Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Právnická dvouletka a činnost politické komise v letech 1948-1950
Název práce v češtině: Právnická dvouletka a činnost politické komise v letech 1948-1950
Název v anglickém jazyce: Legal biennal and the activity of political comittee in 1948-1950
Klíčová slova: právnická dvouletka politická komise ministerstvo spravedlnosti
Klíčová slova anglicky: legal biennal political comittee Ministry of Justice
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: disertační práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra právních dějin (22-KPD)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 22.09.2015
Datum zadání: 22.09.2015
Datum potvrzení stud. oddělením: 22.09.2015
Datum a čas obhajoby: 20.11.2019 14:00
Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, v m. č. 117, Zasedací místnost s prezentační technikou.
Datum odevzdání elektronické podoby:13.06.2019
Datum proběhlé obhajoby: 20.11.2019
Oponenti: doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D.
  prof. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.
 
 
Předběžná náplň práce
Disertační práce se zabývá činností a složením politické komise ministerstva spravedlnosti
a její úlohou při rekodifikačních pracích v období tzv. právnické dvouletky, tedy v období let 1948-
1950. V tomto období došlo k vytvoření nových právních předpisů ve všech hlavních odvětvích
práva a jejím výsledkem byla kompletní přestavba právního řádu Československa. Cílem
předkládané práce je hlubší studie a přiblížení činnosti politické komise v průběhu rekodifikačních
prací včetně jejího zasazení do hlubšího kontextu rekodifikací v československé republice a
prokázání skutečnosti, že politická komise fakticky a zásadním způsobem ovlivnila finální podobu
těchto právních předpisů, a tedy i charakter „nového právního řádu“ v socialistickém
Československu.
Vzhledem k tomu, že podkladem pro rekodifikační práce v období právnické dvouletky se staly
koncepty kodexů zpracované již v období předcházejícím, je první část disertační práce věnována
právě těmto předchozím pokusům o rekodifikaci jednotlivých hlavních odvětví práva ve 20. a 30.
letech 20. století a jejich výstupům v podobě osnov jednotlivých kodexů.
V další části je pak pozornost věnována samotné právnické dvouletce. Autorka zde nejprve
obecně pojednává o jejím právním zakotvení a vyhlášení a dále o organizaci rekodifikačních prací
i o výsledcích právnické dvouletky v jednotlivých hlavních právních odvětvích. Poté se již zaměřuje
na vlastní činnost politické komise. Zde je věnována pozornost samotnému procesu jejího ustavení
a personálního obsazení včetně klíče pro výběr jejích členů. Proces výběru osobností, které se nakonec
staly, resp. byly jmenovány členy politické komise, byl z hlediska naplnění smyslu její existence
klíčovým faktorem, neboť do značné míry právě jednotliví členové a jejich autorita, argumentace či
mocenská pozice rozhodovala o finálním znění předkládaných usnesení. Jsou zde rovněž prezentovány
biografie jednotlivých členů politické komise a v neposlední řadě též změny v jejím složení, které
proběhly zejména v návaznosti na konání IX. Sjezdu Komunistické stany Československa. Kodifikační
práce jsou zde rovněž zasazeny do kontextu rekodifikací i v dalších socialistických státech a autorka
rovněž analyzuje jednotlivé zahraniční aspekty, které se do činnosti politické komise promítly a
ovlivnily ji.
Závěrečná část předkládané práce se zabývá otázkou, do jaké míry, resp. v jakých ustanoveních
se vliv politické komise skutečně projevil na finálním znění vybraných „velkých“ kodexů. Kapitola je
věnována zhodnocení vlivu nejen politické komise ale také Národního shromáždění, jehož hlasování
se stala pouze jakousi nezbytnou formalitou předstírající demokratický prvek na cestě k přijetí nových
právních předpisů. Autorka zde proto analyzuje stenoprotokoly ze schůzí Národního shromáždění a
sněmovní tisky z jednotlivých jednání pověřených výborů (zejména výboru ústavně-právního) a
provádí jejich detailní komparaci s usneseními politické komise stejně tak jako s dalšími dostupnými
informacemi z průběhu tvorby jednotlivých osnov za účelem kvalitativního zhodnocení prokázání
stěžejní úlohy politické komise v procesu rekodifikačních prací.
Ač se období právnické dvouletky může ze současného pohledu jevit pouze jako (ne)dávná
historie, opak zůstává pravdou. Právní předpisy přijaté v tomto období do značné míry ovlivnily
podobu českého (resp. československého) právního řádu na mnohá desetiletí a vytvořily myšlenková
schémata, která například v oblasti občanského, či rodinného práva i přes četné novelizace přetrvávala
fakticky až do 21. století. Byla to z velké části právě politická komise, kdo vytyčil ideologický rámec
těchto právních předpisů a kdo revidoval znění navržená odbornými subkomisemi z hlediska jejich
souladnosti s premisami socialistického práva. Vzhledem neukončenosti současných rekodifikačních
prací (například v oblasti trestního práva procesního ale k i zásadnějším novelizacím v nedávné době
rekodifikovaného práva občanského) je vhodné analyzovat původ existence jednotlivých právních
institutů či konkrétních formulací zákonných ustanovení stejně tak jako motivace, jež vedly k jejich
formulaci. Znalost těchto skutečností může i v dnešní době posloužit jako příklad a inspirace, a to jak
pozitivní, tak negativní, při tvorbě či novelizacích právních předpisů.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The dissertation deals with the activities and composition of the Political Commission
of the Ministry of Justice and its role in the recodification work during the so-called legal
biennial, ie in the period 1948-1950. During this period, new legislation was created in all major
branches of the law and resulted in a complete reconstruction of Czechoslovak law. The aim of
the present work is to study and approach the work of the political commission in the course of
the recodification work, including its insertion into the deeper context of the re-codification in
the Czechoslovak Republic, and to demonstrate that the political commission has in fact and
fundamentally influenced the final form of these legal regulations.
Given that the concepts of codecs elaborated in the preceding period became the basis for the
recodification work during the legal biennial period, the first part of the dissertation is devoted
to these previous attempts to recodify the main branches of law in the 1920s and 1930s and
their outcomes in the form of curricula of the individual codes.
In the next part the attention is paid to the legal two-year legal. In the first place, the
author discusses in general its legal anchoring and publication, as well as the organization of
recodification works and the results of the legal biennial in the main legal branches. It then
focuses on the work of the political commission. Here, attention is paid to the process of its
establishment and staffing, including the key for the selection of its members. The process of
selecting the personalities that eventually happened, respectively. were appointed as members
of the political commission, was a key factor in the fulfillment of the meaning of its existence,
because to a large extent the individual members and their authority, argumentation or power
position decided to the final text of the submitted resolutions. The biographies of the individual
members of the political commission are also presented here and, in addition, the changes in its
composition, which have taken place mainly following the IX. Congress Communist Tents of
Czechoslovakia. Codification works are also set in the context of re-codification in other
socialist states, and the author also analyzes individual foreign aspects that have been reflected
and influenced by the political commission.
The final part of the presented paper deals with the question of the extent to which,
respectively, in which provisions the influence of the political commission actually manifested
itself in the final text of the selected "big" codes. The chapter is devoted to assessing the impact
not only of the political commission but also of the National Assembly, whose vote has become
only some necessary formality pretending to be a democratic element on the way to adopting
new legislation. The author here analyzes the stenoprotocols from the meetings of the National
Assembly and the parliamentary press from the individual meetings of the commissions
(especially the constitutional-legal committee) and performs their detailed comparison with the
political committee resolutions as well as with other available information from the course of
the individual curriculum for qualitative assessment the key role of the political commission in
the process of recodification.
Although the legal biennial period may, from the current point of view, only appear as
ancient history, the opposite remains true. The legal regulations adopted during this period
largely influenced the Czech (or Czechoslovak) legal order over many decades and created
thought schemes that, for example, in the sphere of civil or family law, despite numerous
amendments, remained virtually until the 21st century. It was for the most part a political
commission, who outlined the ideological framework of this legislation and who revised the
text proposed by the subcommittees in terms of their compatibility with the prerequisites of
socialist law. Due to the lack of completion of the current recodification work (for example in
the field of criminal procedural law but also in the most recent amendments to the recent
recodified civil law), it is appropriate to analyze the origin of individual legal institutes or
specific legal provisions as well as the motivations that led to their formulation. Knowledge of
these facts can serve as an example and inspiration - both positive and negative - in the creation
or amendment of legal regulations.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK