Aplikace teorií E. Luttwaka a A. S. Nieta na případy vnitrostátních konfliktů ve Rwandě a Mali

• Název práce v češtině: Aplikace teorií E. Luttwaka a A. S. Nieta na případy vnitrostátních konfliktů ve Rwandě a Mali
• Název v anglickém jazyce: Application of E.Luttwak´s and A.S.Niet´s theories on interstate conflicts in Rwand and Mali
• Klíčová slova: Conflict, Mali, Rwanda, Luttwak, Nieto
• Klíčová slova anglicky: Conflict, Mali, Rwanda, Luttwak, Nieto
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Martin Riegl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 16.06.2015
• Datum zadání: 16.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2016 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2016
• Oponenti: PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem mé bakalářské práce bude správně aplikovat teorie E. Luttwaka a A. Sancheze Nieta a potvrdit či vyvrátit jejich platnost v daných případových studiích vnitrostátních konfliktů. Dále si kladu za cíl zodpovědět následující výzkumné otázky:
1. Který z konfliktů po uplatnění dané teorie konfliktu s sebou přináší větší počet ztrát na životech?
Tato otázka bude logickým vyústěním právě z rozporu mezi oběma články, které si v mnoha věcech odporují. Při zodpovězení této otázky budu vycházet a čerpat jak z akademických a odborných článků, například od činitelů OSN nebo komise z Africké unie (AUC), tak i neakademických článků, které se danou problematikou zabývají.
2. Která teorie spolu s dalším přináší i rychlejší průběh konfliktu?
Jak jsem zmínil, i tato otázka se vztahuje k dalšímu z řady rozporů mezi stěžejními články mojí práce. Zde budu vycházet také z akademických, odborných, ale i neakademickou literaturou vztahující se k dané problematice. Zejména půjde o porovnávání času v konfliktech mezi “oficiálním“ začátkem konfliktu, jeho koncem, popřípadě i událostí, které následovaly po konci občanské války, a nějakým způsobem ji prodlužovaly (Toto platí zejména u případu genocidy ve Rwandě, která následovala až po konci občanské války.).
3. Která teorie se po ukončení konfliktu vyznačuje stabilnějším mírem?
Podle mého názoru jeden z nejdůležitějších rozporů mezi oběma autory teorií, a velmi důležitá otázka mé práce. Jelikož si nejsem vědom žádné práce, která by porovnávala tyto dvě teorie na případech Mali a Rwandy, vidím zde právě možnost přínosu mé bakalářské práce. Při hledání odpovědi na tuto otázku se budu muset spoléhat zejména na zdroje, které pojednávají o následující situaci po ukončení celého konfliktu v zemi. U Rwandy se bude jednat jak o akademické, tak i neakademické zdroje, ale díky krátkému času od bojů v Mali se u něj bude jednat zejména o neakademické zdroje, u kterých se budu snažit velmi dbát na jejich serióznost, neutralitu a pravdivost.


Konceptualizaci mé práce provedu na základě vysvětlení konfliktu, pomocí dostupných akademických, odborných a neakademických článků a postupného aplikovaní bodů z obou teorií, které se vztahují k vnitropolitickým konfliktům, a které jak autoři, tak i já, považují za hlavní body jejich teorií, jež mi pomohou v závěru odpovědět na mé výzkumné otázky spolu s čerpáním informací a dat z oficiálních dat OSN, vědců ze Stanfordské univerzity nebo světových medií.
Jediný nedostatek, který se může objevit při snaze odpovědět na vytyčené otázky, je dostupnost oficiálních statistik (např. OSN) o počtu ztrát na životech při průběhu konfliktu.
Současný stav poznání
Téma mojí práce zatím nebylo zpracováno a nejsem si vědom žádné podobné práce o aplikaci těchto dvou vybraných teorií na tyto zvolené případové studie vnitrostátních konfliktů v Mali a Rwandě. Má práce bude prohloubením výzkumu ohledně tématu konfliktu ve Rwandě, a také v Mali, o kterých je napsáno velké množství akademických či odborných prací. Mezi autory, z kterých čerpám ohledně Mali, bych zmínil například člena komise Africké unie Jean Ping nebo Suzanne D. Wing. Oba články se zabývají krizí mezi centrální vládou a skupinami Tuaregů sídlících v severních teritoriích země. Pro pochopení současné krize poukazují na historické spory mezi těmito stranami již od 90. let minulého století, kde J. Ping zohledňuje také faktory v zemi, které této krizi umožnily eskalaci do nynější podoby. Článek S. D. Wing zkoumá zejména politický model Mali, kde stejně jako Ping uvádí a vysvětluje mnoho nedostatků této jinak velmi demokratické, tolerantní země na africké poměry. Ohledně tématu Rwandy chci vycházet například z článků od Reného Lemarchanda, zabývajícího se historií konfliktu mezi kmeny Hutu a Tutsi již od doby Belgického Konga, kdy v tomto období proběhly 3 druhy masového vraždění příslušníků z jednoho nebo druhého kmene, nebo Helen M. Hintjens, která rozpracovává otázku možnosti genocidy i 50 let po objevení táborů smrti nacistického Německa. Samozřejmě je zde velký počet neakademických článků a prací o obou tématech, např. ze známých portálů světových medií nebo tuzemských. Všechny tyto materiály budou stěžejním základem pro vysvětlení obou konfliktů, na které budu poté aplikovat mnou zvolené teorie. Žádný materiál, který by zpracovával podobné otázky a téma či směřoval stejnou cestou jako mnou zvolený výzkum, jsem bohužel nenašel.


Výchozí teoretický rámec
Jak je již patrné z názvu této práce, ve svém výzkumu budu pracovat s dvěma teoriemi, které pojednávají o vnitropolitických konfliktech států, zejména o vhodnosti intervence vnějších sil do takového konfliktu.
První teorie, kterou ve své práci použiji, je od Edwarda N. Luttwaka. Pochází z jeho článku „Give war a chance“. V něm přichází s řešením pro vnitrostátní konflikty a názorem, že válka samozřejmě bývá velkým zlem, ale po jejím ukončení vede k pevnému míru, a to právě tehdy pokud jsou válčící strany vyčerpané nebo jedna z nich vyhraje rozhodně. Tento mír je podle něj přirozený a mnohem pevnější, na rozdíl od toho, který zapříčiní zásah do války nějakou regionální nebo globální mocností. Luttwak kritizuje tyto tendence mocností, zejména uvádí OSN a její Radu bezpečnosti, že zamezují přirozenému průběhu války. Často zastaví konflikt na jeho počátku, než se citelně dotkne aspoň jedné z válčících stran, která bude toužit po jeho ukončení či nějaké možné dohodě. Příměří pouze poskytuje čas na přezbrojení a načerpání nových sil obou stran a zvětšuje následky války.
Druhá teorie pochází od autora článku „Give War a Chance Revisited – The Price to Pay: The Military and Terrorism in Peru“ W. Alejandra Sancheze Nieta. Jak může být z názvu článku patrné, je reakcí a protiargumentuje na článek od E. Luttwaka. Nieto vytýká Luttwakovi, že pouze s pomocí tří příkladů stanovil obecné řešení, které se dá použít na všechny vnitrostátní konflikty. To je základní věc, s kterou Nieto nesouhlasí. Podle něj se nedá počítat ani příklad Balkánských válek (Bosny a Hercegoviny). Tento konflikt nebyl dořešen ani v roce 1999, kdy byl Luttwakův článek vydán. Dále nechce uznat tvrzení, že strany zapojené do konfliktu mají nechat válčit bez ohledu na válečná zvěrstva a zločiny, dokud jedna z nich nevyhraje. Vnější pomoc nepokládá za zbytečnou a nežádoucí. On sám pro vyvrácení Luttwakovi teorie používá příklad z 80 a 1. pol 90 let v Peru, kdy zde bojovaly dvě teroristická hnutí, a to Sendero Luminoso (Světlá stezka) a Movimiento Revolucionario Tupac Amaru (Revoluční hnutí Tupac Amaru).




Obě teorie přejímám pro svou práci v původním znění a výkladu autorů. Moje stanovisko k těmto teoriím je neutrální a sám se domnívám, že každá z nich má své pro a proti, kdy jejich vhodné uplatnění na vnitrostátní konflikty je důležité posuzovat případ od případu.
Mimo jiné, lze v této práci porovnat vhodnost intervence v obou mnou vybraných konfliktech podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1674 (z roku 2006), která pojednává o konceptu „Responsibility to Protect“ (R2P), kdy při naplnění stanovených podmínek má právo mocnost (OSN) podniknout patřičné kroky (Intervence) k ochraně civilních obyvatel postiženého státu. Podle zmíněné rezoluce státy nesou odpovědnost za ochranu vlastní populace před masovým násilím (genocida, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, etnické čistky). Avšak takové srovnání není hlavním cílem této práce.
Metodologie
Ve své práci nejdříve vysvětlím příčiny, průběh, konec a důsledky obou vybraných konfliktů pomocí akademických, odborných a neakademických zdrojů. Další zdroje pro co nejpravdivější a nejobjektivnější představení případové studie Mali a Rwandy budu vycházet i z oficiálních databází o základních údajích o zemi, například World Bank Group , The World Factbook of Mali and Rwanda od americké CIA nebo zpráv Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jako další krok bude představení a vysvětlení teorií E. Luttwaka a A. Sancheze Nieta, které se pomocí jejich charakteristických rysů pokusím na tyto konflikty aplikovat, tj. hledat stejné prvky a charakteristiky mezi patřičnou teorií a přiděleným případem. Po úspěšné upotřebení teorie a případové studie přejdu ke srovnání obou teorií a konfliktů, díky čemu budu moci odpovědět na mnou vytyčené výzkumné otázky.
Pro svoji práci využiji zejména případovou studii konfliktů v Mali a Rwandě, následně aplikaci teorií, po které pomocí komparace obou případových studií v oblasti stability míru, rychlosti průběhu konfliktu a počtu ztrát na životech budu schopen odpovědět na zvolené výzkumné otázky a cíle.



Jak jsem již uvedl v kapitole „Výzkumný cíl bakalářské práce“ pomyslnou mezeru ve své metodologii vidím v dostupnosti přesných, relevantních dat a statistik o počtu mrtvých během konfliktů, zvláště pak u Mali díky krátkému časovému odstupu, který od pomyslného konce uběhl. Další mezerou je pak nemožnost ovlivnit lidský faktor v OSN a dalších organizací dohlížející na dodržování pořádku, práv a svobod v mezinárodních vztazích, tedy navzdory tomu zda byl zásah relevantní či nikoli, se mohl rozhodující orgán o intervenci nebo jiném druhu pomoci rozhodnou přesně naopak, než by bylo podle oficiálních postupů obvyklé. Technicky vzato tedy nemohu odpovědět, proč OSN reagovala na situaci v probíraných konfliktech takto, a ne jinak.
Zdroje dat
Při své práci budu nejvíce využívat akademických článků a prací, které se vztahují ke každému z konfliktů zvlášť. Každý z nich pojednává o stejném tématu avšak z jiné stránky věci, například o předcházejících událostech konfliktu, jeho samotném průběhu, nebo souvisejících důsledků pro danou zemi po válce. Dohromady pak podáví celkem obsáhlý, přesný, relevantní a ucelený pohled na oba případy. Dále mám v plánu čerpat ze zdrojů oficiálních institucí jako The World Factbook of Mali and Rwanda, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, oficiální zpravodaj NATO v České republice nebo světových mediálně sdělovacích prostředků, například The BBCNews, The CNN.

Seznam odborné literatury

ALEJANDRO SANCHEZ NIETO, W. Give War a Chance Revisited – The Price to Pay: The Military and Terrorism in Peru. Defence Studies [online]. 2011, vol. 11, issue 3, s. 517-540
BØÅS, M; TORHEIM, LE. The Trouble in Mali—corruption, collusion, resistance. Third World Quarterly. 2013. Vol. 34, No. 7, 1279-1292
DANIEL, Jan. Operace Serval: francouzský neokolonialismus nebo francouzský Afghánistán?. natoaktual.cz [online]. 2013, Dostupné z: [http://www.natoaktual.cz/operace-serval-francouzsky-neokolonialismus-nebo-francouzsky-afghanistan-1bh-/na_analyzy.aspx?c=A130128_085310_na_analyzy_m02]


HINTJENS, Helen M. Explaining the 1994 Genocide in Rwanda. The Journal of Modern African Studies. 1999. Vol. 37, No. 2, pp. 241-286
INGELAERE, Bert. Do We Understand Life after Genocide? Center and Periphery in the Construction of Knowledge in Postgenocide Rwanda. 2010. African Studies Review, Vol. 53, No. 1., pp. 41-59)
LACINA, Bethany. Explaining the Severity of Civil Wars. April 2006. Journal of Conflict Resolution. vol. 50 no. 2 276-289
LEMARCHAND, René. Genocide in the Great Lakes: Which Genocide? Whose Genocide?. African Studies Review. 1998, Vol. 41, No. 1., pp. 3-16.
LUTTWAK, Edward N. Give War a Chance. Foreign Affairs [online]. 1999, vol. 78, issue 4, s. 36-44
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Mali: základní informace o teritoriu. Dostupné z: [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/mali/]
PING, Jean. The Crisis in Mali. Harvard International Review [online]. 2014, vol. 35, issue 3, s. 22-25
UNITED NATIONS. Resolution 1674 (2006). 28 April 2006. Security Council. [online]. Dostupný z: [http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N06/331/99/PDF/N0633199.pdf?OpenElement]
USA. CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY, The World Factbook, [online]. Washington, DC: Central Intelligence Agency, 2014. Dostupný z: [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/]
UVIN, Peter. Reading the Rwandan Genocide. International Studies Review. 2001. Vol. 3, No. 3, pp. 75-99
WING, Susanna D. Mali: Politics of a crisis. African Affairs [online]. 2013, vol. 112, issue 448, s. 476-485

Předběžná náplň práce

1. Úvod
2. Teorie- Rezoluce č. 1674 o intervenci OSN, definice vnitropolitických konfliktů
3. Případové studie vnitropolitických konfliktů
3.1. Mali
3.2. Rwanda
4. Teorie vnitropolitických konfliktů
4.1. Edward N. Luttwak
4.2. A. Sanchez Nieto
5. Aplikace teorií na případové studie
5.1. Aplikace teorie E. Luttwaka na vnitropolitický konflikt ve Rwandě
5.2. Aplikace teorie A. Sancheze Nieta na vnitropolitický konflikt v Mali
6. Komparace výsledků obou případových studií
6.1. Srovnání zkoumaných dat konfliktů o ztrátách na lidských životech
6.2. Srovnání zkoumaných dat o rychlosti průběhu konfliktů
6.3. Srovnání zkoumaných dat o stabilitě poválečného míru
7. Vyhodnocení výsledků mé práce
8. Závěr