of patients, the experimental and the controlled group. In the first group there will be patients who will have the arterial catheter flushed by pure saline. The second group of patients will have arterial catheter flushed by a heparinized solution. The patients will be enrolled in to the groups by pseudorandomization, it means that each new patient will be assigned to a different group than the previous one. For each patient there will be time and reason for flushing the set recorded. Flushing due to the poor quality of the waveform will be performed by transducer valve and will take 5 seconds. Rinsing after blood sampling will be carried out by syringe with 5 ml of the solution. In this thesis, I will always compare only the same type of catheter, I will evaluate for how long it keeps the patency of vascular entry. I will record date when exchange of catheter for closure is needed. After collecting the data it will be analysed in both groups, and it will analyse the frequency of required flushing during 12 hours period after inserting a catheter (it will compare the data collected in the same period of time from catheter insertion), frequency of catheter closer (counted in days) and the amount of consumed material and financial costs associated with it.

Estimated implementation:

In case that this study shows saline as effective as heparinized solution, I would like to develop a standard procedure, which will be submitted to management of clinics and hospitals with the intention of creating a universally usable and recommended procedure for preparing the flushing sets for arterial catheters. I would like to publish results of the work in a scientific journal or present at domestic and affiliated medical professional congresses. Otherwise, arterial catheters will be flushed in the same manner as before (with heparinized solution) and the results of the study will be published as well.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK