Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 307)
Detail práce
  
Politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově jako (společnost polarizující) politika disciplinace
Název práce v češtině: Politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově jako (společnost polarizující) politika disciplinace
Název v anglickém jazyce: Zero Tolerance policy in Duchcov and Litvínov: A Case of Polarizing Politics of Disciplination
Klíčová slova: politika nulové tolerance, sociálně vyloučená lokalita, stigmatizace, represe, disciplinační politika, bezpečnost, kriminalizace sociálních problémů, polarizace společnosti
Klíčová slova anglicky: zero tolerance policy, socially excluded locality, disciplining policy, stigmatization, repression, safety, criminalization of social problems, polarization of society
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 30.06.2015
Datum zadání: 30.06.2015
Datum potvrzení stud. oddělením: 23.10.2015
Datum a čas obhajoby: 21.06.2016 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:09.05.2016
Datum odevzdání tištěné podoby:09.05.2016
Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2016
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Projekt diplomové práce „Koncept nulové tolerance v Duchcově a Litvínově – normativní posun od bezpečnostního k restriktivnímu opatření“

Východiska:
Východiska tématu tvoří soubor aspektů, které ho tvoří –teoretický koncept opatření „Nulové tolerance“, vycházející z ukotvené teorie - teorie rozbitých oken, vypracovaná na počátku 80. let Williamem Q. Wilsonem a Georgem L. Kellingem (1982) v článku „Rozbitá okna: policie a bezpečnost sousedství“, princip „Newyorského zázraku“.
Východisko sociologické – analýza diskrepance teoretického konceptu a praktického opatření (posunu od konceptu) – ve francouzských studiích princip posunu pojmenován jako „institucionalizovaný rasismus“
Východisko praktické – data – empirická část diplomové práce bude vzata z výzkumu SPOT – Nulová tolerance, Vstupní analýza a databáze, Aplikace – Litvínov a Duchcov.
Sociologická relevance tématu:
Relevance tématu vyvstává z kontextu bezpečnostní politiky v ČR, opatření aplikovaných v oblastech zájmu (české specifikum: aplikace opatření v „sociálně vyloučených lokalitách“ a specifických oblastech nezaměstnanosti a koncentrace chudých obyvatel jako reakce na sociální nepokoje). Dále reflexe vývoje uvažování o veřejném prostoru, pohybu ve veřejném prostoru, občanském soužití. Kompetence zásahu zúčastněných aktérů – policie, sociální odbory, neziskové a nevládní organizace, charita, pracovní úřad, OSPOD a další. Ve své práci bych se chtěla zaměřit v případě Duchcova a Litvínova na normativní posun kompetencí v opatření Nulové tolerance kam se posouvá role zásahu jednotlivých aktérů a jak se (podle teorie polí P. Bourdieu) posouvá pole působnosti od bezpečnostního k restriktivnímu opatření.
Teoretická východiska:
K nulové toleranci lze přistupovat primárně jako k „mocnému symbolu“ (Newburn – Jones 2007: 222), který označuje spíše určitý rétorický žánr nežli jednotlivá praktická opatření, i když ani ta nesmíme pochopitelně z analýzy vypustit. David Dixon (1999: 2–3) shrnuje používání nulové tolerance do tří základních významů:
• nulová tolerance jako „módní slogan“ vyjadřující odhodlání uchýlit se k tvrdému postupu v trestní sféře
• nulová tolerance znamená naprosté vynucování práva ze strany policie, kdy dochází u sloužících policistů k odnětí diskrece, tj. možnosti posoudit, zdali jistý čin vyžaduje zakročení, a pokud ano, tak jaké.
• nulová tolerance zastupuje konkrétní policejní strategii kombinující využívání pěších hlídek, zaměření se na bagatelní přestupkovou činnost, ať už s cílem zvýšit „kvalitu života“ v daných oblastech, anebo předcházet závažnější trestné činnosti v intencích teorie rozbitých oken, a využívání moderních technologií a statistických metod při policejní práci.
V Česku se nulová tolerance používá poměrně často v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami. Tento pojem nalezl uplatnění mezi politiky a úředníky. Předmětem diskuse se stal také na straně médií, sociálních služeb, neziskových organizací, aktivistických skupin či veřejnosti obecně. Abychom byli s to pochopit, jaký význam je tomuto termínu přisuzován, navrhujeme jej prozkoumat s využitím teoreticko-metodologického rámce Pařížské školy bezpečnosti opírajícího se o analýzu polí jakožto hlavní výzkumný přístup (Wæver 2004).
(In)sekuritizace je ústředním konceptem Pařížské školy. Svůj původ má v práci Ole Wævera (1995), autora takzvané sekuritizační teorie, jež zásadně proměnila orientaci bezpečnostních studií tím, že do bádání vnesla konstruktivistické hledisko: „Bezpečnostním problémem je cokoli, co elity takto deklarují“ (ibid.: 54). Ve Wæverově pojetí se z bezpečnostní problematiky stala jazyková hra, otázka řečových aktů, jejich autorů a podmínek, za nichž se určitá témata úspěšně vymaňují z běžné politiky a stávají se záležitostí výjimečného stavu ospravedlňujícího určité praktiky nad rámcem demokratických standardů a zvyklostí. Bezpečnost má být zkrátka od nynějška zkoumána jako diskursivní konstrukt, který je svou vlastní sociální realitou. Z hlediska sekuritizační teorie neexistuje žádná „skutečná“ či „přehlížená“ bezpečnost mimo řečový akt. Jinak řečeno, o čem se nehovoří jako o bezpečnostním problému, o tom musejí výzkumníci mlčet (srov. Buzan et al. 2005).
Koncept pole je převzat ze sociální teorie francouzského sociologa Pierra Bourdieu (Savage – Silva 2013). Společnost je podle něj složena z množství jednotlivých polí, sociálních mikrosvětů, které jsou strukturovány určitými předpoklady, jimiž se vědomě či nevědomě řídí jednání aktérů tohoto světa. Každé pole si lze představit jako hru danou svými specifickými pravidly a povahou statků, o něž se hraje. Součástí pole se aktér stává přijetím jeho pravidel, avšak ta nejsou trvale neměnná. Jelikož má každé pole své vítěze a poražené, ti druzí se mohou snažit změnit své postavení přednastavením pravidel.
K analýze toho, jak tato realizace prakticky funguje, můžeme využít koncept dispozitivu. Francouzský historik dějin myšlení Michel Foucault (1980: 194) jej definuje jako „heterogenní soubor diskurzů, institucí, architektonických forem, regulačních rozhodnutí, zákonů, administrativních opatření, vědeckých výroků, filozofických, morálních a filantropických návrhů – zkrátka, řečené, stejně jako neřečené –, které jsou uspořádány v systému vzájemných vztahů“. Dispozitiv umožňuje zahrnout do výzkumu poměrně široké spektrum lidských činností a výsledků lidských činností.[1]
Návaznost na předchozí výzkumy:
Výzkum (zkoumání indikátorů a dopadu či normativního posunu konceptu) Nulové tolerance je v ČR zatím neprobádaným polem. Ve své práci použiji výsledky výše zmíněné studie SPOT – Nulová tolerance, Vstupní analýza a databáze (teoretická analýza a mediální obsahová analýza výskytu tématu), Aplikace (terénní šetření) – Litvínov a Duchcov. Ptát se budu po vzoru výzkumných východisek studie -je-li nulová tolerance především „rétorickým heslem používaným k oznámení nekompromisního a autoritativního jednání státu a jeho orgánů vůči vnějšímu i vnitřnímu nepříteli“(Newburn – Jones 2007: 223; srov. Mitchell 2011),opatření uskutečňovaná pod její hlavičkou jsou napříč různými kontexty poměrně různorodá a občas dokonce rozporuplná.Zajímat mě bude hlavně normativní posun od teoretického konceptu k praktickému opatření. Budu se ptát komu Nulová tolerance slouží? Pro koho se zavádí? Nejde o diskriminační opatření (často jsou v politikách vůči sobě vymezovaní „slušní“ a „nepřizpůsobiví občané“)?
Situace v oboru sociologie v ČR:
Situace výzkumu tohoto tématu v ČR je zatím ve fázi vývoje – výše zmíněná studie (SPOTu) má sloužit jako doporučení pro Agenturu pro sociální začleňování. Bude se podílet na výzkumu tohoto posunu v rámci studie a výsledky použiji v DP.
Cíle:
Cílem práce by mělo být zjištění diskrepance mezi teoretickým konceptem opatření politiky Nulové tolerance („české uchopení“) a praktickou součinností jednotlivých orgánů/aktérů operujících v tomto opatření. Hlavní otázkou práce bude, kam se se posouvá opatření v Litvínově a Duchcově od původního záměru? Zde si dovolím osobní dotaz a hlavní motivaci proč psát tuto práci – není opatření Nulové tolerance fašizujícím opatření, které vede k diskriminaci a rasistickému jednání ze strany operujících orgánů?
Hlavní výzkumný cíl:
Hlavním výzkumným cílem je
· operacionalizovat normativní posun opatření v Litvínově a Duchcově
· a pomocí teoretických podkladů, politických proklamací v konfrontaci s rozhovory a dotazníkovým šetřením se starosty, politickými aktéry, aktéry zúčastněných operujících orgánů a obyvatel zjistit komu opatření slouží a kam se normativně posouvá
Výzkumná otázka:
Hlavní otázkou práce bude,kam se se posouvá opatření v Litvínově a Duchcově od původního záměru?Posouvá se opatření Nulové tolerance tak, že vede k diskriminaci a rasistickému jednání ze strany operujících orgánů?
Co má řešení práce přinést?
Řešení má přinést doporučení v aplikaci opatření Nulové tolerance
· Agentuře pro sociální začleňování, která výzkum iniciovala
· politikům, prosazujícím toto opatření
· evaluátorům tohoto opatření
· východiska pro další zkoumání na tomto poli
Metodika:
Postup řešení cíle probíhá ve dvou fázích
· Teoretický rámec (NT, „Newyorkský zázrak“, politiky NT v ČR, geneze politik NT v ČR, modely NT v ČR) a mediální analýza (jak bylo téma skloňováno v médiích od roku 2002 do roku 2013),rozhovory s aktéry z „operujících orgánů“ v otázce NT(Jan Černý, ředitel programů sociální integrace, Člověk v Tísni; Martin Hrinek, někdejší ředitelem OŘ PČR Karviná, o nulové toleranci v Karviné; Radek Jiránek, zástupce ředitelky odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra; Martin Klika - radní ústeckého kraje pro bezpečnost a sociální věci a bývalý velitel městské policie Litvínov) - (jaro – léto 2014)
· Praktický výstup
o operacionalizace výzkumu normativní posun opatření v Litvínově a Duchcově
o rozhovory a dotazníkové šetření se starosty, politickými aktéry, aktéry zúčastněných operujících orgánů a obyvatel zjistit komu opatření slouží a kam se normativně posouvá
Metodický postup řešení práce:
· Mediální analýza
Podkladem pro zpracování této části analýza byla v první řadě databáze mediálního výskytu pojmu nulová tolerance, dále analýza lokálních a celonárodních strategických dokumentů v oblasti vnitřní bezpečnosti a několik doplňujících rozhovorů.
Mediální databáze byla vytvořena na základě fulltextového vyhledávání klíčového slova "nulová tolerance" v celostátních a regionálních tiskových titulech v mediálním archivu Newton Media od ledna 1990 (začátek archívu Newton) do prosince 2013.
Do databáze byli vybrané jenom texty, v kterých se pojem vyskytuje ve významu bezpečnostních a sociálních politik. Vzhledem k rozšíření pojmu nulová tolerance ve významech nesouvisejících se zaměřením výzkumu tvoří texty vybrané do databáze jenom zlomek z celkového množství výskytu tohoto pojmu.[2]
· Praktická část (praktický výstup)
§ polostrukturované a hloubkové rozhovory, dotazníkové šetření (se starosty, politickými aktéry, aktéry zúčastněných operujících orgánů a obyvatel)
§ za pomoci škálování a dalších statistických metod (explorační analýza, diskriminační analýza, kontingenční tabulky) a kvalitativní analýzy rozhovorů vysledovat, kam se koncept v aplikaci normativně posouvá
Hypotézy:
Vzhledem ke kvalitativní povaze výzkumu půjde o výzkumné otázky, výše zmíněné:Hlavní otázkou práce bude, kam se se posouvá opatření v Litvínově a Duchcově od původního záměru?Není opatření Nulové tolerance fašizujícím opatřením, které vede k diskriminaci a rasistickému jednání ze strany operujících orgánů?
Charakteristika závěrů:
Závěry převezmu z výzkumné zprávy. V závěru bych chtěla dospět kekvalitativnímu popsání normativního posunu koncepce NT.
Očekávané obecné předpoklady práce jsou:
• nastavit si v teoretické části jasné hranice práce
• postihnout výzkumný cíl a výzkumné otázky práce ve výzkumu
• korespondence teoretické a empirické části práce
• možnost výzkumného navázání v bádání na poli této konkrétní sociologické problematiky

[1]Nulová tolerance, Vstupní analýza a databáze. 2014, str. 30, SPOT o. s., Megy Korábová, Michal Tošovský, Lucie Trlifajová, Václav Walach,Odborný garant Štěpán Ripka
[2]tamtéž str. 40
Seznam odborné literatury
Balzacq, Thierry et al. 2011. „Security Practices.“ In: International Studies Encyclopaedia. New York: Blackwell.
Banfield, Edward C. 1974. The Unheavenly City Revisited. Boston: Little, Brown.
Banfield, Edward C. 1958. The Moral Basis of a Backward Society. New York: Free Press.
Brereton, David. 1999. Zero Tolerance and the NYPD: Has It Worked There and Will It Work Here? Paper Presented at the 3rd National Outlook Symposium on Crime in Australia, Mapping the Boundaries of Australia’s Criminal Justice System convened by the Australian Institute of Criminology and held in Canberra 22–23 March 1999.
Burke, Roger Hopkins. 1998. „The Socio-Political Context of Zero Tolerance Policing Strategies.“ Policing: International Journal of Police Strategies & Management 21 (4), 666–682.
Dennis, Norman, ed. 1998. Zero Tolerance: Policing a Free Society. Enlarged and Revised Edition. Ed. Norman Dennis. London: The IEA Health and Welfare Unit.
Dennis, Norman a Mallon, Ray. 1998. „Confident Policing in Hartlepool.“ In: : Zero Tolerance: Policing a Free Society. Enlarged and Revised Edition. Ed. Norman Dennis. London: The IEA Health and Welfare Unit, 62–87.
Greene, Judith A. 1999. „Zero Tolerance: A Case Study of Police Policies and Practices in New York City.“ Crime & Delinquency 45 (2): 171–187.
Griffith, Gareth. 1999. Zero Tolerance Policing. New South Wales Parliament Library Research Service. Briefing Paper No. 14/99.
Griffiths, William. 1998. „Zero Tolerance: A View from London.“ In: Zero Tolerance: Policing a Free Society. Enlarged and Revised Edition. Ed. Norman Dennis. London: The IEA Health and Welfare Unit, 126–137.
Harcourt, Bernard E. 2007. „Zero Tolerance Policing.“ In: The Encyclopedia of Police Science. Third Edition. Ed. Jack R. Greene. London a New York: Routledge, 1385–1388.
Harcourt, Bernard E. 2001. Illusion of Order. The False Promise of Broken Windows Policing. Cambridge and London: Harvard University Press.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK