Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
| Název práce v češtině: | Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The role and safety of journalists in an armed conflict |
| Klíčová slova: | Novinář, válečný korespondent, ozbrojený konflikt, mezinárodní humanitární právo, chráněné osoby |
| Klíčová slova anglicky: | Journalist, War Correspondent, Armed Conflict, International Humanitarian Law, Protected Persons |
| Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra mezinárodního práva (22-KMP) |
| Vedoucí / školitel: | prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 21.03.2016 |
| Datum zadání: | 23.03.2016 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 28.04.2016 |
| Datum a čas obhajoby: | 27.04.2016 15:30 |
| Místo konání obhajoby: | PF UK, místnost č. 217 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 23.03.2016 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 27.04.2016 |
| Oponenti: | prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc. |
| Předběžná náplň práce |
| Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů.
Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit – tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují – snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na válečném poli, zda je proto potřeba jim specifickou ochranu poskytovat a zda pro to vhodným nástrojem právě mezinárodní humanitární právo. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| This thesis deals with the position of journalists in the situation of armed conflict, It is a category of persons, whose protection within the international humanitarian law has been discussed for many years. Mediation of information from the area of armed conflict is a growing phenomen and because of the technical equipment, it relates more and more to laymen, not just professionals.
The question whether journalist should enjoy special protection in the situation of armed conflict was raised already in the process of adopting the Additional Protocols, the so far latest source of the „Geneva law“. Since then, it has been subject to many iniciatives, whose aim is to emphasize the role and value of journalists on the battlefield and ensure them more safety. On the other hand, it is obvious that journalists are not an a priori object, which should be protected by the humanitarian law – victims of the armed conflict, either among combatants or civilists. The thesis therefore tries to map the current legislation (embodied mostly in the Geneva Conventions and the Additional Protocols) and its historical and factual context. In the second part, it introduces and evaluates different initiatives that address the legislation – both those which try to change it and strenghten the protection of journalist in armed conflict and those which consider the current situation sufficient. The reader should be able make his own view on which role do journalists play in the armed conflict, whether it is necessary to raise their protection and whether this should be done by the instruments of international humanitarian law. |