Rozprávanie detí školského veku

• Název práce v jazyce práce (slovenština): Rozprávanie detí školského veku
• Název práce v češtině: Vyprávění dětí školního věku
• Název v anglickém jazyce: Stories of school-age children
• Klíčová slova: Školský vek, rozprávanie, rozprávač, vymyslené príbehy, zážitky, systém Marandovcov.
• Klíčová slova anglicky: School-age, storytelling, storyteller, folkstories, experiences, Maranda technique.
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: slovenština
• Ústav: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Klusák, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.02.2016
• Datum zadání: 01.02.2016
• Datum a čas obhajoby: 21.09.2017 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.07.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 21.09.2017
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (OSZD004)
• Oponenti: PhDr. Ida Viktorová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Studentka volně naváže na výzkum provedený Anetou Doskočilovou. Ta provedla repliku slavného výzkumu B. Suttona-Smithe; přiměřeně redukovanou. Základem výzkumného designu je vývojově psychologický přístup. Zvláštností přístupu studentky bude citlivost vůči rozdílům v tom, jak děti zvládají zacházení s různými žánry příběhů: základní dělení budiž na převyprávění skutečných zážitků vs. příběhy fiktivní (např. pohádky). Empirický materiál získá na jedné základní škole. Řešit bude volbu ročníků (tříd), které osloví s žádostí o spolupráci. Dále konkrétní podobu zadání úkolu (vyprávění ústní či písemné; převyprávění jednoho školního dne či ???; druh fiktivního příběhu – pohádka či ???; příběh tradovaný vs. „vlastní“); a to nejlépe na základě konzultací s učitelkami oslovených tříd. A otázku volby výchozí metody rozboru příběhů (provede revizi metody rozboru příběhů, kterou vypracovala Doskočilová úpravou jedné z metod používaných týmem Suttona-Smithe vs. vybere některou jinou z použitých v týmu Suttona-Smithe; zváží možnost doplnění teoretické citlivost pro rozbor příběhů z dalších zdrojů). Korelace sledovaných kvalit příběhů s věkem nezapomene triangulovat korelacemi s genderem autorů.

Seznam odborné literatury

Výchozím pramenem je výzkumná zpráva Anety Doskočilové: Vyprávění dětí školního věku – jejich folkstories. Bakalářská práce. UK v Praze – PedF, 2013. Povinnou je výzkumná zpráva Briana Sutton-Smithe: The Folkstories of Children. Philadelphia: University of Pensylvania Press, 1981; kde je publikována zhruba polovička jím nashromážděných dětských vyprávění spolu s teorií vývoje dětského vyprávění (storytelling). Další zdroje inspirace je možné získat z titulů zmíněného autora a jeho spolupracovníků, uvedených ve výše zmíněné publikaci, či z pramenů, jimiž se tito autoři sami inspirovali.
K získání teoretické citlivosti pro rozlišování různých žánrů příběhů poslouží: André Jolles: Formes simples. Seuil 1972. Jako zdroj doplnění teoretické citlivost pro rozbor příběhů bude zvážen S. Freud. Výklad snů. O snu. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998 (zvláště kapitola 6. Snová práce).
V případě vyčerpání těchto zdrojů následuje rešerše v rámci elektronických katalogů a databází.