Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 308)
Detail práce
  
Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků
Název práce v češtině: Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků
Název v anglickém jazyce: Cultural Life in the Theresienstadt Ghetto in Memory of Witnesses
Klíčová slova: Terezínské ghetto, kultura, hudba, jazz, vážná hudba, sport, divadlo, Židé, židovská kultura a tradice, holocaust
Klíčová slova anglicky: Theresienstadt Ghetto, Culture, Music, Jazz, Classical Music, Sport, Theater, Jews, Jewish culture and traditions, Holocaust
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra dějin a didaktiky dějepisu (41-KDDD)
Vedoucí / školitel: PhDr. Petr Koura, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 12.02.2015
Datum zadání: 12.02.2015
Datum a čas obhajoby: 17.01.2017 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:22.12.2016
Datum proběhlé obhajoby: 17.01.2017
Předmět: Obhajoba diplomové práce (OSZD005)
Oponenti: Mgr. Eva Hocká
 
 
 
Zásady pro vypracování
Ve své diplomové práci Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků se nejdříve zaměřím na výběrovou literární rešerši k danému tématu, jak bibliografickou tak faktografickou. Po shromáždění dostatečného počtu historickým pramenů a materiálů následně přistoupím k analýze dokumentů a k jejich kritickému zhodnocení. Následnou syntézou se pokusím dané informace ohledně stejného tématu sjednotit a vytvořit tím jednotlivé kapitoly. V této fázi řešení mé diplomové práce je zásadní provést i metodu abstrakce, tedy oddělit nepodstatné nebo neužitečné informace od podstatných a užitečných. Druhá část diplomové práce bude zaměřena na metodu orální historie, jež je považována za kvalitativní metodu užívanou především ve společenských vědách, kdy hlavním cílem není získat fakta, ale především individuální sdělení, osobní prožitek a každodenní prožívání daných událostí očima pamětníků. Orální historie tedy dokumentuje a uchovává lidské zkušenosti prostřednictvím nahraných rozhovorů. Metoda orální historie má své výhody i nevýhody. Především může být obtížnější interpretovat mluvené sdělení než písemné, k psanému projevu se vztahuje obecněji větší důvěra a navíc je lidská paměť selektivní, tudíž mnohé zážitky mohou být úplně opomenuty, domyšleny nebo i jiným způsobem pozměněny. Údaje získané metodou orální historie mají tedy vždy subjektivní charakter. Tazatel by měl před rozhovorem s pamětníkem nastudovat veškerou primární a sekundární literaturu pojící se k sledovanému tématu, použít nejkvalitnější dostupnou techniku k pořízení záznamu, dodržovat citační normu jako u ostatních historických pramenů a dodržovat profesní úroveň během rozhovoru. Ve vztahu k pamětníkovi by měl tazatel na začátku rozhovoru objasnit účel, cíl a postup výzkumu, vysvětlit práva (například autorizace, anonymizace apod.) a objasnit místo uložení rozhovoru. Do souhlasu o uveřejnění by měly být poskytnuté informace považovány za důvěrné. Tazatel by měl jednat citlivě a vyvarovat se senzacechtivosti či dezinterpretaci (vytrhování vět z kontextu apod.).Třetí část mé diplomové práce by měla být komparací získaných informací z písemných historických pramenů a informací získaných metodou orální historie od přeživších pamětníků. Komparací lze zjistit, do jaké míry se tyto dvě metody shodují a v jakých ohledech se naopak liší. Cílem mé práce by tedy mělo být určité resumé shodných a rozdílných interpretací historické skutečnosti.
Seznam odborné literatury
ADLER, H.G. Terezín 1941-1945: Tvář nuceného společenství. 2. opravné a dopl. vydání. Praha: Barrister&Principal, 2003. ISBN 80-86598-29-2.
DAMOHORSKÁ, Pavla a Bedřich NOSEK. Židovské tradice a zvyky. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1518-9.
KARAS, Joža. Music in Terezín 1941 – 1945. Pendragon Press, 1985. ISBN 978-09-18728-34-0.
KÁRNÝ, Miroslav. Terezínská pamětní kniha. Praha: Nadace Terezínská iniciativa – Melantrich, 1995. ISBN 80-7023-209-9.
KŘÍŽKOVÁ, Marie Rút, Kurt Jiří KOTOUČ, Zdeněk ORNEST. Je mojí vlastí hradba ghett?: básně, próza a kresby terezínských dětí. Praha: Aventinum, 1995. ISBN 978-80-71515-28-9.
KŘÍŽKOVÁ, Marie Rút, Kurt Jiří KOTOUČ, Zdeněk ORNEST. We are children just the same: Vedem, the secret magazíne by the boys of Terezín. Prague: Aventinum, 2000. ISBN 80-71511-59-5.
KUČERA, Martin. Karel Berman: kronika života operního pěvce. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2320-9.
KULIŠOVÁ, Táňa, Karel LAGUS a Josef POLÁK. Terezín. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1967.
KUNA, Milan. Hudba vzdoru a naděje. Praha: Editio Barenreiter, 2000. ISBN 80-86385-02-7.
LANCASTER, Brian. Judaismus. Praha: Knižní klub Ikar, 2000. ISBN 80-7202-704-2.
LAU, Rav Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. Praha: P3K, 2012. ISBN 978-80-87343-09-8.
MAKAROVA Elena, Sergei MAKAROV, Victor KUPERMAN: Universita přežití. Osvětová a kulturní činnost v terezínském ghettu 1941 - 1945. GplusG: Praha 2002.
PEDUZZI, Lubomír. O hudbě v Terezínském ghettu: soubor kritických statí. Brno: Barrister & Principal, 1999. ISBN 80-85947-40-4.
SAINTOURENS, Thomas. Maestro, pátrání po hudbě z koncentračních táborů. Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-75111-16-6.
STEINER, František. Fotbal pod žlutou hvězdou. Praha: Olympia, 2009.
VRKOČOVÁ, Ludmila. Rekviem sami sobě. Praha: Arkýř, 1993. ISBN 978-80-85271-08-9
Předběžná náplň práce
Práce se bude zabývat kulturním životem obyvatel terezínského ghetta. V úvodní části bych se ráda zaměřila na židovskou kulturu a tradice a následně především na ghetto Terezín, kde by neměla chybět stručná historie města, následná přeměna v ghetto se základními údaji o fungování, správě a poměrech a neměla by chybět ani zmínka o zrušení ghetta a jeho přeměna zpět na město. Následující kapitoly by měly uvést celou myšlenku práce, kdy budu popisovat celkové poměry a kulturní život v terezínském ghettu. Po úvodu se práce bude následně dělit do tří hlavních kapitol s tématem sportu, hudby a divadla. V kapitole o sportu bych se měla věnovat především fotbalu, ale i jiným aktivitám, které se v ghettu objevovaly. V kapitole věnující se hudbě se dotknu oblasti jazzu, koncertů vážné hudby či oper a následně další část se bude věnovat dětské opeře Brundibár. Dále se budu věnovat životu operního pěvce Karla Bermana, který terezínským ghettem také prošel. Oblast divadla by měla historicky shrnou postupný vývoj dramatické tvorby od počátečních pokusů přes tzv. přátelské večery až po oficiální terezínské kabarety a revue. Jedna z kapitol se bude věnovat jednodenní návštěvě terezínského ghetta delegací Mezinárodního výboru Červeného kříže v roce 1944 a s tím související činností ke „zkrášlení“ celého ghetta. Následující kapitoly se budou věnovat dětské literární tvorbě, která jde ruku v ruce s výtvarnou tvorbou, kdy se v této kapitole zaměřím i na nejznámější dětský časopis Vedem. Jedna z kapitol bude přepisem rozhovoru s přeživšími pamětníky Felixem Kolmerem a Dagmar Lieblovou. Celá práce by měla být sepsána jako vzájemné porovnání výpovědí pamětníku s písemnými historickými prameny. Cílem práce by tedy mělo být zhodnocení, do jaké míry se tyto dva pohledy od sebe odlišují nebo v čem se naopak shodují.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The thesis will deal with the cultural life of the population of the Terezin ghetto. In the first part, I would like to focus on Jewish culture and tradition, and then especially at Terezín ghetto where I cannot forget to mention the brief history of the city, subsequently converting the ghetto with basic information on the operation, management and conditions, and should not be missed no mention of the abolition of the ghetto and its conversion back to the city. The following chapters should indicate the entire idea of the thesis when I describe the overall conditions and cultural life in the Theresienstadt ghetto. After the introduction of cultural dissertation will then be divided into three main chapters with topic of sports, music and theater. In the chapter focus on sport I will mention mainly football but also other activities that have occurred in the ghetto. In the chapter about the music I will refer to jazz, classical concerts and operas, and then another larger section of my thesis will be devoted to children's opera Brundibar. Subsequently I am going to summarize the life of an opera singer Karel Berman, who also passed the Terezín ghetto. The chapter about theaters should summarize the historically progressive development of dramatic production from the early attempts over the so-called friendly evenings after official Terezin´s cabaret and revue. One of the chapter will dedicate one-day visit to the Terezin ghetto delegation of the International Committee of the Red Cross in 1944 and the work to "beautify" the whole ghetto. Subsequent chapters will be devoted to children's literary work, which goes hand in hand with artistic creation, which in this chapter, I focus on the most famous children's magazine Vedem. One of the chapter will be a transcript of interviews with survivors witnesses Felix Kolmer and Dagmar Lieblová The entire dissertation should be written as the mutual comparison of the testimony of witnesses with written historical sources. The aim of the dissertation should be evaluated to what extent these two methods differ from each other and in what they are identical on the contrary.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK