Types and use of shortening on Twitter

• Název práce v češtině: Typy a užívání zkratek na Twitteru
• Název v anglickém jazyce: Types and use of shortening on Twitter
• Klíčová slova: Twitter|zkratky|stylistika|internetová lingvistika|jazyk sociálních médií
• Klíčová slova anglicky: Twitter|shortening|stylistics|internet linguistics|language of social media
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav anglického jazyka a didaktiky (21-UAJD)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Aleš Klégr
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.01.2016
• Datum zadání: 27.01.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.01.2016
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2017 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.08.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Kateřina Vašků, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiskem práce je skutečnost, že komunikace na sociálních sítích, konkrétně na Twitteru, probíhá prostřednictvím krátkých textových zpráv, tweetů, které mají délku omezenou na maximálně 140 znaků. To vede k přirozené tendenci zkracovat jednotlivá slova, ale i víceslovné výrazy ve snaze ušetřit místo a zvětšit objem zasílané informace. Vzniká tím specifický okruh zkratek, zkratkovitých výrazů, jejichž zkoumání může přispět k popisu a objasnění základních principů používaných mluvčími ke huštěnému kódování řeči.
V první části – po (1) úvodu, v kterém budou načrtnuty cíle práce a prostředky jejích dosažení – budou v (2) přehledu literatury shrnuty relevantní poznatky o procesech krácení obecně a v internetové komunikaci konkrétně (včetně stylistických aspektů užívání zkratek) a stručně popsány dostupné studie, které se podobnou problematikou zabývají, včetně jejich zjištění, a dále podána stručná charakteristika zdrojů informací, Twitteru a onlinových slovníků, vysvětlujících význam zkratek, např. Twitter dictionary (http://twittonary.com/), Acronym finder (http://www.acronymfinder.com/) nebo Urban Dictionary (http://www.urbandictionary.com/) apod.
Druhá, empirická (výzkumná) část bude obsahovat (3) kapitolu metodologie popisující výběr, sestavování a parametry vzorku, způsob a nástroje vytěžování dat a výzkumné otázky (hypotézy, např. čím vyšší frekvence zkratky, tím méně se bude vázat na daný trend a naopak). Půjde o to vytvořit homogenní, dostatečně velký soubor/vzorek twitterových zpráv psaných (pokud možno) rodilými mluvčími, z kterých bude možno shromáždit požadovaný počet zkratek (200 položek). Homogenitu vzorku by mělo zabezpečit užití jednoho „hashtagu“ (# + návodné slovo) vedoucího k jednomu „trendu“ (tématu) v jasně vymezeném časovém úseku (jeden den). Pokud by počet tweetů k jednomu „trendu“ nebyl dostatečný, budou přibrány další „trendy“. Vzniklý vzorek bude postupně manuálně procházen, dokud nebude shromážděn potřebný počet položek. Pro účely studie by ideálně mělo jít alespoň o 80-100 různých položek, Kdyby se ukázalo, že zprávy ve vzorku jsou repetitivní a objevuje se v nich jen malý okruh různých zkratek, bude třeba vzorek rozšířit. Pro zkoumání je nicméně důležitá nejen rozmanitost zkratek, ale i jejich reálná distribuce (frekvence výskytu), ukazující, které z nich jsou nejčastější a které jen okrajové. Zároveň je důležité, aby při sestavování vzorku nehrála rozmanitost a frekvence zkratek roli. V rámci (4) sample analysis bude při (4.1) prezentaci dat bude shromážděný soubor zkratek popsán kvantitativně (kompletní soubor s vysvětlením zkratek bude uveden v příloze) a v části (4.2), rozbor a interpretace, kvalitativně (v obou včetně tabulek, příp. grafů). Půjde o to ukázat, o jaký typ zkratek z hlediska formálního, sémantického a tematického se ve vzorku tweetů jedná a s jakou frekvencí se jednotlivé typy vyskytují a zamyslet se nad jejich rolí a textovou a stylistickou funkcí/hodnotou v tweetech. Bude např. zajímavé pokusit se rozlišit, které ze zkratek souvisí s příslušným „trendem“ a které z nich jsou stálou a nespecifickou součástí twitterové komunikace. V (5) závěru budou shrnuta nejdůležitější zjištění o užívaných typech zkratek a jejich distribuci, odpovědi na výzkumné otázky, možné směry dalšího výzkumu apod. Součástí práce budou český souhrn, příloha obsahující všechny zjištění položky/zkratky (v dostatečném kontextu) a bibliografie. Zpracování bude vycházet z technických pokynů na http://uajd.ff.cuni.cz/zp(bibliografické údaje se přidrží formátu užívaného např. v publikacích Cambridge Universtiy Press).

Seznam odborné literatury

Baker, Paul (2006) Using Corpora in Discourse Analysis. London-New York: Continuum.

Bauer, L., Huddleston, R. (2002) “Lexical word-formation.” In: Huddleston, R., Pullum, G.K., The Cambridge Grammar of the English Language, Cambridge: Cambridge UP.

Cannon, G. (1989) “English Abbreviations and Acronyms in Recent New-Words Dictionaries.” American Speech 64 (1989): 99—127.

Crystal, D. (2006) “Language and the Internet.” Cambridge: Cambridge University Press.

Crystal, D. (2008) “Txting The gr8 db8.” Oxford-New York: Oxford University Press.

Gillen, Julia, and Guy Merchant. (2013) “Contact Calls: Twitter As A Dialogic Social And Linguistic Practice.” Language Sciences 35.(2013): 47-58. ScienceDirect.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0388000112000642

Herdağdelen, Amaç (2013) “Twitter N-Gram Corpus With Demographic Metadata.” Language Resources & Evaluation 47.4 (2013): 1127-1147. Humanities Source.

Jungherr. A. (ed.)(2015) Analyzing Political Communication with Digital Trace Data. The Role of Twitter Messages in Social Science Research. Heidelberg New York Dordrecht London: Springer.

Lockyer, Dorota. (2014) “The Emotive Meanings And Functions Of English 'Diminutive' Interjections In Twitter Posts.” SKASE Journal Of Theoretical Linguistics 11.2 (2014): 68-89. Communication & Mass Media Complete.

Murthy, Dhiraj. Twitter : Social Communication In The Twitter Age. n.p.: Cambridge : Polity press, 2013, 2013. Centrální katalog UK

Plag, I. (2003) Word-formation in English, Cambridge: Cambridge UP.

Russell, Matthew A. (2001) 21 Recipes for Mining Twitter. Beiging, Cambridge: O’Reilly.

Saif, Hassan1, et al. (2016) “Contextual Semantics For Sentiment Analysis Of Twitter.” Information Processing & Management 52.1 (2016): 5-19. Library & Information Science Source.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306457315000242

Tamburrini, Nadine, et al. (2015) “Twitter Users Change Word Usage According To Conversation-Partner Social Identity.” Social Networks 40.(2015): 84-89. ScienceDirect.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S037887331400046X

Weller, Katrin, (2014) “What Do We Get From Twitter—And What Not? A Close Look At Twitter Research In The Social Sciences.” Knowledge Organization 41.3 (2014): 238-248. Library & Information Science Source.

Zappavigna, M. “Ambient Affiliation: A Linguistic Perspective On Twitter.” New Media & Society 13.5 (n.d.): 788-806. Social Sciences Citation Index.

Zappavigna, M. (2015) “Searchable Talk: The Linguistic Functions Of Hashtags.” Social Semiotics 25.3 (2015): 274-291. Scopus®

Elektronické zdroje
Twitter
http://www.webopedia.com/quick_ref/Twitter_Dictionary_Guide.asp
http://www.socialmediatoday.com/content/top-twitter-abbreviations-you-need-know
https://digiphile.wordpress.com/2009/06/11/top-50-twitter-acronyms-abbreviations-and-initialisms/

Sravana Reddy
http://linguistics.dartmouth.edu/researchers-study-how-ppl-shorten-words-twitter-npr
http://www.npr.org/sections/alltechconsidered/2014/01/16/263096375/researchers-are-totes-studying-how-ppl-shorten-words-on-twitter