The Migrant Crisis and its Representation in Frankfurter Allgemeine Zeitung and Lidové noviny

• Název práce v češtině: The Migrant Crisis and its Representation in Frankfurter Allgemeine Zeitung and Lidové noviny
• Název v anglickém jazyce: The Migrant Crisis and its Representation in Frankfurter Allgemeine Zeitung and Lidové noviny
• Klíčová slova: Migrant crisis, refugees, asylum, human rights, European Union, Western Europe, Eastern Europe, content analysis, media image, visual analysis, influence of the media, mass media, political communication
• Klíčová slova anglicky: Migrant crisis, refugees, asylum, human rights, European Union, Western Europe, Eastern Europe, content analysis, media image, visual analysis, influence of the media, mass media, political communication
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.09.2015
• Datum zadání: 09.09.2015
• Datum a čas obhajoby: 01.02.2017 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J2019, Jinonice - místn. č. 2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.01.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 01.02.2017
• Oponenti: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Teoretická část mé práce bude založena na vlivu masových médií na jedince a společnost. V empirické části se zaměřím na kvantitativní obsahovou analýzu německých a českých deníků. Z každé země jsem vybrala z těch nejčtenějších jeden seriózní a jeden bulvární deník. Z německých se bude jednat o jeden z nejpopulárnějších světových deníků Frankfurter Allgemeine Zeitung, který je znám svým konzervativně-liberálním přístupem a patří mezi nejrespektovanější a zároveň nejčtenější německé noviny. Druhým německým periodikem je nejprodávanější německý deník Bild, který je svým bulvárním zaměřením opakem a vhodným kontrastem k prvnímu zkoumanému. Z českých deníků provedu výzkum na nejčtenějších novinách, kterými jsou Blesk a na populárních a spíše seriózních Lidových Novinách.


Předpokládaná struktura diplomové práce:

Obsah
Úvod
1 Teoretická východiska
1.1 Migrační krize
1.2 Masová média a jejich vliv na společnost
1.2.1 Média ve společnosti
1.2.2 Masový tisk
1.2.3 Vliv médií na společnost
1.2.4 Působení médií na postoje
2 Empirická část
2.1 Výzkumná otázka a hypotézy
2.2 Metodologie
2.2.1 Obsahová analýza médií
2.2.2 Obsahová kvantitativní analýza
2.2.3 Vizuální analýza
2.2.4 Průběh výzkumu
2.3 Zdroje dat
2.3.1 Charakteristika zdrojů
3 Výzkum
Závěr
Použitá literatura:
Seznam tabulek

Seznam odborné literatury

ARENDT, Hannah. Původ totalitarismu I-III. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 1996, 679 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-13-5
BERELSON, By Bernard. Content analysis in communication research. Facsimile. New York: Hafner Press, 1984, 220 s. ISBN 978-002-8412-108.
DE FLEUR, Melvin L., Sandra J. BALL-ROKEACH, Teorie masové komunikace. 1.vyd. Praha: Karolinum. 1996, 364 s. ISBN 80-7184-099-8
JIRÁK, Jan, Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. 1.vyd. Praha: nakladatelství Portál. 2009, 416 s. ISBN 978-80-7367-466-3
JIRÁK, Jan, Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. 1.vyd. Praha: nakladatelství Portál. 2003, 208 s. ISBN 80-7178-697-7
JIRÁK, Jan, Blanka ŘÍCHOVÁ. Politická komunikace a média. 1.vyd. Praha: Karolinum. 2000, 163 s. ISBN 80-246-0182-6
MCNAIR, Brian, An introduction to political communication. 3.vyd. London: Routledge. 2003, 271 s. ISBN 0-203-34133-3
MCQUAIL, Denis, The influence and effects of Mass media: Mass Communication and Society, Sage Publication, 1979, s. 70-93.
ROSE, Gillian. Visual Methodologies: An Introduction to the Interpretation of Visual Materials, 1.vyd. Londýn: Sage Publications. 2001, 229 s. ISBN 0-7619-6664-1
SCHULZ, Winfred, Helmut SCHERER, Lutz HAGEN, Irena REIFOVÁ a Jakub KONČELÍK. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2.vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum. 2004, 150 s. ISBN 80-246-0827-8
STURKEN, Marita, Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuální kultury. 1.vyd. Praha: nakladatelství Portál. 2009, 462 s. ISBN 978-80-7367-556-1.
SZTOMPKA, Piotr. Vizuální sociologie: Fotografie jako výzkumná metoda, 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství SLON. 2007, 200 s. ISBN 978-80-86429-77-9
TRAMPOTA, Tomáš, Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. 1.vyd. Praha: nakladatelství Portál. 2010, 296 s. ISBN 978-80-7367-683-4.

Předběžná náplň práce

Cílem mé diplomové práce je analýza denního tisku za účelem zjistit, jak která země informuje o problematice, zda zastává objektivní stanovisko k problému a zda některá z médií nepodávají zkreslené informace nebo dokonce nevytvářejí o imigrantech negativní obraz. Dále také, nakolik je v jednotlivých zemích patrný rozdíl mezi způsobem, jak se s uprchlickou krizí vyrovnávají seriózní deníky a bulvární média u nás a v západní cizině. K analýze jsem si vybrala česká média, jakožto zástupce jedné z východoevropských zemí a budu je zkoumat v kontrastu k Německu, jakožto zástupci západoevropských zemí a zároveň jednomu z nejzkušenějších evropských států v oblasti problematiky imigrantů. Ráda bych zjistila, zda česká média informují o problematice s menší citlivostí a objektivitou než ta Německá a zda pomáhají v lidech utvářet negativní postoj k uprchlíkům. Vycházím z předpokladu, že německá média budou jakožto zkušenější v problematice informovat o tématu opatrněji a objektivněji než ta česká. Další otázkou jsou rozdíly mezi seriózním deníkem a bulvárem v Německu a u nás.
Teoretická východiska:
Za poslední rok se rapidně zvýšil počet migrantů a žadatelů o azyl do evropských zemí a to převážně ze států zasažených válkou a chudobou, zejména z oblasti blízkého východu, Afriky a Balkánského poloostrova. Ne všechny žádosti jsou však vyřízeny kladně a Evropská unie je v řešení problému poněkud nejistá. Rapidní nárůst mobility migrantů vyvolává ve společnosti protichůdné reakce a jednotlivé státy se mezi sebou neumějí shodnout na přijatelném řešení. Velkou roli v otázce přijetí migrantů hrají v jednotlivých zemích média. V současné společnosti totiž představují média hlavní zdroj informací o dění ve světě a zprostředkovatele událostí, kterých se nemůžeme přímo účastnit. Ovlivňují chování, postoje, či názory jedinců, mohou rozšiřovat obzory poznání, vzdělávat, pomáhat v politickém i spotřebitelském rozhodování, ovlivňovat životní styl, ale také děsit, vyvolávat napětí, navádět ke společensky nežádoucímu jednání a uvádět v omyl. (Jirák 2003:151). V České republice zatím s uprchlíky nemáme velkou zkušenost, jen minimální množství z nich totiž míří nebo v minulosti mířilo právě do naší země. Náš obraz o typickém imigrantovi tedy z velké části podléhá právě tomu, jak o uprchlících informují média. Ty mají nyní v rukou obrovskou moc při vytváření našich postojů. Jinak je tomu v západních zemích Evropy a ve Skandinávii, kde lidé s imigranty přicházejí do styku mnohem častěji a mají možnost vytvořit si na ně názor na základě osobního setkání. Tyto země se nyní v době vyššího nárůstu migrace a prosbami o azyl většinou stavějí k imigrantům otevřeněji než země východní Evropy. Zároveň se z jejich strany objevují stížnosti na pasivitu východoevropských zemí a jejich nesolidárnost k západním zemím a neochota problém řešit. Němci a Rakušané demonstrativně vítající uprchlíky nás – Čechy a Slováky – usvědčují z mravního selhání, svým sobectvím jsme se vystavili pohrdání (Šimečka, 2015). Je na místě všímat si, jak řeší problém solidarity, lidských práv a práva na azyl masová média v západních zemích a u nás. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké jsou rozdíly v případě tištěných masových médií a zda jsou ta západní k dané problematice vstřícnější a vytvářejí o imigrantech lepší obraz než média východní.