Student provede analýzu hlavních děl Simone de Beauvoir se zřetelem na jejich filosofický obsah (a dosah), soustředíc se především na autorčinu tvorbu ze 40. let. Záměrem práce je podat výklad těch motivů, které je možné z hlediska striktně filosofického úzu nahlížet skrze optiku autorčiných hlavních inspiračních zdrojů (Hegel, Merleau-Ponty, Sartre, Bergson, Heidegger) jako hluboce filosofické, a doložit tak, že navzdory vlastním vyjádřením Simone de Beauvoir byla (a dodnes zůstává) významnou filosofkou, především pak fenomenoložkou. Této linii výkladu odpovídá i současné "beauvoirovské" bádání, které za posledních patnáct let vyprodukovalo bohaté množství sekundární literatury, jíž student ve své práci kriticky zohlední.