Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 308)
Detail práce
  
Vztah pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví v České republice
Název práce v češtině: Vztah pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví v České republice
Název v anglickém jazyce: The link between work conditions and subjective health in the Czech Republic
Klíčová slova: subjektivní zdraví, pracovní podmínky, nezaměstnanost, regresní analýza
Klíčová slova anglicky: subjective health, working conditions, unemployment, regression analysis
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 31.08.2015
Datum zadání: 02.09.2015
Datum potvrzení stud. oddělením: 04.09.2015
Datum a čas obhajoby: 27.01.2017 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:20.12.2016
Datum odevzdání tištěné podoby:21.12.2016
Datum proběhlé obhajoby: 27.01.2017
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Téma práce: Vztah pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví v České republice

Východiska práce: Práce týkající se vztahu pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví ekonomicky aktivní populace v České republice by měla navazovat na již realizované výzkumy zabývající se různými vlivy na sociální nerovnosti ve zdraví.
Oblasti pracovních podmínek v souvislosti s pocitem subjektivního zdraví je věnovaná menší pozornost než např. vlivu pracovních faktorů na konkrétní negativní projevy zdraví (různá onemocnění).
Subjektivní zdraví nebude uvedeno do souvislosti pouze s pracovními podmínkami (délka pracovního úvazku, zodpovědnost v zaměstnání atd.), ale rovněž i se životním stylem respondentů (např. fyzická aktivita).

Cíle: Hlavním výzkumným cílem práce je zjistit, zda mezi subjektivním hodnocením zdraví a pracovními podmínkami (délka pracovního úvazku, zodpovědnost v zaměstnání atd.) existuje vztah závislosti, případně nakolik je tento vztah silný.
Na hlavní výzkumný záměr navazují vedlejší cíle, které se budou věnovat tomu, zda sociální nerovnosti ve zdraví mohou být vysvětleny životním stylem; zda sociální nerovnosti ve zdraví lze vysvětlit sociálním statusem (pracovní pozice či dosažené vzdělání) a zda existuje v nerovnostech ve zdraví v závislosti na pracovních podmínkách rozdíl mezi muži a ženami.
Práce by měla přispět zejména akademické obci rozšířit znalosti k tématu sociálních nerovností ve zdraví o další kvantitativní výzkum; případně by práce mohla být využita ve státní sféře, kde by napomohla lépe pochopit a zorientovat se v dané problematice sociálních nerovností ve zdraví. Práce zároveň může sloužit i jako přehled současné dostupné literatury k tématu sociálních nerovností ve zdraví a pracovních podmínek a to jak české, tak zahraniční.

Metodika: První část práce bude orientovaná teoreticky, bude představena existující dostupná literatura věnující se zkoumané problematice; dále bude pozornost věnovaná současnému stavu poznání sociálních nerovností ve zdraví. Ve druhé části práce budou použita data European Social Survey (ESS) ze sedmé vlny sběru dat (za rok 2014) pro Českou republiku. Data budou nejprve podrobena třízení 1. stupně – ověření, zda v populaci existují nerovnosti ve zdraví, budou nastíněny hlavní ukazatele pracovních podmínek a životního stylu. Při analýzách hypotéz pak budou využívány vícerozměrné analýzy dat.

Hypotézy: Ve sledovaném vzorku lze pozorovat vztah mezi pracovními podmínkami a hodnocením subjektivního zdraví.
Špatný životní styl a pracovní podmínky přispívají k negativnímu hodnocení subjektivního zdraví.
Sociální status má vliv na hodnocení subjektivního zdraví.
Gender nemá vliv na hodnocení subjektivního zdraví.

Charakteristika závěrů: Práce předpokládá vliv mezi hodnocením subjektivního zdraví a pracovních podmínek a to zejména na základě dostupné literatury, která předkládá podobné výzkumy z jiných evropských zemí. Výsledky analýz bude možné komparovat s ostatními evropskými zeměmi, kde byly podobné výzkumy provedeny, nebo mohou sloužit jako teoretické východisko pro další práce.
Seznam odborné literatury
Seznam literatury:
Delamothe, T. (1991). Social inequalities in health. British Medical Journal, 303(October), 1046–1050.
Džambazovič, R., Gerbery, D., & Komenského, U. (2014). Sociálno -ekonomic ké nerovnosti v zdraví : s ociálno - ekonomický status ako determinant zdravia 1. Sociológia, 46(2), 194–220.
Fullerton, A. S., & Anderson, K. F. (2013). The role of job insecurity in explanations of racial health inequalities. Sociological Forum, 28(2), 308–325. http://doi.org/10.1111/socf.12020
Hämmig, O., Gutzwiller, F., & Kawachi, I. (2014). The contribution of lifestyle and work factors to social inequalities in self-rated health among the employed population in Switzerland. Social Science & Medicine, 121, 74–84. http://doi.org/10.1016/j.socscimed.2014.09.041
Hamplová, D. (2015). "Práce - radost či břímě" In: Proč potřebujeme rodinu, práci a přátele: štěstí ze sociologické perspektivy. Praha: Fortuna Libri.
Hnilica, K., Kroupa, A., & Vašková, R. (2002). Subjektivní pocit zdraví a pracovní podmínky. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Kaikkonen, R., Rahkonen, O., Lallukka, T., & Lahelma, E. (2009). Physical and psychosocial working conditions as explanations for occupational class inequalities in self-rated health. European Journal of Public Health, 19(5), 458–463. http://doi.org/10.1093/eurpub/ckp095
Payne, J. a kol. Kvalita života a zdraví. Praha : Triton, 2005.

Řehulková, O.; Řehulka, E., et al. Quality of Life in the Contexts of Health and Illness. Kvalita života v souvislostech zdraví a nemoci. Brno: MSD, s.r.o., 2008
Schofield, T. (n.d.). Gender and Health Inequalities : What Are They and What Can We Do About Them ? Australian Journal of Social Issues, 139–158.
Steinmetz, H., & Schmidt, P. (2010). Subjective health and its relationship with working time variables and job stressors: Sequence or general factor model? Work & Stress, 24(2), 159–178. http://doi.org/10.1080/02678373.2010.489784
Vandenheede, H. (2014). International Journal for Equity in Health mental well-being in men and women across Europe : a cross-sectional study. International Journal for Equity in Health. http://doi.org/10.1186/s12939-014-0090-6
Večerník, J. (2012). Subjektivní indikátory blahobytu: přístupy, měření a data. Politická ekonomie 3 (2012), 291-308. Dostupné z: file:///C:/Users/Admino/Downloads/843.pdf.
Večerník, J. (2003). Work and job values in CEE and EU countries. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Psychologie zdraví a kvalita života (konference) (2007): sborník přednášek z celostátní konference s mezinárodní účastí ve Vernířovicích u Šumperka.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK