Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
  
Personalizace polských politických stran po roce 2005
Název práce v češtině: Personalizace polských politických stran po roce 2005
Název v anglickém jazyce: Personalization of Polish political parties after 2005
Klíčová slova: Personalizace, politické strany, lídr, Polsko, Svaz demokratické levice, Polská strana lidová, Občanská platforma, Právo a spravedlnost
Klíčová slova anglicky: Personalisation, Political Parties, leader, Poland, Democratic Left Alliance, Polish People's Party, Civic Platform, Law and Justice
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 10.09.2015
Datum zadání: 10.09.2015
Datum a čas obhajoby: 19.06.2017 08:00
Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3015, Jinonice - místn. č. 3015
Datum odevzdání elektronické podoby:18.05.2017
Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2017
Oponenti: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
BRENNER, Monika: Zjawisko personalizacji politycznej, Studia politologiczne, Vol. XIV (2010), No. 16, s. 117-132.
DUDEK, Antoni: Historia polityczna Polski 1989-2012. Kraków: Wydawnictwo Znak, 2013. CAPRARA, Gian V. a ZIMBARDO, Philip G. 2004. „Personalizing Politics: A Congruency Model of Political Preference.“ American Psychologist, vol. 59, no. 7.
HARTLIŃSKI, Maciej: Przywódstwo polityczne. Olsztyn: Wprowadzenie, 2012.
HENDL, Jan: Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005 HENDEL, Jan: Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, 2006. HERMANS, Liesbeth a VERGEER, Maurice: Personalization in e-campaigning: A crossnational comparison of personalization strategies used on candidate websites of 17 countries in EP elections 2009, New media & society, Vol. XV (2009), No. 1.
KARVOVEN, Lauri: The Personalization of Politics. Wivenhoe Park: ECPR Press, 2010.
KRIESI, Hanspeter: Personalization of national election campaigns, Party Politics, Vol. XVIII (2012), No. 6, s. 825-844.
KUBÁT, Michal: Demokracie v Polsku: politický systém Polské republiky (1989-2005). Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. LIPSET, Martin Seymour a ROKKAN, Stein: Party Systems and Voter Alignments: Cross-National Perspectives. New York: Free Press, 1967.
MARCINIAK, Ewa, Maria: Personalizacja zachowań wyborczych w Polsce w kontekście Modelu Zgodności Preferencji Politycznych. Warszawa: Elipsa, 2013.
McALLISTER, Ian: The Personalization of Politics In RUSSELL, Dalton a KLINGERMANN, Hans-Dieter (ed.): The Oxford Handbook of Political Behavior. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 571-588.
MICHELS, Robert: Strany a vůdcové. Praha: Orbis, 1931.
PESZYŃSKI, Wojciech: Personalizacja politycznych preferencji, Preferencje Polityczne: Postawy – Identyfikacje – Zachowania, Vol. III (2012), No. 3, s. 175-194.
PANEBIANCO, Angelo: Political Parties: Their Organization and Power. Cambridge: Cambridge University Press, 1988.
POTOCKI, Przemysław: Zjawisko personalizacji postrzegania rządu w Polsce w latach 1997-2007: wybrane aspekty, Zeszyty naukowe, 2011, No. 2., s. 75-98. RAHAT, Gideon a SHEAFER, Tamir: The Personalization(s) of Politics: Israel, 1949–2003, Political Communication, Vol. XXIV (2007), No. 1.
SARTORI, Giovanni: Parties and Party Systems. Framework for Analysis. Cambridge: Cambridge University Press, 1976.
TOMCZAK, Łukasz: Przywódcy polskich partii politycznych, Preferencje Polityczne: Postawy – Identyfikacje – Zachowania, Vol. II (2011), No. 1, 187-204.
VOŽENÍLKOVÁ, Marie: Co je a co není personalizace politiky, Global politics, Vol. XIII (2014).
WIATR, Jerzy, Józef: Przywództwo polityczne. Łódź: Studium politologiczne, 2008.
ZARYCKI, Tomasz: W poszukiwaniu periferii. Teoria podziałów politycznych Lipseta-Rokkana w kontekście polskim. In DAJNOWICZ, M.: Oblicze polityczne regionów Polski. Białystok: Wydawnictwo Wyższej Szkoły Finansów i Zarządzania w Białymstoku, 2007, s. 13-34.
Předběžná náplň práce
Předpokládaný cíl:
Cílem práce je využít koncept personalizace pro výzkum vývoje polských politických stran a prostřednictvím empirické analýzy potvrdit či vyvrátit hypotézu o "V čase rostoucí personalizaci polských politických stran v období let 2005-2015". Práce by měla poskytnout přehled o míře personalizace polské politiky a jejích trendech, přičemž reaguje na aktuální politický vývoj. Autor bude sledovat projevy personalizace v následujících kategoriích: změnách institucionálního nastavení stran, personální stabilitě a kohezi vedení politických stran, soudržnosti parlamentní reprezentace, politickým preferencím v kontextu vnitrostranického vývoje, volatilitě voličů, volebních výsledcích a účasti. Analýza těchto faktorů by měla napomoci zodpovězení otázek: Lze polskou politiku považovat za personalizovanou? Do jaké míry? Liší se personalizace stran podle ideologického zařazení strany a vnitrostranického uspořádání? Liší se volební výsledky politické strany a jejího lídra? Bylo v letech 2005-2015 vedení relevantních stran stabilní? Jak volební výsledky ovlivňují vedení stran? Lze pozorovat vztah personalizace stran a volební účasti?
3. Základní charakteristika tématu:
Ustálená a obecně přijímaná definice personalizace není, shoda ovšem panuje na příčinách, které k personalizaci politiky vedou, tedy na individualizaci, erozi tradičních konfliktních linií a rozvoji moderních médií. Personalizace je spjata s poválečným obdobím 50. a 60. let, kdy došlo k modernizaci v podobě rozvoje sociálního státu, technologií, růstu ekonomiky a životní úrovně, což vedlo ke společenskému posunu směrem k individualizaci. Ta byla doprovázena úpadkem identifikace voličů s tradičními stranami a rozpadem tradičních štěpení a kolektivních identit. Oslabení tradičních vazeb směrovalo voliče do středu spektra a znamenalo i přizpůsobení typů stran (catch-all) a podobnost jejich programů. Přiblížení středu však učinilo strany málo výrazné, což vedlo k tomu, že stranickost byla převyšována osobními charakteristikami kandidátů. Rozvoj moderních médií faktor individualizace a rozpad cleavages zvýraznil.

Předpokládaná struktura práce:

Práce bude mít dvě hlavních části: teoretickou a empirickou. V teoretické části bude vymezen pojem personalizace a její hlavní znaky. Představeny budou koncepty nejvýznamějších autorů, kteří se personalizaci politiky věnují. Pozornost bude věnována rovněž příčinám a historickému vývoji personalizace. Práce bude studií polské politiky, její součástí tak bude rovněž stručná charakteristicka polského stranického systému.
Obsáhlejší empirickou část práce bude tvořit případová studie personalizace polských politických stran. Analýza se zaměří na dva druhy personalizace: institucionální, jež znamená přijetí pravidel, mechanismů a institucí, které kladou větší důraz na individuální politiky a méně na politické strany a skupiny, a behaviorální, jejíž důsledky jsou pozorovatelné jakožto změna utváření preferencí a rozhodnutí na základě vnímání a hodnocení jednotlivých politických aktérů. Výzkum bude rozdělen na personalizaci uvnitř strany a personalizaci vně strany. V podkapitole věnované personalizaci „uvnitř strany“ budou zkoumány otázky: 1. Změny v institucionálním nastavení strany: tedy zásadní změny orgánů či jejich pravomocí. 2. Volby vedení strany: způsob volby a jeho změny, průběh voleb a výsledky. 3. Stabilita vedení strany: konzistentnost vedení, změny ve vedení strany, příčiny změn – rezignace, nezvolení. 4. Vztah stability vedení strany a agregované úrovně volalitity: konfrontace míry těkavosti voličů s personální stabilitou vedení stran. 5. Soudržnost poslaneckého klubu: jednotlivé či skupinové odchody a další stranické působení takových poslanců. V podkapitole analýzy personalizačních procesů „vně strany“ budou zkoumány: 1. Vztah podpory strany a složení jejího vedení: srovnání stranických preferencí se změnami ve vedení stran. 2. Vztah popularity stranických lídrů a volební účasti: mobilizační efekt lídra. 3. Vztah popularity stranických lídrů a reprezentativnosti strany: porovnání míry stranické identifikace a oblíbenosti stranických lídrů. 4. Vztah výsledků vedení strany ve volbách do Sejmu a výsledků strany: kandidatura stranických lídrů a její úspěšnost. Každá zkoumaná kategorie bude mít metodologické vysvětlení a shrnutí, interpretovaná data budou graficky znázorněna. Hlavním zdrojem dat pro výzkum behaviorální institucionalizace bude polské Centrum pro výzkum veřejného mínění (Centrum Badania Opinii Społecznej).

Předpokládaná osnova diplomové práce:
1. Úvod
2. Teorie personalizace
3. Charakteristika polského stranického systému po roce 2005
4. Analýza personalizace relevantních polských politických stran
4.1. Personalizace uvnitř strany
4.2. Personalizace vně strany
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK