Problematika zavádění inovací ve vzdělávání z pohledu aktérů

• Název práce v češtině: Problematika zavádění inovací ve vzdělávání z pohledu aktérů
• Název v anglickém jazyce: Problems of innovations in education from different points of view
• Klíčová slova: Vzdělávání, případová studie, inovace, proces, aktér
• Klíčová slova anglicky: Education, case study, inovation, process, actor
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.06.2015
• Datum zadání: 11.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2016
• Oponenti: Mgr. Anna Zelinková

Seznam odborné literatury

Seznam odborné literatury a zdrojů empirických dat
Colebatch, H. K. 2005. Úvod do policy. Brno: Barrister&Principal.
Česká školní inspekce. 2014. „Informace: Alternativní metody.“ [online] Praha: Česká školní inspekce. Dostupné z: http://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Alternativni-metody-vyuky.
Fischer, Frank, Gerald Miller, Mara Sidney. 2007. Hadbook of public policy. New York: CRC Press.
Fiala, Petr, Klaus Schubert. 2000. Moderní analýza politiky. Praha: Barrister & Principal.
Fraus. 2015. „Učebnice a pomůcky.“ [online] Plzeň: Fraus. Dostupné z: http://ucebnice.fraus.cz/vyhledavani/?q=hejneho&x=0&y=0.
FlexiLearn. 2014. „Jak vznikají učebnice.“ [online] Dostupné z: http://ucitel.flexilearn.cz/jak-vznikaji-ucebnice/.
Hendl, Jan. 1997. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum.
Jeřábek, Hynek. 1992. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
Kalous, Jaroslav, Arnošt Veselý. 2006. Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.
MŠMT. 2001. „Národní program rozvoje vzdělávání v České republice.“ [online] Praha: MŠMT. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf.
MŠMT. 2010. „Akreditace v systému DVPP.“ [online] Praha: MŠMT. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/akreditace-v-systemu-dvpp.
MŠMT. 2012. „Comenia script jako alternativní písmo pro školáky.“ [online] Praha: MŠMT. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/comenia-script-jako-alternativni-pismo-pro-skolaky?highlightWords=comenia+script.
MŠMT. 2013. „Schvalovací doložky učebnic.“ [online] Praha: MŠMT. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic-2013.
MŠMT. 2014. „Strategie 2020.“ [online] Praha: MŠMT. Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/strategie-2020_web.pdf.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. 2014. „Kurz Hejného metody ve vyučování matematice 1. stupně ZŠ.“ [online] Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Dostupné z: http://tarantula.ruk.cuni.cz/UPRPS-197.html#180 pedagogicka fakulta seminare.
Pešková, Jana, Krista Hemzáčková. 2014. „Co nás přivedlo ke globální metodě.“ [online]. Dostupné z: http://www.globalni-cteni.cz/clanek/co-nas-privedlo-ke-globalni-metode/.
Průcha, Jan. 2002. Moderní pedagogika. Praha: Portál.
Punch, Keith F. 2008. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál.
Švaříček, Roman, Klára Šeďová. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Veselý, Arnošt. 2006. „Analýza problému ve veřejné politice.“ [online]. Praha: CESES. Dostupné z: http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/113_008_Vesely.pdf
Veselý, Arnošt, Martin Nekola. 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON.

Předběžná náplň práce

Vymezení výzkumného problému
S proměnou soudobé společnosti v oblasti požadovaných atributů konkurenceschopného člověka dochází k přeměně cílů vzdělávání a klíčových kompetencí, které mají tyto změny vhodně reflektovat. Samozřejmostí se stává nutnost myšlení v souvislostech, vysoká míra flexiblity a rychlé adaptace. [MŠMT 2014: online] Je tak vyvíjen tlak na vzdělávací systém, který hledá vhodné nástroje, jak těchto požadavků dostát a produkovat žáky vybavené těmito schopnostmi. Vedle přístupů prosazujících celkovou reformu školství, případně inovaci jednotlivých vzdělávacích institucí zahrnující přeměnu kurikula, existuje i možnost zavádění dílčích inovací (Hejného matematika, projekt Tvořivá škola, Splývavé čtení aj.) při fungování běžných základních škol, o které se tato práce zajímá.
K inovacím ve vzdělávání se vyjadřuje OECD (2015) ve studii Measuring Innovation in Education, ze které vyplývá, že vzdělávání je oblast, v níž dochází k inovacím více než v jiných. Právě školství v souhrných údajích za 19 sledovaných zemí vykazuje podstatně vyšší úroveň inovací než veřejná správá a je přinejmenším stejně inovativní jako zdravotnictví. Šetření České školní inspekce (2014) však ukazuje, že v rámci českého základního školství mají stále dominantní postavení klasické metody, postupy a nástroje – inovativních metod je využíváno jen jako doplňku k běžnému tradičnímu portfoliu, české školy tedy výrazně neinovují. Ačkoli je tedy nutnost alespoň částečné proměny současného školství předkládána i ve veřejně politických dokumentech (Strategie vzdělávání 2020, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice), přesto nejsou dílčí inovace v českém základním školství hojně uplatňovány. Nutnost změny a případný potenciál tedy přítomen je, proč je tedy situace v České republice na současné úrovni?
Novotný (2003) ve výzkumu Učitelé a inovace: O současné praxi a některých možnostech rozvoje práce učitele, předkládá nutnost symbiózy vnějších a vnitřních parametrů při dosahování požadovaných cílů. Oblast legislativy, financování, tedy proporční změny, považuje za otázku času a politické vůle, kvalitativní změny připisuje inovativnímu potenciálu škol a učitelů. Jsou tedy právě tyto oblasti v České republice zatíženy nějakými problémy, které mohou současnou situaci ovlivňovat? Proč některé školy inovují a jiné nikoli?
Odhalení příhodných i zabraňujících podmínek by tak mohlo pomoci probudit vnitřní rezervy systému a zlepšit jeho fungování, přičemž různé perspektivy poskytnuté relevantními aktéry mohou odrýt konkrétní problémy v oblasti financování, personálního zajištění, legislativního ukotvení, návaznosti na tradiční metody, ale i postojů jednotlivých aktérů v celé jejich šíři.
Důvodem výběru tématu je nejen osobní zainteresovanost ve vzdělávacích inovacích a profesní zkušenost, ale rovněž snaha o získaní poznatků, které by mohly usnadnit odstraňování překážek a umožnit razantnější změnu politiky v oblasti dílčích inovací ve vzdělávání.
Výzkumným problémem je tedy zavádění a uplatňování inovací ve vzdělávání na základních školách.

Cíle diplomové práce
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a popsat současnou situaci v zavádění dílčích inovací v ZŠ a odhalit, kdy a proč k zavádění inovací dochází a nedochází.

Dílčími cíli práce je tedy zjištění využívání inovací (druh a rozsah v České republice v kontextu s EU), legislativního ukotvení, financování, dosahování kvalitního personálního zajištění, ošetření návaznosti na tradiční metody výuky, relevantních aktérů. Prostřednictvím případové studie Hejného matematiky pak zjištění příhodných podmínek a problémů, které při zavádění a uplatňování inovací identifikují zainteresovaní aktéři a ovlivňují razantnější změnu v této oblasti.

Výzkumné otázky
V přímé návaznosti na zvolené cíle jsou stanoveny tyto výzkumné otázky:
Kdy byla Hejného metoda na dané škole zavedena? Pojí se její zavedení s nějakými specifickými okolnostmi? Uvažovalo se o zavedení nějaké jiné metody, od které se poté ustoupilo? Z jakých důvodů byla implementována právě Hejného matematika?
Jaké prostředky/podmínky z oblasti legislativního ukotvení inovací zavádění Hejného matematiky usnadňují?
Které podmínky stanovené veřejně politickými dokumenty zavádění a uplatňování Hejného matematiky znesnadňují?
Se kterými problémy v oblasti financování je možné se při uplatňování Hejného matematiky setkat? Jaká je finanční nákladnost celého procesu (počáteční, v průběhu)?
Existují možnosti (granty, projekty), které umožňují spolufinancovat náklady spojené se zaváděním Hejného matematiky?
Jsou přítomny problémy při hledání kvalitního personálního zajištění při výuce touto metodou? V čem spočívají?
Existují nějaké projekty zaměřené na další vzdělávání pedagogů touto metodou (pořádané základními školami, pedagogickými fakultami aj.)?
Setkává se s negativními postoji jiných aktérů vůči uplatňování této inovativní metody výuky matematiky? V čem argumenty odpůrců spočívají?
Kteří aktéři zavedení Hejného matematiky na dané škole podporují? V čem jejich podpora spočívá?

Teoretická východiska
Pro pochopení procesu zavádění a uplatňování inovací ve vzdělávání užijeme Model změny dle Lewina (1951). Právě tato teorie nám umožňuje v rámci jejích tří fází propojit všechny důležité aspekty, kterými se diplomová práce zabývá. První fáze rozmrazení (unfreezing) zahrnuje zjištění podmínek pro zavádění inovací, poskytnutí vize, motivace a zvýšení sil pro změnu prostřednictvím deklarovaných cílů ve veřejně politických dokumentech, snížení odporu. Druhá fáze, tedy posun (moving), se vyznačuje implementací změn a monitorováním procesu. Zjišťování problémů, které implementaci změn znesnadňují či zcela znemožňují, je tak velmi důležitým krokem. S případnými problémy úzce souvisí i relevantní aktéři, kteří mohou být katalyzátorem odporu proti změně. Bez kvalitní analýzy této fáze pak můžeme jen těžko přejít k fázi poslední, zamrazení (refreezing), která spočívá v ustanovení změny jako permanentního stavu, tedy užívání inovací ve vzdělávání jako rozsáhlého a uznávaného nástroje dosahování nových cílů vzdělávání. [Daly, Speedy, Jackson 2003: 187]
Jak je jistě patrné, ve všech těchto fázích se tedy potýkáme s různými faktory, které změnu ovlivňují. Odhalujeme tedy určité tlaky nebo síly, které buď podporují otevřenost daného systému, nebo ji potlačují. K analýze těchto sil užijeme Modelu analýzy silových polí (Force-Field Analysis) od Lewina. Brzdicí síla v tomto modelu tedy představuje škálu vlivů existujících kolem daného jevu, přičemž jím může být jak tradice/nezkušenost odrazující aktéry od zkoušení nových způsobů, předsudky, odlišné preference, nedůvěra, tak ekonomické faktory, vzájemné nepochopení a řada dalších. Právě tyto brzdné faktory chceme v diplomové práci odhalit, přičemž jejich zasazení do kontextu s řídicími silami (podpora inovací) nám může umožnit navrhnout řešení. [Daft, Marcic 2010: 278]
Jak již bylo naznačeno, relevantními teoretickými východisky budou i teorie implementace a veřejně političtí aktéři (zahrnující odpůrce změny/tradicionalisty a agenta změny).
Implementaci můžeme zjednodušeně vyjádřit jako zavádění, realizaci, uskutečňování [Veselý 2007: 313], přičemž se „uvádí v život celkový záměr a cíl daného rozhodnutí za účelem dosažení žádoucích výsledků, naplňující tento cíl“ [Veselý 2007: 313]. Zavádění inovací do vzdělávání za cílem naplnění nových vzdělávacích cílů tak této definici jistě odpovídá. Dle Jenkinse (1978) pak studium implementace představuje sledování toho, jak se určitá změna odehrává, přičemž ji tvoří série rozhodnutí a vzájemných působení mezi jednotlivými aktéry. [Jenkins in Winkler 2002: 20] Důležité je upozornit, že proces implementace není jen záležitostí uplatňování předem daných postupů, ale jejich střetu s realitou, aktéry. Opět se tak dostáváme k tomu, že se mohou vynořovat různé problémy, které mohou dosahování cíle komplikovat. Pro kvalitní implementaci je nutné odhalení těchto problémů, které však mohou být subjektivní záležitostí zainteresovaných aktérů a jejich perspektiv. [Veselý 2007: 322]
Jak z předchozích řádků vyplývá, pro úplné teoretické ukotvení je nutné zmínit i roli aktérů ve veřejné politice. Jedná se tedy o „jednotlivce, skupiny či organizace, kteří mohou být ovlivněni nebo mohou ovlivnit připravované politiky či projekty, nebo jejich realizaci“ [Veselý 2007: 225]. Mohou mít moc daný proces jak podporovat, tak brzdit. Právě takovými aktéry jsou tradicionalisté a odpůrci změny, kteří chápou stávající stav jako vyhovující a o změnu nestojí. Tradicionalisté jsou vůči novému procesu pasivní, odpůrci změny proti němu dokonce aktivně brojí. [Smejkal, Rais 2013: 67-69] Právě oni tak mohou být původci problémů, které se zaváděním a uplatňováním inovací ve vzdělávání pojí.
Při navrhování možných řešení, jak docílit rozsáhlejší změny, je pak vhodné zamyslet se i nad případným aktérem, který by za ní mohl aktivně a úspěšně bojovat, tzv. agentem změny. [Smejkal, Rais 2013: 68] Tento agent pak může být úspěšným realizátorem právě pokud disponuje informacemi o případných překážkách a jejich původcích.
Možnost, jak odhalit příhodné podmínky pro zavádění inovací, poskytne Teorie tří proudů od Kingdona. V této teorii je důležité, aby se v určitém časovém okamžiku propojily tři proudy (problémů, politiky a veřejné politiky), přičemž tomuto okamžiku se říká okno příležitostí. Jedná se o šanci přijetí nové politiky, která se naskýtá tvůrci politiky, tedy je určitou strukturální příležitostí (kontextem), ve kterém je právě splynutí umožněno. Často se jedná o situace krátkodobé a nahodilé, nepředvídatelné – pomíjivé. [Novotný 2012: 45] I v oblasti zavádění inovací je tak důležité toto okno odhalit a využít ho, pokud tedy ovšem existuje.
Vzhledem k názvu práce je vhodné krátce zmínit i teoretický koncept inovací ve vzdělávání. Pojem inovace můžeme definovat jako jednu z rovin vývoje sociálních systémů, přičemž disponuje znaky záměrně zaváděných, cílených a reflektovaných změn. Ačkoli se jedná o velmi obtížně definovatelný pojem s mnoha nejasnostmi, můžeme říci, že úspěšné zavádění inovací spočívá mimo jiné v přesném rozboru inovačních podmínek [Novotný 2004: online] – a právě toho chci v diplomové práci dosáhnout.

Výzkumný plán
Vzhledem k povaze výzkumných otázek jsem se rozhodla při volbě metodologie užít kvalitativního přístupu, jenž by mi měl pomoci získat od komunikačních partnerů informace, které by mi užití kvantitativního výzkumu neposkytlo. Umožňuje tak odhalit komplexní obraz dané problematiky, „rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou sociální realitu“ [Švaříček in Švaříček, Šeďová 2007: 17], tedy přesně to, co je v případě problematiky inovací z pohledu aktérů žádoucí. Za vhodný design výzkumu volím vícečetnou případovou studii, tedy „podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málu případů“ [Sedláček in Švaříček, Šeďová 2007: 97]. Dle Sedláčka (2007) můžeme k tomuto designu přistoupit tehdy, pokud chceme určitý jev popsat, něco o něm zjistit, přičemž však nad ním máme pouze malou či žádnou kontrolu, což je v našem případě odpovídající – současné zavádění a uplatňování inovací jen pramálo ovlivním.
Výběr případů, tedy jednotlivých respondentů, je v tomto případě realizován úsudkem [Reichel 2009: 83], přičemž je však založen na daných výzkumných cílech a otázkách. Při jejich volbě využiji svých sociálních sítí, které jsem za dobu působení ve školství získala. Respondenty jsou zástupci klíčové úrovně základní školy, tedy učitelé a ředitelé. Jako zdroje vědění však formou expertního rozhovoru využiji i jiných zainteresovaných aktérů (školitel, zástupce krajského úřadu případně MŠMT). Samozřejmě se však nebráním případným úpravám vyplývajícím ze získaných poznatků v průběhu procesu.
Sběr dat proběhne formou polostrukturovahého rozhovoru – tedy rozhovoru podle návodu, jenž je význačný tím, že „má připraven soubor témat/otázek, který bude jeho předmětem, aniž by bylo předem striktně stanoveno jejich pořadí” [Reichel 2009: 111]. Návod tedy obsahuje pouze obecné otázky založené na výzkumných otázkách, které je následně možné přizpůsobit jednotlivým aktérům a průběhu rozhovoru, je tak velmi interaktivní. Průběh rozhovorů bude pro snadné zaznamenání a následné zpracování nahráván.
Získaná data budou zpracována prostřednictvím tematické analýzy [Švaříček, Šeďová 2007: 229-230]. Nahrávky částečně doslovně přepíši [Hendl 1997: 130], tedy zaznamenám pouze ty informace, které budou pro dané téma relevantní, a prostřednictvím otevřeného kódování zaznamenané údaje prvotně odliším. Následně proběhne rozřazování do kategorií a podkategorií. Při jejich tvorbě užiji kombinace předem vytvořených kategorií (na základě stanovených výzkumných otázek již před) a kategorií přidaných ad hoc – induktivně ze získaných dat. [Hendl 2005: 211] Bude tak vytvořen systém kategorií a podkategorií, které budou ve vzájemných vztazích.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In this paper, I will focus on innovations in the education in Czech primary schools. The educational system in the Czech republic uses very few innovative elements and the aim of the thesis is to find out why. By means of semi-structured interviews with the main persons involved (teacher, school headmaster) I will identify the conditions and the problems, which are connected with this area.