Executive privilege v politickém systému USA

• Název práce v češtině: Executive privilege v politickém systému USA
• Název v anglickém jazyce: Executive privilege in the U.S. political system
• Klíčová slova: executive privilege, brzdy a protiváhy, George W. Bush, Barack Obama, Richard Nixon, Kongres, Nejvyšší soud, imperiální prezidentství, teorie unitární exekutivy
• Klíčová slova anglicky: executive privilege, checks and balances, George W. Bush, Barack Obama, Richard Nixon, Congress, Supreme Court, imperial presidency, unitary executive theory
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Věra Kotábová
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.05.2015
• Datum zadání: 28.05.2015
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2016 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3014, Jinonice - místn. č. 3014
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2016
• Oponenti: Jacob Ari Labendz, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1 Charakteristika tématu
Executive privilege je v kontextu americké politické praxe nástrojem prezidenta v momentě, kdy se za určitých okolností rozhodne neposkytnout informace v držení exekutivy zbývajícím dvěma složkám (tedy orgánům soudní a zákonodárné moci), jak by odpovídalo zásadám elementárního konceptu separation of powers.
Tato pravomoc není výslovně uvedena v ústavě Spojených států, proto se v historii federace stala od samého jejího počátku mnohokrát středobodem konfliktu ve smyslu porušení principu checks and balances skrze nástroj v duchu unilaterální akce ze strany exekutivy. Tématika je stále aktuální, proto bude cílem ze zásadních případů aplikace (či pokusů o aplikaci) executive privilege odvodit obecnější východiska a závěry pro současnou podobu prezidentského úřadu v USA.
2 Předpokládané cíle práce
Práce si klade za cíl zevrubně analyzovat vývoj užití executive privilege a vyhodnotit jeho postavení v kontextu americké politické kultury a praxe se zaměřením na období od 70. let 20. století, tedy od administrativy 37. prezidenta Spojených států amerických Richarda M. Nixona – stěžejní význam právě této administrativy bude blíže představen v samotné práci. Ta se také pokusí na vybraných případech vyhodnotit úspěšnost uplatňování executive privilege, respektive jaké principy zmiňovaného check and balances byly prozatím v této oblasti proti exekutivě efektivně uplatněny ze strany zbývajících dvou složek moci.
Výsledným výstupem práce by tedy mělo být vyhodnocení postavení executive privilege v kontextu politického systému USA, tedy nakolik je daná pravomoc logickým či alespoň akceptovatelným produktem vývoje fungování americké exekutivy od osmnáctého století, nebo naopak projevem uzurpování moci v rámci prosazování silné exekutivy (tato varianta koresponduje s přístupy stewardship theory i krajnější prerogative theory). V ideálním případě by tak měl vzniknout nástin prezentovaného nezávadného účelu executive privilege v kontrastu s kontroverzní aplikací některými prezidenty.
 

Seznam odborné literatury

FISHER, Louis. The Law: Obama's Executive Privilege and Holder's Contempt. Presidential Studies Quarterly [online]. 2013, roč. 43, č. 1, s. 167-185 [cit. 2015-04-30]. DOI: 10.1111/psq.12008. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/psq.12008.
FISHER, Louis. Constitutional conflicts between congress and president. Rev. ed. Princeton: Princeton University Press, 1985, xviii, 372 s. ISBN 0691076804.
GENOVESE, Michael A. The Supreme Court as a Check on Presidential Power. Presidential Studies Quarterly [online]. 1976, roč. 6, č. 1, s. 40-44 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/20556829.
HENDERSON, Phillip G. The presidency then and now. Lanham, Md.: Rowman, 2000, xx, 300 s. ISBN 08-476-9739-8.
HOWELL, William G. et al. Unilateral Powers: A Brief Overview. Presidential Studies Quarterly. 2005, roč. 35, č. 3, s. 323-325. DOI: 10.1016/b978-0-12-385157-4.00424-3.
JAMES, Martin O. Congressional oversight. New York: Nova Science, 2002, vi, 141 s. ISBN 15-903-3301-2.
JANDA, Kenneth, Jeffrey M BERRY, Jerry GOLDMAN a Earl HUFF. Výzva demokracie: systém vlády v USA. 2. vyd. Praha: Slon, c1998, 423 s. ISBN 8085850540.
KLUKOWSKI, Kenneth A. Making Executive Privilege Work: A Multi-factor Test in an Age of Czars and Congressional Oversight. Cleveland State Law Review [online]. 2011, roč. 59, č. 1, s. 31-83 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=102134747&scope=site.
LILLEY, Stephen C. N. Suboptimal Executive Privilege. Brigham Young University Law Review [online]. 2009, roč. 2009, č. 5, s. 1127-1174 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&an=48356206&scope=site.

Předběžná náplň práce

1 Úvod
2 Vymezení executive privilege
2.1. Základní přehled pravomocí prezidenta USA
2.2. Co je executive privilege
I. Absence ukotvení v ústavě USA
II. Historické kořeny
III. Formativní moment: United States vs. Nixon
3 Kompetenční otázka: diskrétnost exekutivy vs. právo kongresu vyšetřovat
1.1. Kongres a Freedom of Information Act
1.2. Postoj exekutivní složky moci
4 Aplikace executive privilege
4.1. Kontroverzní uplatnění jednotlivými administrativami
4.2. Supervize nad exekutivní složkou
I. Nejvyšší soud Spojených států amerických
II. Možnosti kongresu
5 Zhodnocení
5.1. Executive privilege v kontextu americké politiky
5.2. Efektivita nástrojů dohledu
6 Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

1 Introduction
2 Definition of executive privilege
2.1. Basic outline of presidential powers in the USA
2.2. Characterization of executive privilege
IV. Absence of constitutional foundation
V. Historical origins
VI. Formative moment: United States vs. Nixon
3 The question of competence: executive discretion vs. the right of Congress to investigate
1.3. Congress and the Freedom of Information Act
1.4. Approach of the executive branch
4 Application of executive privilege
4.1. Controversial claims by different administrations
4.2. The executive branch under supervision
III. Supreme Court of the United States
IV. Options of the Congress
5 Evaluation
5.1. Executive privilege in the context of American politics
5.2. Effectiveness of the monitoring tools
6 Conclusion