Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Analýza efektivity výdajů na kulturu obcí v ČR
Název práce v češtině: Analýza efektivity výdajů na kulturu obcí v ČR
Název v anglickém jazyce: Efficiency analysis of cultural spending in Czech municipalities
Klíčová slova: efektivita, obce, Česká republika, veřejné výdaje, DEA
Klíčová slova anglicky: efficiency, municipalities, Czech Republic, public expenditure, DEA
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
Vedoucí / školitel: PhDr. Lenka Šťastná, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 22.05.2017
Datum zadání: 22.05.2017
Datum a čas obhajoby: 10.09.2019 09:00
Místo konání obhajoby: Opletalova - Opletalova 26, O105, Opletalova - místn. č. 105
Datum odevzdání elektronické podoby:31.07.2019
Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2019
Oponenti: Mgr. Dominika Špolcová
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
Bibliografie

Benito, B., Solana, J., Moreno, M. R. (2014). Efficiency in the Provision of Public Municipal Cultural Facilities, Lex Localis – Journal of Local Self-Government
(http://pub.lex-localis.info/index.php/LexLocalis/article/view/12.2.163-191%282014%29)

De Witte, K., Geys, B. (2011). Evaluating efficient public good provision: Theory and evidence from a generalised conditional efficiency model for public libraries, Journal of urban economics – Elsevier
(http://econpapers.repec.org/article/eeejuecon/v_3a69_3ay_3a2011_3ai_3a3_3ap_3a319-327.htm)

Nogare, C. D., Galizzi, M. M. (2011) The political economy of cultural spending: evidence from Italian cities, Journal of Cultural Economics – Springer (http://link.springer.com/article/10.1007/s10824-011-9145-3)

Cabaleiro-Casal, R., Buch-Goméz, E. (2015). Public Spending Policies and Budgetary Balances: Evidence from Spanish Municipalities, Lex Localis - Journal of Local Self-Government
(http://pub.lex-localis.info/index.php/LexLocalis/article/view/13.3.973-994%282015%29)

Horrigmo, A. M. J. (2013). Can Culture Explain Culture? The Influence of Cultural Change on Municipal Spending on Cultural Policies. Urban Affairs Review (http://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1078087412461241)

Mafrolla, E., D’AMICO, E. (2016). Does Public Spending Improve Citizens’ Quality of Life? An Analysis of Municipalities’ Leisure Supply, Local Government Studies
(https://www.researchgate.net/publication/286934309_Does_Public_Spending_Improve_Citizens%27_Quality_of_Life_An_Analysis_of_Municipalities%27_Leisure_Supply)

Aabø, S. (2005) Valuing the benefits of public libraries, Information Economics and Policy
(http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167624504000502)

Brida, G., Dalle, Nogare C., Scuderi, R. (2014). How often to a museum? Motivations matter. Free University of Bolzano-Bozen (https://ideas.repec.org/p/bzn/wpaper/bemps16.html)

Banker, R. D., Charnes, A., Cooper, W. W. (1984). Some Models for Estimating Technical and Scale Inefficiencies in Data Envelopment Analysis, Management Science (http://pubsonline.informs.org/doi/abs/10.1287/mnsc.30.9.1078)
Førsund, F. R., Lovell, C. A. K., Schmidt, P. (1980). A survey of frontier production functions and of their relationship to efficiency measurement, Journal of Econometrics (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0304407680900408)

Madau, F. A. (2012). Technical and scale efficiency in the Italian Citrus Farming: A comparison between Stochastic Frontier Analysis (SFA) and Data Envelopment Analysis(DEA) Models, MPRA Paper (https://ideas.repec.org/p/pra/mprapa/41403.html)

D´Inverno, G., Carosi, L., Ravagli, L. (2017). Global public spending efficiency in Tuscan municipalities, Socio – Economic Planning Sciences (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S003801211630009X)

Afonso, A., Schunknecht, L., Tanzi, V. (2003). Public sector efficiency: an international comparison, Working Paper Series (http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11127-005-7165-2)

Mandl, U., Dierx, A., Ilzkovitz, F. (2008). The effectiveness and efficiency of public spending, European Communities (http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/pages/publication11902_en.pdf)

Soukupová, J., Struk, M. (2012). Method of "minimal value" in the analysis of efficiency of current municipal expenditures on waste management, Waste Forum (https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/1073618)

Mazon, L. M., Mascarenhas, L. P. G., Dallabrida, V. R. (2015). Efficiency of public expenditure on health: challenge for cities of Santa Catarina, Brazil, Saude e Sociedade
(http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0104-12902015000100023)

Sibiano, P., Agasisti, T. (2013). Efficiency and heterogeneity of public spending in education among Italian regions, Journal of Public Affairs (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pa.1404/abstract)

Agasisti, T. (2014). The Efficiency of Public Spending on Education: An empirical comparison of EU countries, European Journal of Education (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ejed.12069/full)
Předběžná náplň práce
Výzkumná otázka a motivace
Náklady na kulturu jsou důležitou součástí obecních výdajů. Z obecních rozpočtů jsou financovány různé instituce jako např.: knihovny, muzea, kina, divadla, … Tyto výdaje mají jak ekonomické, tak i sociální benefity, je všeobecně známo, že kultura zvyšuje životní úroveň lidí žijících v této oblasti. Tato práce má za cíl zhodnotit efektivitu obecních výdajů v rámci obcí s rozšířenou působností a určit, které charakteristické znaky dělají danou obec více či méně efektivní.


Přínos práce
Bylo sepsáno mnoho prací zabývajících se analýzou efektivity veřejných výdajů, ale z velké části se zabývají celkovou efektivitou jako například D´Inverno, Carosi a Ravagli (2017) nebo Afonso, Schunknecht a Tanzi (2003). Dále jsou k dispozici také práce zabývající se konkrétní oblastí výdajů, jako například zdravotnictví, vzdělání nebo odpadové hospodářství, na tyto témata svou práci sepsali postupně tito autoři: Mazon, Mascarenhas a Dallabrida (2015), Agasisti (2014) a Soukupová, Struk (2012). Tato práce se soustřeďuje pouze na výdaje na kulturu. V minulosti bylo napsáno mnoho prací na téma kultury a kulturních aktivit a jejich významu pro populaci, stejně jako na téma kulturního dědictví. Benito a kol. (2014) provedl analýzu faktorů ovlivňujících efektivitu lokálních výdajů na kulturu ve Španělsku. V první fázi použil jako vstupní ukazatel „cenu kultury“ na obyvatele. Jako výstupní ukazatele posloužily celková rozloha jednotlivých instalací na obyvatele a index kvality kulturního vyžití v dané oblasti. Ve druhé fázi této analýzy zařadil další proměnné, jako například: hustota obyvatelstva, příjem, míra nezaměstnanosti a další. Výsledky ukazují, že všechny jím zkoumané proměnné mají na efektivitu vliv kromě dvou, jimiž jsou míra nezaměstnanosti a ukazatel politické orientace. Efektivita výdajů na kulturu v České republice nebyla doposud zpracována. Tato práce tudíž může poukázat na výrazně neefektivně hospodařící obce v porovnání s těmi efektivními.

Metodologie
V této práci dojde k analýze efektivity výdajů na kulturu v rámci 205 obcí s rozšířenou působností v České republice v letech 2014–2016. Existují dvě hlavní metody, které jsou používány k analýze efektivity: neparametrická a parametrická. Obě tyto metody přistupují k analýze efektivity rozdílně, v této práci bude využita jak neparametrická Analýza obalu dat (Data Envelopment Analysis, DEA), tak parametrická Stochastická hraniční analýza (Stochastic Frontier Analysis, SFA) a dojde ke srovnání jejich výsledků.
Způsob hodnocení efektivity mají obě metody rozdílný, a tedy mohou vést u některých nebo dokonce u všech jednotek k rozdílným závěrům. Toto popsal ve své práci Madau (2012). SFA spočívá v určení stochastické produkční funkce, přičemž míra neefektivity každé z jednotek je vyjádřena vzdáleností od této hranice. DEA využívá k určení efektivity vytvoření tzv. „efektivní hranice“ tak, že veškeré body leží buď na nebo pod touto hranicí, a tudíž je její tvar ovlivněn extrémními hodnotami. V této metodě dochází k porovnání předmětných jednotek analýzy s tou nejlepší.
Vstupní proměnnou budou výdaje na kulturu, které lze získat z informačního portálu Ministerstva financí ČR – Monitor (http://monitor.statnipokladna.cz/2016/). Jako výstupní proměnné budou využity různé charakteristiky týkající se muzeí, knihoven, divadel, kin. Přesněji jde o počty návštěvníků, otevírací dobu nebo počty jednotlivých kulturních institucí. Hlavním zdrojem těchto dat je webová stránka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) (http://www.nipos-mk.cz/?cat=126), další potřebné charakteristiky budou získány z webových stránek jednotlivých institucí a výročních zpráv daných obcí.

Osnova
1. Úvod
2. Přehled literatury
3. Data a metodologie
4. Empirická analýza
5. Závěr



 
Univerzita Karlova | Informační systém UK