The Empirics of Deflation and Economic Growth

• Název práce v češtině: Empirie deflace a hospodářského růstu
• Název v anglickém jazyce: The Empirics of Deflation and Economic Growth
• Klíčová slova: Deflace; cenová hladina; výroba; ekonomický růst; panelová data; časové řady; ekonomická historie.
• Klíčová slova anglicky: Deflation; price level; production; economic growth; panel data; time series; economic history.
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.11.2015
• Datum zadání: 13.11.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.11.2015
• Datum a čas obhajoby: 27.09.2018 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 27.09.2018
• Oponenti: Joseph Salerno

Předběžná náplň práce

Tato disertační práce se zabývá vztahem mezi deflací a hospodářským růstem. Současný empirický výzkum se zaměřoval na jednoduchý vztah mezi růstem cen a růstem HDP, nebo přidával užší měřítka cen jako kontrolní proměnné. Cílem této práce je vzít v potaz pohyby jak v poptávce, tak v nabídce, aby mohl být vztah cenové inflace a růstu jako takový oddělen od změn v některých součástech nominální poptávky a nabídky.

Práce zaujímá dva přístupy. Nejprve používám rozsáhlý panel makroekonomických dat z 20 zemí a více než 140 let, abych prozkoumal dlouhodobé a krátkodobé dopady inflace na růst výstupu poté, co je zahrnut růst měnové zásoby coby faktor poptávky a růst cen ropy jako proxy proměnná pro posuny v nabídce. Přitom používám několik metod jako model VECM, ARDL či fixní efekty pro panelová data. Za druhé navrhuji nový přístup, který používá desagregovaná sektorová data z národních účtů o výstupu, cenách a dalších proměnných, aby bylo možné zkoumat vztah mezi vyrobenými objemy a sektorovou inflací. Výhodou těchto dat je skutečnost, že jsou bohatá na pozorování sektorové deflace i v moderní době, což agregátní data nenabízejí. Přirozenou nevýhodou sektorového přístupu je fakt, že má implikace spíše pro ekonomickou teorii než hospodářskou politiku.

Práce přináší několik významných výsledků. Za prvé, na makroekonomické úrovni několik různých metod obecně nenachází důkazy o pozitivním efektu inflace na hospodářský růst, ať už v dlouhém či krátkém období. Zahrnutí poptávkových a nabídkových faktorů ukazuje mírně negativní a statisticky významný efekt inflace na růst, což neukázaly jiné studie, které nezahrnovaly kontrolní proměnné používané v této práci. Jedinou výjimkou je Velká deprese, která ukazuje pozitivní a signifikantní vztah mezi inflací a růstem i po zahrnutí kontrolních proměnných. To naznačuje, že mohou existovat okolnosti, při nichž je deflace spojena s recesí, ačkoli se vyskytují velmi zřídka.

Za druhé, na sektorové úrovni rovněž nejsou vidět obecné důkazy, že růst cen vede k růstu poptávaného množství poté, co je kontrolována možná simultaneita s nabídkou. Toto platí v několika specifikacích a vzorcích dat, přestože vztah je omezen na nezpožděné efekty.

Za třetí, robustní neparametrické metody aplikované na sektorová data ukazují, že sektorová deflace či podprůměrná inflace mohou být spojeny s růstem produktivity. Tento přístup také ukazuje, že produktivita může být analyzována jako efektivita a že její vztah s cenami může být zkoumán metodami skóre efektivnosti.

Celkově tyto výsledky rozšiřují současné porozumění vztahu mezi deflací a růstem a ukazují nový prostor pro empirický výzkum.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This doctoral thesis deals with the relationship between deflation and economic growth. Existing empirical research has focused on the simple link between price growth and GDP growth or introduced narrower price measures as control variables. The goal of the present work is to account for shifts in both demand and supply, so that the effect of price inflation on growth as such could be separated from effects of changes in certain elements of nominal demand and supply.

The work takes two general approaches. First, I use a large macroeconomic panel data set of 20 countries over approximately 140 years to explore long-run and short-run effects of inflation on output growth, after controlling for money supply growth as a demand shifter and oil price growth as a proxy for shifts in supply. In doing so, I use a range of methods such as the vector error-correction model, autoregressive distributed lag model and the fixed effects panel model. Second, I propose a new approach that uses disaggregated sector data from national accounts on output, prices and other variables to explore the link between quantity produced and sector inflation rates. The advantage of the data set is that it is rich in modern-day observations of sector price deflation which are unavailable at the aggregate level. A natural drawback of the sector approach is that it has implications rather for theory than for policy.

There are several important sets of results. First, on the macroeconomic level, various methods do not find general evidence of a positive effect of inflation on growth, be it in the long or short run. Controlling for demand and supply factors yields a slightly negative and statistically significant contemporaneous effect of inflation on growth, which was not shown by other studies that did not use the present control variables. The only exception to this is the Great Depression which shows a positive and significant link between inflation and growth even after controlling for money supply growth and oil price growth. This suggests that there might be circumstances in which price deflation as such is linked to recession, although these appear to be very rare.

Second, on the sector level, there does not seem to be general evidence that price growth leads to higher growth of quantity demanded, after controlling for potential simultaneity with supply factors. This holds across several specifications and samples, although the link is restricted to a contemporaneous one.

Third, robust nonparametric methods applied to sector data show that sector deflation and below-average inflation may be linked to productivity improvements. This approach also shows that productivity can be analyzed as efficiency and that its link to prices can be studied with efficiency-score methods.

Overall, the results extend the current understanding of the link between deflation and growth and suggest new room for empirical research.