Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 341)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Název práce v češtině: Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Název v anglickém jazyce: Security Integration of the Nordic Countries after the Second World War: More than a Security Community
Klíčová slova: Institucionalizace, konstruktivismus, kolektivní identita, NORDEFCO, Nordic balance, mírové operace, pluralistické bezpečnostní společenství, Severská rada, Severské země, teorie bezpečnostních společenství, udržitelný mír
Klíčová slova anglicky: Institutionalisation, contructivism, collective identity, NORDEFCO, Nordic balance, peacekeeping operations, pluralistic security community, Nordic Council, Nordic Countries, security community theory, sustainable peace
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 14.05.2015
Datum zadání: 14.05.2015
Datum a čas obhajoby: 13.06.2016 08:30
Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8
Datum odevzdání elektronické podoby:13.05.2016
Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2016
Oponenti: doc. PhDr. Michal Smetana, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
DEUTSCH, Karl W. Political community and the North Atlantic area: international organization in the light of historical experience. New York: Greenwood Press, [1969, c1957], xiii, 228 p.
ADLER, Emanuel a Michael N BARNETT. Security communities: international organization in the light of historical experience. New York: Cambridge University Press, 1998, xiii, 462 p.
MATLARY, Janne Haaland a Øyvind ØSTERUD. Denationalisation of defence: convergence and diversity. Burlington, VT: Ashgate, 2007, xiii, 183 p.
ARCHER, C. The Nordic Area as a `Zone of Peace'. Journal of Peace Research [online]. 1996, 33(4): 451-467.
WIBERG, H. Security Communities: Emmanuel Adler, Michael Barnett and Anomalous Northerners. Cooperation and Conflict [online]. 2000, 35(3): 289-298.
Michael Funch and Jesper Schou-Knuden. One for all, all for one: new Nordic defense policy?. [1. oplag]. Copenhagen: Nordic Council of Ministers, 2009.
SAXI, Håkon Lunde. Oslo Files: Nordic defence Cooperation after the Cold War [online]. Oslo, 2011, 103 p.
DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 255 s. ISBN 978-807-3673-857.
NORDIC COUNCIL. Official website of Nordic Council [online]. 2015, Dostupné z: http://www.norden.org/en/nordic-council
NORDEFCO. Official website of Nordic Defense Cooperation [online]. 2015. Dostupné z: http://www.nordefco.org/
Předběžná náplň práce
Volba tématu
Koncept „bezpečnostního společenství“ byl poprvé představen v díle „Political Community and the North Atlantic Area (1957)“ předním politologem Karlem Deutschem. V období Studené války byl tento koncept upozaděn, a to především kvůli většímu zájmu o zkoumání bezpečnostní problematiky tehdejšího bipolárního světa. Po konci studené války se o teorii začali zajímat především autoři konstruktivistické školy, díky čemuž vzniklo stěžejní dílo „Security Communities (1998)“, od autorů Emmanuela Adlera a Michaela Barnetta. Adler s Barnettem teorii znovu oživili a modernizovali do podoby, která lépe odráží situaci dnešního světa. Ve své práci dále prozkoumali několik světových oblastí, ve kterých došlo, nebo dochází k vytváření bezpečnostního společenství a vybídli k dalšímu výzkumu v regionech, které jejich práce nestihla pokrýt. Toto doporučení na další výzkum se stalo jedním z důvodů pro výběr mé práce. Rozhodl jsem se použít koncept bezpečnostního společenství na případu vývoje bezpečnostní integrace v regionu tzv. severských zemí (nordic countries), které tvoří Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Zkoumat budu období po konci Druhé světové války. Klasický koncept bezpečnostního společenství byl v severském regionu již úspěšně vybudován a v určitých oblastech dokonce překonán. Proto si myslím, že podrobnější výzkum bude přínosný.
Důležitým momentem v integraci severských zemí bylo založení Severské rady (Nordic Council; 1952) a později také Severské rady ministrů (Nordic Council of Ministers; 1971), tyto instituce, však umožnily spolupráci zejména v rámci nízké politiky. Otázky bezpečnosti a zahraniční politiky nebyly, vzhledem k rozdílným zahraničněpolitickým koncepcím jednotlivých zemí, do rámce nově vzniklé severské spolupráce zahrnuty. Cesta k bezpečnostní spolupráci se otevřela až po skončení studené války. Jedním z takových projektů bylo založení organizace NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation; 2009), která odstartovala spolupráci v oblasti obrany. Vzniká také Severská Bojová Skupina (Nordic Battle Group; 2008), která by v budoucnu měla zasahovat pod vlajkou EU. Všechny severské země, kromě Islandu, který nemá vlastní armádu, také posílají několik tisíc vojáků nejen na společné mírové mise, ale i přímo do válečných oblastí.

Cíle výzkumného projektu
Výzkumné otázky, na které se pokusím v práci najít odpovědi, zní:
„Přesáhla již integrace severských zemí klasický koncept bezpečnostního společenství?. „
Pokusím se o analýzu vývoje bezpečnostní integrace v regionu po druhé světové válce a identifikaci jevů, které jsou v bezpečnostní spolupráci v daném regionu patrné a znamenaly by daný přesah za klasický koncept bezpečnostního společenství.
Výzkumná otázka, která na předešlou přímo navazuje, zní:
„K jakým jevům v bezpečnostní spolupráci severských zemí v současné době dochází?“
Pozornost přitom bude věnována především analýze a popisu jevů, jako je tvorba společných institucí, společné zapojování v peacekeepingových misích, nebo denacionalizaci armád daných zemí.
Myslím si, že míra severské bezpečnostní spolupráce, která sahá daleko za klasický koncept bezpečnostního společenství, tak jak jej definoval Karl Deutsch, by se mohla stát určitým modelem toho, jak se bezpečnostní společenství může po jeho úspěšném vzniku dále vyvíjet. Podle mého názoru by se tak podrobná analýza tohoto fenoménu mohla stát přínosným příspěvkem do akademické diskuse a možná také inspirací pro další výzkum v této oblasti.

Současný stav poznání
Teoretická literatura k tématu
Problematice bezpečnostního společenství se v minulosti věnovali a věnují především autoři konstruktivistické školy. Zakladatelem konceptu je významný politolog své doby Karl Deutsch, který ve svém díle Political Community and the North Atlantic Area (1957), položil základy pro výzkum v této oblasti. Přímo na Deutsche pak navázala dvojice autorů Adler s Barnettem, dílem Security Communities (1998), kteří jeho koncept upravili do podoby, která více odpovídá situaci v současné době, a prozkoumali množství bezpečnostních společenství ve světě. Bezpečnostní společenství definují jako region, ve kterém se rozsáhlejší použití násilí (jako je například válka) stalo velmi nepravděpodobné, nebo dokonce nemyslitelné. Samotná společenství jsou pak tvořena sdílenou identitou jejich členů, společnými hodnotami, rozsáhlou sítí vzájemných interakcí a společnými dlouhodobými zájmy [Adler, Barnett 1998: 30]. Adler s Barnettem převzali od Karla Deutsche původní členění na amalgamované a pluralistické typy společenství a dále přišli s rozdělením na základě toho, jaké úrovně společenství dosáhlo na rodící se, rostoucí a vyspělé. Poslední fázi navíc rozdělují na volně spojené a těsně spojené bezpečnostní společenství. Při svém zkoumání bezpečnostních společenství ve světě, však zcela opomenuli region severských zemí, z tohoto důvodu jsem se rozhodl o hlubší analýzu tohoto regionu já sám.
Věcná literatura k tématu
Velké množství článků a knih, které nějakým způsobem reflektují severskou bezpečnostní integraci a věci s ní spojené jsou vydávány přímo organizacemi, která v regionu působí (Nordic Council, NORDEFCO apod.). Dalším neméně důležitým zdrojem literatury jsou akademické práce, které publikují především severské Univerzity a jiné vzdělávací instituce v regionu. V neposlední řadě budu čerpat informace také z odborných časopisů zabývajících se mezinárodními vztahy, bezpečností a politikou. Jedná se o články a knihy jako: „The Nordic Area as a 'Zone of Peace' (1996)“, „Security Communities Emmanuel Adler, Michael Barnett and Anomalous Northerners (2000)“, nebo „Denationalisation of Defence (2007)“.

Výchozí teoretický rámec
Výchozí teoretický rámec mé práce bude tvořit konstruktivistická teorie bezpečnostního společenství od autorů Adlera s Barnettem (Security Communities 1998), která přímo navazuje na původní teorii od Karla Deutsche. Na této teorii se pokusím vysvětlit vznik sdílené identity, tvorbu nových institucí a rozšiřování společných interakcí mezi zeměmi v severském regionu. Teorii přejmu v původním znění, neboť je jedním z nejdůležitějších děl, které k problematice bezpečnostních společenství byli v poslední době napsány a pro mé účely je dostačující.
Práce bude tedy psána zejména pod pohledem konstruktivismu, který na rozdíl od realismu, klade důraz na nemateriální faktory, jako jsou např. sdílené ideje, které mohou vést aktéry mezinárodních vztahů k větší bezpečnostní spolupráci, za cílem dosažení stabilního a udržitelného míru mezi nimi.
Většina autorů v oblasti mezinárodních vztahů se také shoduje na tom, že do bezpečnostních společenství se nejčastěji sdružují státy, jejichž politické zřízení je liberálně-demokratické. Tato podmínka je v severském regionu také splněna.

Metodologie
Jako metodu práce jsem si zvolil případovou studii, neboli metodu komplexního pohledu a podrobné analýzy zkoumaných jevů, která se podle mého názoru nejvíce hodí pro účel této práce.
Konceptualizace
Konceptualizovat bezpečnostního společenství budu především podle Adlera s Barnettem, kteří od Deutsche přebírají dva základní typy, a to pluralitní a amalgamované bezpečnostní společenství. Jelikož severské státy jsou pořád suverénní, tak se jedná o pluralitní typ.
„Pluralitní bezpečnostní společenství“ je nadnárodní oblast, kterou tvoří suverénní státy, jejichž obyvatelé očekávají řešení společných problémů mezi sebou mírovou cestou. Jedná se o výsledek integrace, kdy se státy nevzdávají své vlastní suverenity, ale vytvářejí společné instituce k řešení společných problémů [Adler, Barnett 1998: 30].
V období po Druhé světové válce se mezi severskými zeměmi objevilo několik menších konfliktů, jako např. spor mezi Dánskem a Švédskem o ostrov Hesselø. Všechny konflikty však byly vyřešeny mírovou cestou, což odpovídá danému konceptu.
Pluralitní bezpečnostní společenství navíc dále rozdělují na volné a pevné. Vzhledem ke vzniku nových nadnárodních institucí a zvýšené míře bezpečnostní spolupráce v nedávné době se, podle mého názoru, v severském regionu jedná o typ pevný.

„Pevné pluralitní bezpečnostní společenství“ je takové, ve kterém existují společné nadnárodní a mezinárodní instituce, spolupráce na úrovni národních institucí a určitá forma kolektivního bezpečnostního systému. [Adler, Barnett 1998: 31].

Dalším znakem bezpečnostního společenství je vytváření společné důvěry a kolektivní identity, které se v rámci severských zemí spoluvytvářela také díky hnutí Nordism a Scandinavism.

„Denacionalizací armády“ se v práci myslí vzdalování vojenských složek, od tradičního vztahu mezi státem, jeho obyvateli a armádou. Děje se tak především kvůli změnám ve struktuře západních armád po konci studené války. V současnosti je kladen stále menší důraz na tradiční historický účel armády, jakožto obránce vlastního území a dochází k transformaci vojenských složek, za účelem zapojování v mezinárodních misích a k určité privatizaci některých částí armády [Matlary, Østerud 2007: 3].

Zdroj dat
Teoretický základ práce budou tvořit knihy Political Community and the North Atlantic Area (1957) od Karla Deutsche a Security Communities (1998) od autorů Adlera s Barnettem. Informace o severské integraci budu čerpat zejména z oficiálních dokumentů a článků, které vydávají severské instituce jako je Nordic Council, nebo NORDEFCO. Dále budu čerpat z odborných akademických článků, které jsou publikovány v odborných časopisech, zabývajících se mezinárodními vztahy a bezpečností a jsou dostupné online v databázích jako Jstore, nebo Ebsco. Některé informace o vojenských složkách daných zemí budu čerpat z oficiálních webových stránek příslušných ministerstev. Využity budou také primární zdroje ve formě oficiálních dokumentů, nebo informací z médií působících v regionu.

Předpokládaná osnova práce
1. Úvod
2. Teorie bezpečnostního společenství
3. Bezpečnostní integrace severských zemí po Druhé světové válce
4. Aplikace teorie bezpečnostního společenství na případu bezpečnostní integrace severských zemí
5. Analýza přesahu bezpečnostní integrace severského regionu za klasický koncept bezpečnostního společenství
6. Možnosti budoucího vývoje bezpečnostní integrace v regionu
7. Závěr
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK