Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Konstrukce mateřství a feminity z pohledu tří generací
Název práce v češtině: Konstrukce mateřství a feminity z pohledu tří generací
Název v anglickém jazyce: The construction of motherhood and femininity from the point of view of three generations
Klíčová slova: mateřství, narativní rozhovory, biomoc, aktérství
Klíčová slova anglicky: motherhood, narrative interview, biopower, agency
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: disertační práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 13.10.2015
Datum zadání: 13.10.2015
Datum a čas obhajoby: 16.04.2021 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:15.02.2021
Datum proběhlé obhajoby: 16.04.2021
Oponenti: Mgr. Lucie Vidovičová, Ph.D.
  Mgr. Olga Nešporová, Ph.D.
 
 
Seznam odborné literatury
Literatura výběr:
Badinter, E. The Conflict. How Modern Motherhood Undermines the Status of Women. New York: Henry Holt and Company, 2012.
Barcelos, C. A. Producing (Potentially) Pregnant Teen Bodies: Biopower and Adolescent Pregnancy in the USA. Critical Public Health. 2014, 24(4) 476–488, https://doi.org/10.1080/09581596.2013.853869.
ELDER-VASS, D. The Reality of Social Construction. Cambridge: Cambrigde University Press, 2012.
Dudová, R. Interrupce v České republice: zápas o ženská těla. Praha: SLON, 2012.
FOUCAUL, M. The Subject and Power. In Hubert L. Dreyfus, Paul Rabinow (eds.). Michel Foucault: Beyond Structuralism and Hermeneutics. Chicago: University of Chicago Press, 1982, s. 208-226.
Foucault M. Dějiny sexuality I. Vůle k vědění. Praha: Hermann & synové, 1999.
Foucault, M. Zrození biopolitiky. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004.
Foucault, M. Je třeba bránit společnost. Praha: Filosofia, 2005.
GIDDNES, A. Důsledky modernity. Praha: SLON, 1998.
GITLIN, T. The Whole World Is Watching: Mass Media in the Making and Unmaking of the New Left. Berkeley, Los Angeles, London: University of California Press, 1980.
HAŠKOVÁ, H., ZAMYKALOVÁ, L. Mít děti – co je to za normu? Čí je to norma? Biograf. 2006, 40–41: 130 odst.
Hašková, H. Doma, v jeslích, nebo ve školce? Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2007, 8(2) 15–26.
HAŠKOVÁ, H., UHDE, Z. (ed.). Women and Social Citizenship in Czech Society: Continuity and Change. Praha: SOÚ AV ČR, 2009.
Hašková, H., Dudová, R. Diskursy, instituce a praxe péče o děti do tří let ve francouzsko-české komparativní perspektivě. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2010, 11(2) 36–47.
Hašková, H. Proměny časování a způsobu návratu matek do zaměstnání. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2011, 12(2) 40–52
Hašková, H., Dudová, R. Selective Pronatalism in Childcare and Reproductive Health Policies in Czechoslovakia. The History of the Family (online first). 2020, https://doi.org/10.1080/1081602X.2020.1737561.
HAVELKOVÁ, H., OATES-INDRUCHOVÁ, L. (eds.). Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948 – 1989. Praha: SLON, 2015.
Havelková, B. Genderová rovnost v období socialismu. In: Bobek, M., Molek, P., Šimíček, V. (eds.). Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. Brno: Mezinárodní politologický ústav, Masarykova univerzita, 2009, s. 179–206. Dostupné z: http://www.komunistickepravo.cz.
Havelková, B. The Three Stages of Gender in Law. In: Havelková, H., Oates-Indruchová, L. (eds.). The Politics of Gender Culture under State Socialism. An Expropriated Voice. London, New York: Routledge, 2014, s. 31–57.
Havelková, B. Gender Equality in Law. Uncovering the Legacies of Czech State Socialism. Oxford: Hart Publishing, 2017.
Hays, S. The Cultural Contradictions of Motherhood. New Haven: Yale University Press, 1996.
Hobson, B., Fahlén, S. Applying Sen’s Capabilites Framework to Work Family Balance: within a European Context. Working Paper onthe Reconciliation of Work and Welfare in Europe, 2009.
CHARMAZ, K. Grounded Theory. In Smith, J. A. (eds). Qualitative Psychology: A Practical Guide to Research Methods. London: Sage Publications, 2005, s. 81-110. https://doi.org/10.1027/1618-3169.52.1.80.
CHODOROW, N. The Reproduction of Mothering: Psychoanalysis and the Sociology of Gender. Berkeley: University of Carolina Press, 1987.
Jechová, K. Matky a děti, chtěné i nechtěné. In: Tůma, O., Vilímek, T. (eds.). Opozice a společnost po roce 1984. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., 2009, s. 10–74.
Křížková, A., Penner, A. M., Petersen, T. Genderové nerovnosti v odměňování na stejné pracovní pozici: sociální vyloučení žen. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2008, 9(2) 55–66
Křížková, A., Vohlídalová, M. The Labour Market and Work-Life Balance in the Czech Republic in Historical Perspective. In: Hašková, H., Uhde, Z. (eds.). Women and Social Citizenship in Czech Society: Continuity and Change. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2009, s. 35–76.
Křížková, A., Maříková, H., Hašková, H., Formánková, L. Pracovní dráhy žen v České republice. Praha: SLON, 2011
Kuchařová, V. Ekonomické podmínky slaďování rodiny a zaměstnání v České republice a ve Francii. Komparace se zaměřením na kontext potřeb a zájmu o služby denní péče o děti. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/ vz_362.pdf.
Lišková, K. Perverzní sex a normální gender. Normalizační sexuologie promlouvá o sexu a genderu. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2012, 13(2) 40–49.
Lišková, K. Sexual Liberation, Socialist Style Communist Czechoslovakia and the Science of Desire, 1945–1989. Cambridge: Cambridge University Press, 2018.
Lupton, D. The Imperative of Health. Public Health and Regulated Body. London: Sage, 1997.
Možný, I. Proč tak snadno. Některé rodinné důvody sametové revoluce. Praha: SLON, 2009.
Potančoková, M. Konštrukcia plánovaného rodičovstva v období štátneho socializmu v bývalom Československu. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2007, 8(2) 27–34.
Rákosník, J., Šustrová, R. Rodina v zájmu státu. Populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918 – 1989. Praha: NLNL, s.r.o., 2016.
SLEPIČKOVÁ, L. Neplodnost jeho a neplodnost její: genderové aspekty asistované reprodukce. Sociologický časopis. 2009, 45(1) 177–203, https://doi.org/10.13060/00380288.2009.45.1.08.
Slepičková, L., Šlesingerová, E., Šmídová, I. Biomoc a reprodukční biomedicína: konceptuální inspirace pro český kontext. Sociologický časopis. 2012, 48(1) 85–106, https://doi.org/10.13060/00380288.2012.48.1.04WELLS, J. The Role of Cultural Factors in Human Breastfeeding: Adaptive Behaviour or Biopower ? Human Ecology Special Issue. 2006, (14) 39–47.
SRB, V., KUČERA, M. Výzkum o rodičovství 1959. Praha: Státní statistický úřad, 1959.
Šprincová, V. Postavení žen v Československu v období 1948 - 1989 v dobových sociologických výzkumech a datech. In: Havelková H., Oates-Indruchová, L. (eds.). Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948 – 1989. Praha: SLON, 2015, s. 83–125.
RIVKIN – FISH, M. Women’s Health in Post – Soviet Russia. The Politics of Intervention. Bloomington, Indianapolis: Indiana University Press, 2005.
RUDDICK, S. Maternal Thinking: Toward a Politics of Peace. Boston: Beacon Press, 1995.
THOMSON, K., R., HADFIELD, L., SHARPE, S. Making Modern Mothers. Bristol: The Policy Press, 2011.
Vodochodský, I. Patriarchát na socialistický způsob: k genderovému řádu státního socialismu. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2007, 8(2) 34–42.
Vodochodský, I., Klvačová, P. Normativní podoby manželství v předlistopadové populárně-naučné literatuře. In: Havelková H., Oates-Indruchová, L. (eds.). Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948 – 1989. Praha: SLON, 2015, s. 207–243.
Wagnerová, A. Žena za socialismu. Československo 1945 – 1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. Praha: SLON, 2017.
WITZEL, A. The Problem-Centered Interview.“ [online]. Forum: Qualitative Social Research, 2000, 1(22). Dostupné z: http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0114- fqs0001228.
WITZEL, A., REITER, H. The Problem-Centered Interview: Principles and Practice. London: SAGE Publications, 2012. DOI://dx.doi.org/10.4135/9781446288030.
WENGRAF, T. Qualitative Research Interviewing: Biographic Narratives and Semi-structured Methods. Sage: London, 2001.
Předběžná náplň práce
Cílem této dizertační práce byla analýza norem „dobrého“ mateřství, diskurzů a sociálních praktik, které se k těmto normám váží, a jejich propojení a vzájemného vztahu s otázkou aktérství a svobodné volby žen/matek v rámci specifických podmínek ve třech definovaných obdobích. Konkrétně jsem se v této práci zaměřila za prvé na to, jaké existovaly podmínky (z hlediska legislativy, tj. rodinná a sociální politika, z hlediska expertních diskurzů v oblasti psychologie, demografie, pediatrie apod., ale také z hlediska společenských očekávání od žen v rodině i zaměstnání) ve třech definovaných obdobích. Analyzovala jsem, jak jsou v těchto podmínkách definovány a uchopeny jednotlivé normy „dobrého“ mateřství a „správné“ péče o děti, v rámci kterých dotázané matky realizovaly své projekty mateřství. A zaměřila jsem také na to, jaké volby mohly v rámci těchto normativních podmínek matky realizovat, jaké volby vůbec ony samy v jednotlivých obdobích považovaly za možné a reálné a zdali některé z osobních charakteristik matek posílily nebo naopak utlumily možnost matek činit informované volby v rámci svého projektu mateřství. Výzkumné otázky tedy zněly: Jaké normy naplňovaly normativní rámce „dobrého“ mateřství a „správné“ péče o děti ve třech vybraných obdobích? Jak a skrze jaké mediátory se tyto normy k matkám dostávaly? Byl některý z mediátorů v posilování nebo kritice norem silnější než jiný? Jaký prostor pro volby týkající se praxe mateřství matky v jednotlivých obdobích měly? A jak se s normami „dobrého“ mateřství matky vypořádaly ve svých mateřských projektech – přijaly jej, přizpůsobily si jej, nebo odmítly? Tato práce by tak měla být příspěvkem do sociologické a teoretické debaty o souvztažnosti norem/diskurzů a aktérství, a obohatit tak sociologické poznání o tom, jak dochází k transferu norem směrem k aktérům a aktérkám, skrze jakými cestami k nim normy a diskurzy promlouvají a k jakým volbám jsou aktéři a aktérky v rámci normativních podmínek způsobilí.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This dissertation aims to analyze the norms of "good" motherhood, discourses, and social practices related to these norms, and their connection and interrelationship with the issue of agency and women´s/mothers´ free choice under specific conditions over the course of three defined periods In particular, in this study, I focused on the prevalent conditions (be it legislation, i.e. family and social policies, expert discourses in the field of psychology, demography, pediatrics, etc., but also societal expectations of women within family and employment) during the three defined periods. I analyzed how individual standards of "good" motherhood and "proper" child care are defined and conceived under these circumstances, in which the interviewed mothers carried out their motherhood projects. Furthermore, I focused on what choices mothers could make in these normative conditions, what choices they considered available to them and realistic in each one period, and whether some of the mothers´ personal traits may have bolstered or diminished their ability to make informed choices concerning their motherhood project. The research questions were as follows: What norms did the normative framework of "good" motherhood and "proper" childcare comprise in these three selected periods? How and through what mediators did these norms reach the mothers? Was one of the mediators stronger than others in reinforcing or criticizing the norms? What room for choices with regard to motherhood practice did the mothers have in respective periods? Also, how did the mothers square up with the norms of "good" motherhood in their maternal projects: did they accept, adapt, or reject them? Hence this dissertation should be a contribution to the sociological and theoretical debate on the correlation of norms/discourses and agency, and enrich our sociological knowledge as to how norms are transferred to agents, in what ways norms and discourses do speak to them, and what choices agents are capable of under the normative conditions.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK