Pozitivní aspekty depresivního onemocnění

• Název práce v češtině: Pozitivní aspekty depresivního onemocnění
• Název v anglickém jazyce: Positive aspects of depression
• Klíčová slova: Deprese, evoluční teorie deprese, ruminační hypotéza, kognice, sekvenční rozhodování, sekretářčino dilema
• Klíčová slova anglicky: Depression, evolutionary theory of depression, Rumination hypothesis, cognition, sequential decision making, the secretary's problem
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 11.02.2015
• Datum zadání: 11.02.2015
• Datum a čas obhajoby: 27.05.2016 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.04.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 27.05.2016
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (OSZD004)
• Oponenti: Mgr. Magda Bartošková

Zásady pro vypracování

Práce se bude zabývat dílčími pozitivními aspekty depresivního onemocnění jako součást širšího projektu, kde se studentka zaměří na část zpracovávaných dat, včetně vyšetření části kontrolního/experimentálního souboru.

Seznam odborné literatury

Helverson, B., Wilke, A., Johnson, T., Schmidt, G. (2011). Performance Benefits of Depression: Sequentional Decision Making in a Healthy Sample and a Clinically Depressed Sample. Journal of Abnormal Psychology 120 (4), s. 962-968

Helversen, N., Mata, R. (2012). Losing a Dime with a Satisfied Mind: Positive Affect Predicts Less Search in Sequential Decision Making. Psychology and Aging. Advance online publication. doi: 10.1037/a0027845

Předběžná náplň práce

Práce představuje evoluční teorie deprese a s nimi spojenou ruminační hypotézu. Tato hypotéza předpokládá, že deprese může mít i pozitivní vliv na jisté složky kognice a může vést k analytickému stylu uvažování, který je vhodný při řešení problémů. Tuto hypotézu se po vzoru zahraničních výzkumu snaží práce ověřit za pomocí úlohy zaměřené na sekvenční rozhodování zvané sekretářčino dilema. Práce tedy ověřuje hypotézu, že depresivní respondenti si v úloze vedou lépe než zdraví respondenti. Z dílčích výsledků šetření vyplývá, že se hypotézu nepodařilo potvrdit, což autorka zdůvodňuje v diskusi a konfrontuje tato zjištění s výsledky obdobných výzkumů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis describes an evolutionary theory of depression and related Rumination hypothesis. This hypothesis suggests that depression can have a positive effect on cognition and can lead to an analytical style of thinking that is useful for problem solving. To confirm the hypothesis, this thesis is using tasks focused on sequential decision making called secretary's problem. Thus, the work examines the hypothesis that depressed respondents perform better in the task than healthy respondents. Partial results of the whole study analyzed in this thesis show that the hypothesis could not be confirmed, which the author justifies in the debate and confronts these findings with the results of similar research.