Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti, rizika recidivy a možnosti resocializace pachatelů násilného trestného činu
Název práce v češtině:
Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti, rizika recidivy a možnosti resocializace pachatelů násilného trestného činu
Název v anglickém jazyce:
Selected Psychological Aspects of High Risk Assessment and Correctional Rehabilitation of Perpetrators of Violent Crime
Klíčová slova:
HCR-20, 3. verze - HCR (V3), kriminogenní a protektivní faktory, posuzování nebezpečnosti, resocializace, riziko recidivy
Klíčová slova anglicky:
HCR-20, 3rd version - HCR (V3), risk factors and protective factors, high-risk assessment, rehabilitation, risk of re-offense
Akademický rok vypsání:
2014/2015
Typ práce:
rigorózní práce
Jazyk práce:
čeština
Ústav:
Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel:
Řešitel:
skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení:
17.06.2015
Datum zadání:
17.06.2015
Schválení administrátorem:
zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením:
17.06.2015
Datum a čas obhajoby:
11.11.2015 10:15
Datum odevzdání elektronické podoby:
31.07.2015
Datum proběhlé obhajoby:
11.11.2015
Odevzdaná/finalizovaná:
odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
Oponenti:
PhDr. Mgr. Simona Hoskovcová, Ph.D.
PhDr. Václav Jiřička, Ph.D.
Konzultanti:
PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D.
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem předkládané rigorózní práce, jež vychází z diplomové práce autorky Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti pobytu pachatelů trestného činu na svobodě, rizika recidivy a možnosti resocializace, je zavedení jednoho z momentálně nejčastěji užívaných nástrojů v zahraničí k posouzení rizika recidivy pachatelů násilného trestného činu HCR-20, 3. verze, do českého prostředí, jako nástroje nejen na měření rizika recidivy, ale i na posouzení efektivity terapeuticko-resocializačních programů. Konkrétně se jedná o detailnější představení teoretického podkladu tohoto nástroje a o ukázku kvalitativního vyhodnocení metody na třech kazuistických případech s důrazem na aplikaci změn v profilu pacientů na konkrétní resocializační program. V kvantitativní části práce je pak měřena efektivita terapeutiko-resocializačního programu, zde ochranného léčení, pomocí výše zmíněného nástroje. Tento projekt podtrhuje důležitost často v českém prostředí podceňovaného výcviku v užívání HCR-20 (V3) k posouzení rizika recidivy, důležitost nabytých zkušeností s posuzováním rizika recidivy a v neposlední řadě důležitost užívání jednotné transparentní metody v této oblasti. Studie zároveň podporuje zavedení standardizovaného nástroje hodnocení rizika recidivy tak, aby se Česká republika přiblížila zahraničnímu trendu a posuzování rizika recidivy ad hoc bylo nahrazeno právě klinickým úsudkem podpořeným výsledky získanými standardizovaným nástrojem. Aby bylo dosaženo cíle, je třeba dalšího výzkumu v této oblasti. Uvedená práce je podepřena i z teoretického hlediska definováním a specifikací pojmů souvisejících s posouzením nebezpečnosti pachatelů, rizikem recidivy a resocializačními technikami a programy. Objasněna jsou různá teoretická pozadí fenoménů agrese a násilí. Dále jsou popsány v současné době užívané nástroje posouzení nebezpečnosti a v neposlední řadě je na základě nejnovějších výzkumů objasněn vztah hojně diskutovaných pojmů – nebezpečnost a psychózy, psychopatie, recidiva sexuálního násilí a syndrom závislosti a násilí.