Cesta za uznáním: Důvody k migraci do Německa u budoucích absolventů pražských lékařských fakult
Název práce v češtině: | Cesta za uznáním: Důvody k migraci do Německa u budoucích absolventů pražských lékařských fakult |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Road to Respect: Reason for Migration to Germany from the Perspective of Future Graduates of Prague Medical Faculties of Charles University |
Klíčová slova: | migrace kvalifikovaných pracovníků, migrace lékařů, odliv mozků, důvody k odchodu, zahraniční pobyt, Erasmus program, zdravotnictví, postgraduální vzdělávání lékařů, Německo, Česká republika |
Klíčová slova anglicky: | skilled migration, migration of physicians, brain drain, reasons to leave, stay abroad, Erasmus Programme, health service, medical postgraduate education, Germany, Czech Republic |
Akademický rok vypsání: | 2014/2015 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Karel Čada, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 08.04.2015 |
Datum zadání: | 08.04.2015 |
Datum a čas obhajoby: | 22.06.2015 00:00 |
Místo konání obhajoby: | Jinonice, U Kříže 8, Praha 5 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 17.05.2015 |
Datum proběhlé obhajoby: | 22.06.2015 |
Oponenti: | doc. PhDr. Jadwiga Šanderová, CSc. |
Kontrola URKUND: | ![]() |
Zásady pro vypracování |
Předpokládané výzkumné otázky:
Hlavní výzkumná otázka: Jakého charakteru jsou důvody studentů k odchodu z českého zdravotnictví ihned po ukončení studia? Další výzkumné podootázky: Jaká vidí studenti posledních ročníků v systému českého zdravotnictví negativa, tedy jaké jsou jejich důvody k odchodu s ohledem na fungování zdravotnického systému, a o čem se zároveň domnívají, že funguje v německém zdravotnictví lépe? Jakou roli v jejich rozhodování hraje zkušenost pracovní/studijní stáže v zahraničí (Německu)? Předpokládané metody zpracování: V práci budu kromě teoretických zdrojů a literatury týkající se organizace zdravotnického systému, vycházet z vlastního empirického materiálu nasbíraného formou kvalitativních polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se studenty posledních dvou ročníků pražských lékařských fakult. |
Seznam odborné literatury |
Bolanowski, W. 2005. Anxiety about professional future among young doctors.
Boncea, I.. 2013. Medical brain drain. A theoretical approach. Annals of the University of Oradea, Economic Science Series. 22, č. 1, s. 64-71. Imran, N., Azeem, Z., Haider, I.I., Bhatti, M.R.. Brain Drain 2012. A Harsh Reality International Migration of Pakistani Medical Graduates. JPMI: Journal of Postgraduate Medical Institute. 26, č. 1, s. 67-72. King, R. 2002. Towards a new map of European migration. Int. J. Popul. Geogr., 8: 89–106 Krajewski-Siuda, K., Szromek, A., Romaniuk, P., Gericke, Ch., Szpak, A, Kaczmarek, K. 2012. Emigration preferences and plans among medical students in Poland. Human Resources for Health., 10, č. 1, s. 8-13. Tjadens, F., Weilandt, C., Eckert, J. 2012. Mobility of Health Professionals. Health Systems, Patterns of Health Workers´ Mobility and Implications for Policy Makers. Springer, Berlin Heidelberg. Vavrečková, J., Dobiášová, K., Hnilicová, H. 2006. Migrační sklony lékařů a studentů medicíny. Terénní šetření. Praha : VÚPSV, v.v.i., 2006. Vavrečková, J. et al. 2007. Riziko odlivu lékařů. VÚPSV, 1. ed. Wiskow, Ch. 2006. Health worker migration flows in Europe: Overview and case studies in selected CEE countries – Romania, Czech Republic, Serbia and Croatia. Wismar, M., Maier, C., Glinos, I., Dussault, G., Figueras, J. 2011. Health professional mobility and health systems. Evidence from 17 European countries. Copenhagen: WHO. |
Předběžná náplň práce |
Ve své diplomové práci bych se ráda věnovala tématu odchodu mladých absolventů medicíny do Německa. Téma odchodu lékařů za prací do zahraničí se stalo zejména aktuálním v roce 2004 po vstupu ČR do Evropské Unie, které se nakonec neukázalo být natolik přelomovým, nicméně nárůst odchodů oproti předchozím dekádám byl již patrný. V r. 2008 upozorňovala Česká lékařská komora na nežádoucí trendy v oblasti úbytku kvalifikovaných pracovních sil. Českým nemocnicím se tehdy nedostávalo 628 lékařů (o 280 více než v r. 2006). Zároveň ČLK zmiňovala další neblahé tendence, hýbající českým zdravotnictvím jako například stále se zvyšující průměrný věk českých lékařů (tedy i zvyšující se podíl lékařů sloužících v důchodovém věku), dále pak právě ony zvyšující se počty lékařů odcházejících za hranice a stále vyšší závislost českého zdravotnictví na pracovní síle ze zahraničí, zejména ze Slovenska a států bývalého Sovětského svazu. [ČLK, TZ: 25.2.2009] Opět aktuálním tématem se pak obava ze skutečného odlivu českých medicínských mozků stala v souvislosti s protestní akcí českých lékařů Děkujeme, odcházíme, datující se do přelomu let 2010/11. Po domluvě s tehdejším ministrem zdravotnictví začaly do té doby strmě narůstající počty žádostí o Certifikát profesní bezúhonosti klesat. Od r. 2008 však pozorujeme v oblasti odchodů trend nový, a sice nárůst počtu absolventů, žádajících o osvědčení o nečlenství v ČLK, jež je nezbytné pro pracovní výjezd do zahraničí. Z 1% promočního ročníku v r. 2008 vystoupal poměr na přibližně 1/6 absolventů v r. 2012.
Německo jako cílovou destinaci jsem si pro specifikaci výzkumného tématu zvolila z toho důvodu, že je druhou nejčastější destinací odcházejících českých lékařů - v r. 2012 zde pracovalo 756 Čechů. [Bundesärztekammer] Navíc díky geografické blízkosti je zde také po českých lékařích značná poptávka, a Česká republika je tak častým cílem německých klinik, hledajících novou pracovní sílu a okupujících zdejší medicínské pracovní veletrhy. |