Pracovní stres českých zaměstnanců a jeho souvislost se zaměstnaneckým statusem a osobním životem

• Název práce v češtině: Pracovní stres českých zaměstnanců a jeho souvislost se zaměstnaneckým statusem a osobním životem
• Název v anglickém jazyce: Working stress of Czech employees and its relation to job status and personal life
• Klíčová slova: pracovní stres, spillover, stres nižšího statusu, stres vyššího statusu, stresory
• Klíčová slova anglicky: working stress, spillover, low status stress, high status stress, job stressors
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.05.2015
• Datum zadání: 05.05.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.05.2015
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2016 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Zásady pro vypracování

Východiska: Pracovní stres je jednou z významných oblastí kvality pracovního života, která však může mít i výraznou souvislost s mimopracovním životem. Příčinou stresu může být například náročnost práce (jež se zkoumá skrze tzv. job strain model), nebo vnímaná nespravedlnost v odměňování[1](zkoumá se skrze effort-reward imbalance model). Výzkumy obecně ukazují na souvislost pracovního stresu a psychického zdraví, kvalitu života nebo specificky kvalitu rodinného života, ale dopad se liší podle příjmových skupin (specificky je pojmenován např. stress of higher status) i podle jiných charakteristik, např. pohlaví.
Cíle: Tato práce bude zkoumat současnou situaci v ČR a bude mít za cíl zkoumat tři následující otázky: (1) jaké jsou hlavní stresory pracovníků s akcentem na rozlišení dvou oblastí (vycházejícím částečně z dvou modelů zmíněných ve východiscích): jednak náročnosti práce, jednak problémů vyplývajících ze situace na trhu práce (především nejistota nebo neperspektivnost práce). Dále (2) jaká je souvislost pracovního stresu, celkové pracovní spokojenosti a různých oblastí mimopracovního života a (3) jaké typy (skupiny) zaměstnanců podle stresorů a míry stresu můžeme popsat. Přínos práce by měl spočívat v tom, že skrze zodpovězení těchto otázek můžeme zjistit, nakolik je pracovní klima příznivé nebo nepříznivé pro psychický stav různých skupin pracovníků a v čem případné nepříznivé podmínky spočívají.
Metodika: K analýze budou použita data z výzkumu Kvalita pracovního života, uskutečněném v roce 2014 Centrem pro výzkum veřejného mínění. K zodpovězení výzkumných otázek bude použita jednak regrese, skrze niž budou odhaleny hlavní stresory, jednak clusterová analýza, skrze niž budou pracovníci rozřazeni do skupin. Vztah stresu a dalších oblastí života bude zkoumán především pomocí kontingenčních tabulek, případně dalších vícerozměrných analytických nástrojů.
Hypotézy: Předpokládám, že vzhledem ke složité situaci na trhu práce budou významnými stresory nízká míra jistoty a perspektivity práce. Předpokládám rovněž, že u hodně stresovaných zaměstnanců bude i nižší míra spokojenosti s prací a s celkovou psychickou pohodou, případně se zdravím, volným časem a rodinným životem. Při rozdělení pracovníků do skupin předpokládám, že uvidíme dvě velmi různé skupiny mající vysokou míru stresu- pracovníky mající náročnou práci s velkou zodpovědností, ale s vyšší mírou spokojenosti v mimopracovních oblastech a pracovníky s vysokou nejistotou práce, kteří budou mít zároveň nízkou spokojenost v ostatních oblastech.
Charakteristika závěrů: Vzhledem k tomu, že se jedná o kvalitní a reprezentativní data, závěry práce by skutečně měly vypovídat o současném stavu této problematiky v ČR a odhalit určité specifické aspekty, které zatím nejsou zjevné. Pokud identifikujeme, že určité skupiny zaměstnanců trpí velkou měrou stresu a zároveň mají nízkou spokojenost v dalších životních oblastech, je možné tento jev chápat jako vážný sociální problém.

[1]V tomto modelu se nemyslí jen finanční odměňování, ale i respekt, perspektivy dané práce, jistota práce aj.

Seznam odborné literatury

SVOBODOVÁ, Lenka. Stres na pracovišti- možnosti prevence. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2009. 28 stran.
MURPHY, Lawrence R., Cooper, Cary L. Healthy and productive work: an international perspective. CRC Press, 2000. 209 stran.
POTUŽÁKOVÁ, Zuzana. Strukturální změny českého trhu práce a proměna sociálního modelu. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2012. 109 stran.
ROSSI, Anna Maria. Stress and quality of working life: current perspectives in Occupational health. Information age Publishing, 2009. 228 stran.
BELKIC, Karen. Job stressors and mental health: a proactive clinical perspective. World scientific Publishing, 2013. 405 stran.
KOSLOWSKI, Meni. Modeling the stress-strain relationship in work settings. Routledge, 1998. 232 stran.