Catholic Religion, Corporate Governance, and Executive Compensation

• Název práce v češtině: Katolické náboženství, správa podniku a platy vrcholového managementu
• Název v anglickém jazyce: Catholic Religion, Corporate Governance, and Executive Compensation
• Klíčová slova: odměňování manažerů, správa a řízení společností, náboženství, katolicismus, manažerské kontakty
• Klíčová slova anglicky: executive compensations, corporate governance, religion, Catholicism, executive networks
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: doc. Bc. Jiří Novák, M.Sc., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.06.2015
• Datum zadání: 08.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: IES
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2016
• Oponenti: PhDr. Diana Žigraiová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Barro, R., McCleary, R., 2003. Religion and economic growth. American Sociological Review, 68, 760–781.
Barsky, R., Juster, F., Kimball, M., Shapiro, M., 1997. Preference parameters and behavioral heterogeneity: an experimental approach in the health and retirement study. Quarterly Journal of Economics, 112, 537–579.
Core, J. E., Holthausen, R. W., Larcker, D. F., 1999. Corporate governance, chief executive officer compensation, and firm performance. Journal of Financial Economics, 51, 371-406.
Hilary, G., Hui, K. W., 2009. Does religion matter in corporate decision making in America? Journal of Financial Economics, 93, 455-473.
Stulz, M. R., Williamson R., 2015. Culture, openness, and finance. Journal of Financial Economics, 70, 313–349.
Volonté, Ch., 2015. Culture and corporate governance: The influence of language and religion in Switzerland. Management international review, 55, 77-118.

Předběžná náplň práce

Kulturní prostředí je bez pochyby velmi důležitým faktorem lidského chování, a tak ovlivňuje i chování firem, které jsou lidmi řízeny. Tato práce se zaměřuje na náboženství, které je jednou z nejvýznamnějších částí kultury. Vzrůstající množství dostupných dat umožňuje ekonomům zahrnout tento druh proměnných do jejich rovnic, a tak v posledních dvou desetiletích bylo testováno mnoho hypotéz týkajících se náboženství. Například Stulz a Williamson (2003) zjistili, že katolické země neochraňují práva věřitelů tak dobře jako protestantské země. Barro and McCleary (2003) dokonce vyzkoumali, že makroekonomický rozvoj je negativně korelován s počtem návštěv kostela. Tato teze se pokusí prozkoumat a zdokumentovat vztah mezi náboženstvím a odměňováním manažerů.

Core, Holthausen, and Larcker (1999) navrhovali, že odměny manažerů jsou negativně korelovány s efektivitou správy a řízení společností. Objevili, že odměny manažerů jsou vyšší, když je generální manažer více spjat s představenstvem firmy a když je představenstvo méně efektivní. Volonté (2015) zjistil, že katolické kantony ve Švýcarsku jsou pozitivně korelovány s jedno stupňovými představenstvy zatímco protestanté s dvou stupňovými. Tento fakt je vysvětlen averzí protestantů k hierarchickým strukturám, zatímco katolíci jsou na tyto struktury zvyklí z jejich církve. A tak protestanti preferují dvě nezávislá představenstva zatímco katolíci pouze jedno.
Spojením těchto dvou výzkumů lze vyvodit, že chování závislé na náboženství může vést k vyššímu odměňování manažerů katolíků, pokud jsou více spjati s představenstvem nebo pokud je představenstvo méně efektivní, a nižšímu odměňování protestantů, jestliže jsou kontrolováni více nezávislým nebo více efektivním představenstvem. Tato práce se zaměří na vysvětlení rozdílu v odměňování manažerů pomocí srovnání správy a řízení společností v protestanských a katolických státech v USA.

Ve svém výzkumu Barsky, Juster, Kimball, a Shapiro (1997) uvádí, že protestanti jsou obecně více averzní k riziku než katolíci. Hilary a Hui (2009) na to navazují empirickým výzkumem, kde ukazují, že vyšší averze k riziku vede k vyšší požadované míře výnosnosti a tím i k nižší míře investic. Zjistili také, že míra investic je nižší pro protestanty než pro katolíky. Z toho plyne, že by náboženství mohlo mít vliv na výkonnost firmy skrze rozdíly v míře investic, jež má dopad na růst firmy. Tato práce se zaměří na prozkoumání hypotézy, zdali náboženství může mít vliv na odměňování manažerů skrze výkonnost firmy, zejména investic.

Výstupem práce bude unikátní empirický výsledek, který popíše dopad katolické a protestantské víry na odměňování manažerů a mechanismus, který za tímto vztahem stojí. Hlavními možnými vysvětleními budou vliv náboženství na odměňování manažerů skrze správu a řízení společností a vliv náboženství na odměňování manažerů skrze ekonomickou výkonnost firmy.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Cultural environment is without a doubt very important determinant of people’s behavior thus it also determines behavior of firms that are ruled by people. This thesis focuses on religion, which is one of the most important parts of culture. Increasing amount of available data enables economists to include such variables into their equations and so many different hypotheses on religion have been tested in past two decades. For example Stulz and Williamson (2003) found that Catholic countries do not protect the rights of creditors as well as Protestant countries. Barro and McCleary (2003) even found that macroeconomic development is negatively correlated with church attendance. This thesis will try to explore and document the relationship between religion and executive compensations.

Core, Holthausen, and Larcker (1999) suggested that executive compensations are negatively correlated with corporate governance efficiency. They discovered that executive compensations are higher when the CEO is more involved in the board and when the board is less efficient. In addition, Volonté (2015) found that Catholic cantons in Switzerland are positively correlated with having one-tier boards whereas Protestant cantons are positively correlated with having two-tier boards. Such fact is explained by aversion of Protestants to hierarchical structures and Catholics being used to hierarchical structure from their church. Thus, the Protestants prefer two independent boards while the Catholics just one.
Putting these two researches together might suggest that religion-based behavior can lead to higher executive compensations of the Catholics if they are more involved in the board or the board is less efficient and lower executive compensations of the Protestants if they are supervised by more independent or more efficient board. The thesis will focus on explaining differences in executive compensations by comparing corporate governance in Protestant and Catholic states in USA.

In their paper, Barsky, Juster, Kimball, and Shapiro (1997) state that Protestants are generally more risk averse than Catholics. Hilary and Hui (2009) followed by an empirical paper in which they showed that higher risk aversion leads to higher required internal rate of return thus to lower rates of investment. They also found the rate of investment is lower for Protestants than for Catholics. It proposes that religion might have an impact on firm performance by the difference in investment rates, which impact firm’s future growth. It may be another explanation for the Catholics to be paid more than the Protestants since they are less risk averse and invest in projects with lower rate of return, which turns in larger firm’s growth. The thesis will also focus on exploring this hypothesis whether the religion can impact executive compensations via firm economic performance, specifically investments.

The outcome of the thesis will be a unique research result stating how Catholic and Protestant religion impacts executive compensations and what mechanism is behind this relationship. The main possible explanations are that religion influences compensations through corporate governance and that religion influences compensations through economic performance.