Between Art and Politics: Disunity of Black Drama during the Harlem Renaissance

• Název v anglickém jazyce: Between Art and Politics: Disunity of Black Drama during the Harlem Renaissance
• Klíčová slova: Harlemská renesance, Africko-americké divadlo, černošské divadlo, W.E.B. Du Bois, Alain Locke, politické hry, lidové hry, rozpolcenost, dualita
• Klíčová slova anglicky: Harlem Renaissance, African-Amaerican drama, black drama, W.E.B. Du Bois, Alain Locke, politicized plays, folk plays, disunity, duality
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
• Vedoucí / školitel: doc. Clare Wallace, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.04.2015
• Datum zadání: 30.04.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 12.05.2015
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2016 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.08.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Hana Ulmanová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem této práce je prokázat, že nově vzniklé Africko-americké divadlo bylo během Harlemské renesance rozděleno na politické hry, které byly používány jako nástroj povzbuzení a zburcování Afrických Američanů, a „lidové hry“, které se soustředili na umělecké vyjádření, bez jakéhokoli spojení s protestem nebo politickou agendou. Tento rozkol, ztělesněný W.E.B. Du Boisem a Alainem Lockem, určoval směr černošského divadla mezi léty 1916 a 1937, a toto bych chtěl ukázat na příkladech z her jako The Broken Banjo, Undertow, Plumes, Rachel a dalších.
Začít bych chtěl, jak již bylo zmíněno, v roce 1916. To je rok, jenž je často uváděn jako nejrannější začátek Harlemské renesance, ale hlavně je to rok publikace hry Rachel, což je první hra, kterou bych se chtěl zabývat. Rád bych ovšem začal krátkým shrnutím stavu černošského divadla před Harlemskou renesancí, protože věřím, že urážlivé „minstrel plays“ byly přímou příčinou potřeby politických her. Konec práce by se měl shodovat s koncem Harlemské renesance, přesněji řečeno s rokem 1937.
Nejprve popíši úhel pohledu W.E.B. Du Boise, který stál za ideou „propagandistických“ her, a pohled Alaina Locka, který se chtěl oprostit od komerčního divadla a soustředit se na duši „černého lidu“. Oba tyto směry si našli své podpůrce v řadách spisovatelů, což vedlo k oné rozpolcenosti. Oba směry bych rád popsal odděleně, vždy spolu s hrami, které se inspirují danou ideologií. Zanalyzuji témata, osoby a místa vybraných her, a ukážu, jakým způsobem patří k dané ideologii. Věřím, že pomocí tohoto rozdělení se mi podaří prokázat existenci zmíněné rozpolcenosti.

The goal of this work will be to prove, that during the period of the Harlem Renaissance there was a split within the new African-American drama, between politicized plays that were used as a tool to raise the spirit and awareness of African-Americans, and the “folk plays” that put emphasis on artistic expression without focusing on any protest or political agenda. This duality, personified by W.E.B. Du Bois and Alain Locke, defined black drama in the period between 1916 and 1937, and I would like to show that on examples of various plays including The Broken Banjo, Undertow, Plumes, Rachel and others.
I would like to start, as previously mentioned, in the year 1916. This year is one of the earliest years used to frame the Harlem Renaissance, but more importantly, it is the year of publication of Rachel, the first play to be discussed. I would, however, like to include a short account of the situation of black drama before the renaissance, as that the insulting “minstrel plays”, which portrayed African-Americans in a very pejorative light, were a direct cause for the politicized plays. The end of the work should correspond with the end of Harlem Renaissance, more specifically the year 1937.
First I will show the point of view W.E.B. Du Bois, who stood behind the idea of “propagandistic” plays, and then the view of his opponent Alain Locke, who wanted to let go of commercial theatre and explore the soul of the “black folk”. Both of these lines of thought garnered following in playwrights, which in turn caused the duality. I would like to show each ideology separately, along with plays that lean towards it. I will analyze the topics of the plays, their characters, and settings, and I will show how they correspond with each given ideology. I believe that by doing this I will be able to prove the existence of the disunity of early African-American drama.

Seznam odborné literatury

Finkleman, Paul and Cary D. Wintz. Encyclopedia of the Harlem Renaissance. Routledge, 2012
Hay, Samuel A.. African American Theatre: An Historical and Critical Analysis. Cambridge University Press, 1994
Krasner, David. A Companion to Twentieth-Century Drama. John Wiley & Sons, 2008.
Shine, Ted. Black Theatre USA Revised and Expanded Edition, Vol. 1: Plays by African Americans From 1847 to Today. Simon and Schuster, 1996
Multiple issues of The Crisis magazine