Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace

• Název práce v češtině: Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
• Název v anglickém jazyce: Long-term vascular access for home parenteral nutrition and their complications
• Klíčová slova: Domácí parenterální výživa, broviacův katetr, port- a-cath, picc, komplikace
• Klíčová slova anglicky: Home parenteral nutrition, broviac catheter, port-a-cath, picc, complications
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250)
• Vedoucí / školitel: doc. MUDr. František Novák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 26.05.2015
• Datum zadání: 24.02.2016
• Datum a čas obhajoby: 07.06.2016 07:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.04.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 07.06.2016
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B01602)
• Oponenti: PhDr. Jana Hocková, MPH, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce musí odpovídat Opatření děkana č. 10/2010 a Manuálu pro vytvořená závěrečných kvalifikačních prací na ÚTPO 1. LF UK.

Seznam odborné literatury

BENEŠ, Petr. Domácí parenterální výživa v onkologii: Díl 1 - Vývoj metody domácí parenterální výživy v ČR. Klinická onkologie. 2015,28(1), 61-62. ISSN: 0862-495X.
FRICOVÁ, Jitka a Martin STŘÍTESKÝ. Indikace, komplikace a výhody intravenózních implantabilních portů. Medical tribune. 2013,9(23), B6-B7. ISSN: 1214-8911.
HOLANOVÁ, Zuzana. Nutriční a infúzní terapie v domácím prostředí. Multidisciplinární péče. 2006,1(4), 35-37. ISSN: 1802-0658.
CHARVÁT, Jiří. Dlouhodobé cévní vstupy – současná situace v ČR. Medical tribune. 2013,9(23), B1, B7. ISSN: 1214-8911.
KOTRLÍKOVÁ, Eva a Jaromír KŘEMEN. Domácí parenterální výživa. Interní medicína pro praxi. 2008,10(2), 76-79. ISSN: 1212-7299.
KŘÍŽOVÁ, Jarmila, et al. Enterální a parenterální výživa. Druhé vydání. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3326-8.
LISOVA, Katerina, et al. Experiences of the first PICC team in the Czech Republic. British Journal of Nursing [online]. 2015,24(2), 4-10 [cit. 2015-03-18]. ISSN: 0966-0461. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=ccm&AN=2012876807&lang=cs&site=ehost-live
MAGAMBO, Winnie. Catheter-related infections in patiens on home parenteral nutrition. British Journal of Community Nursing: Nutrition [online]. 2013, 18(10), 14-19 [cit. 2015-03-18]. ISNN: 1462-4753. DOI:http://dx.doi.org/10.12968/bjcn.2013.18.Sup10.S14
MAŇÁSEK, Viktor. Indikace dlouhodobých venózních katetrů v onkologii a PICC systém. Medical tribune. 2013,9(23), B2-B3. ISSN: 1214-8911.
RENC, Ondřej, Vendelín CHOVANEC a Jan RAUPACH. Centrální žilní porty a jejich využití k zajištění dlouhodobého cévního přístupu. Anesteziologie a intenzivní medicína. 2014,25(3), 235-238. ISSN: 1214-2158.
STAUN, Michael, et al. ESPEN Guidelines on Parenteral Nutrition: Home Parenteral Nutrition (HPN) in adult patiens. Clinical Nutrition [online]. 2009, 28, 467-479 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z:http://espen.info/documents/0909/Home%20Parenteral%20Nutrition%20in%20adults.pdf
SZEINBACH, Sheryl L., Jessica PAULINE a Kathleen F. VILLA. Evaluating catheter complications and outcomes in patiens receiving home parenteral nutrition. Journal of Evaluation in Clinical Practise [online]. 2015,21(1), 153-159 [cit. 2015-03-30]. ISSN: 1356-1294. DOI:http://dx.doi.org/10.1111/jep.12264
ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2844-5.
ZHAO, Vivian M., et al. Characterization of post-hospital infections in adults requiring home parenteral nutrition. Nutrition [online]. 2013,29(1), 52-59 [cit.2015-03-30]. ISSN: 0899-9007 DOI:http://dx.doi.org/10.1016/j.nut.2012.03.010

Předběžná náplň práce

Úvod do problematiky a význam tématu:
V současné době přibývá pacientů, kteří jsou odkázáni na domácí parenterální výživu (DPV). Pro aplikaci DPV je nezbytné zavedení dlouhodobého vstupu do centrálního žilního řečiště. V současnosti máme k dispozici více typů dlouhodobých katetrů, umožňující individualizovaný přístup na míru danému pacientovi. Problematika dlouhodobých cévních vstupů je značně specifická – parenterální výživa je aplikovaná v domácím prostředí a také péče a ošetřování dlouhodobých katetrů je odlišné od vstupů krátkodobých. Dlouhodobé cévní vstupy neslouží pouze pro aplikaci léků, chemoterapie, ale i pro pacienty odkázané na dlouhodobou parenterální výživu a hydrataci po dobu mnoha měsíců až let. Používání těchto vstupů představuje pro pacienta zvýšené riziko komplikací. Cílem zavedení dlouhodobé domácí parenterální výživy je dosáhnout prodloužení délky života pacienta v co možná nejvyšší míře jeho kvality, i přes možné a vyskytující se komplikace.
Cíl práce a výzkumné otázky:
Cílem diplomové práce bude analýza výskytu komplikací dlouhodobých žilních vstupů u pacientů v programu domácí parenterální výživy (DPV) souvisejících s následnou péčí a jejich užíváním. Budou porovnány jednotlivé druhy cévních vstupů s ohledem na základní onemocnění, pro které byl vstup zaveden, s ohledem na režim podávání parenterální výživy a s přihlédnutím k demografické charakteristice souboru pacientů. Zjištěné výsledky budou porovnány s dostupnou literaturou.
Metodologie (metoda, výzkumný vzorek):
K získání informací bude použita kvantitativní forma výzkumu, konkrétně retrospektivní analýza dat Centra domácí parenterální výživy IV. Interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Sběr dat bude realizován metodou studia dokumentů z databáze nemocničního informačního systému Medea a kartotéky Nutričního centra. Výzkumný vzorek bude tvořen souborem pacientů vedených v databázi. Výsledky budou zpracovány statistickými metodami.
Předpokládaná implementace:
Primární a nezbytnou úlohu v péči o dlouhodobé žilní vstupy hraje informovanost sestry o problematice péče a ošetřování včetně kvalitní edukace pacienta nebo osoby, která bude o dlouhodobý vstup pečovat. Získaná data budou použita k ucelené a snadnější orientaci v dané problematice pro nelékařské zdravotnické pracovníky a následnému vytvoření klinického manuálu jak správně pečovat o tyto vstupy a co nejvíce předcházet komplikacím.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Introduction and the subject significance:
At present, there is an increasing number of patients dependent on Home Parenteral Nutrition (HPN). It is necessary to insert a central venous catheter to secure long-term venous access before the commencement of HPN. Nowadays, there are many types of catheters available, providing tailor-made individualized approach to each patient. The problems in connection with the central venous catheters are rather specific. Firstly, the administration of parenteral nutrition at home might occasionally present a challenge, and secondly, the care for long-term venous access differs from the care for short-term lines. Long-term central venous catheters are used not only for administration of medication and chemotherapy, but also for patients requiring parenteral nutrition and hydration for several months or even years. The use of the catheters mentioned above goes hand in hand with a considerable number of complications. The aim of the commencement of long-term HPN treatment is to achieve a greater survival rate whilst providing the best possible quality of life despite the complications that may occur.
The aim of this master´s thesis and research hypothesis:
The main aim of the present thesis is to analyse incidence of complications caused by long-term vascular access in patients receiving HPN, especially issues related to the care and the use of the catheters. Different types of vascular catheters will be compared according to the diagnosed condition, for which the long-term venous access was inserted, as well as the chosen regimen of HPN and the demographic characteristics of the patient sample. The obtained data will be reviewed with information available in current literature.
Methodology (method, research sample):
A quantitative form of the research was used, namely retrospective analysis of the facts obtained from the Centre for Home Parenteral Nutrition, Department IV of Internal Medicine of the 1^st Medical Faculty of Charles University in Prague and General University Hospital in Prague. The facts will be gathered via revision of documents from the hospital database Medea and from medical records belonging to the Centre for Nutrition. The patients selected from these records will be registered into our group study. Statistical analysis will be used to test the acquired data.
Expected implementation:
The essential role in the care for the long-term venous access is nurse´s awareness of its advantages and disadvantages. A nurse should be able to provide professional care for the access, as well as to educate the patient or his carer about these catheters. The obtained data will be given over to non-medical health professionals for comprehensive and easier orientation in the mentioned subject. They will also be used for the creation of new clinical guidelines for the care of long-term venous catheters and for the prevention of possible complications.