Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Rozhodčí řízení v Číně v komparaci s právní úpravou v Hong Kongu a Singapuru
Název práce v češtině: Rozhodčí řízení v Číně v komparaci s právní úpravou v Hong Kongu a Singapuru
Název v anglickém jazyce: Arbitration in China in comparison to the legal regulation in Hong Kong and Singapore
Klíčová slova: Rozhodčí řízení Čína Rozhodčí instituce
Klíčová slova anglicky: Arbitration China Arbitral institution
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Vedoucí / školitel: JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 29.01.2015
Datum zadání: 12.02.2015
Datum potvrzení stud. oddělením: 11.05.2016
Datum a čas obhajoby: 10.05.2016 10:00
Místo konání obhajoby: Místnost č. 317
Datum odevzdání elektronické podoby:24.03.2016
Datum proběhlé obhajoby: 10.05.2016
Oponenti: prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Tato práce je zaměřena na charakteristiku rozhodčího řízení v Číně. Cílem práce je charakterizovat rozhodčí řízení jak z pohledu historických a kulturních souvislostí, tak z pohledu současné arbitrážní praxe. Zároveň je tato charakteristika porovnána s dalšími asijskými zeměmi - se Zvláštní administrativní oblastí Hongkong a se Singapurem. V práci jsou tak využity zejména metody právně-analytické, právně-deskriptivní a právně-komparatistické.
Práce je strukturována, kromě úvodu a závěru, do sedmi kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola obsahuje obecnou charakteristiku rozhodčího řízení, základní vymezení pojmu samotného a vymezení povahy rozhodčího řízení v rámci základních teorií. Dále je zde popsána problematika rozlišení rozhodčího řízení vnitrostátního a mezinárodního a související problematika mezinárodního prvku. Kapitola obsahuje i vymezení jednotlivých druhů rozhodčího řízení a v závěru je pojednáno o výhodách či nevýhodách rozhodčího řízení jako alternativy k jiným formám řešení sporů.
Druhá kapitola pojednává nejprve o kulturních a historických souvislostech, na nichž je rozhodčí řízení v Číně založeno, zejména o vlivu tradičních čínských učení. Následně pojednává o současných pramenech rozhodčího řízení. Posléze je v kapitole nastíněna charakteristika rozhodčího řízení v Hongkongu a v Singapuru. Tyto jsou v závěru srovnány s čínským prostředím.
Analýza jednotlivých specifik rozhodčího řízení v Číně je obsažena v kapitole třetí. Konkrétně se zaměřuje na přiblížení problematiky jednotlivých druhů rozhodčího řízení a tzv. dvojkolejnosti čínského rozhodčího řízení. Přibližuje též další pro Čínu typický způsob řešení sporů – „med-arb“.
V kapitole čtvrté je pojednáno o problematice rozhodčího řízení institucionalizovaného a rozhodčího řízení ad hoc a souvisejících specificích čínského rozhodčího řízení. V návaznosti jsou v kapitole páté přiblíženy jednotlivé významné rozhodčí instituce v Číně, Hongkongu a Singapuru a v závěru kapitoly je obsaženo stručné porovnání těchto institucí.
Následující šestá kapitola je věnována průběhu rozhodčího řízení samotného. Tedy nejprve jeho základu – rozhodčí smlouvě a následně i právu, které je pro řízení rozhodné a pravomoci rozhodčího tribunálu spor rozhodnout. Poté je pojednáno o jmenování rozhodců a ustavení tribunálu. V závěru je obsaženo přiblížení problematiky předběžných opatření.
Závěrečná, sedmá kapitola se věnuje uznání a výkonu rozhodčích nálezů domácích, cizích i nálezů vydaných v řízení s mezinárodním prvkem a je zde pojednáno i o zvláštních ustanoveních uznání a výkonu rozhodčích nálezů v Hongkongu, Macau a Taiwanu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis is focused on the characteristics of arbitration in China. The aim of the thesis is to characterize arbitration both in terms of historical and cultural analysis, as well as the terms of contemporary arbitral practice. These characteristics are compared with other Asian countries – with both the Special Administrative Region of Hong Kong and with Singapore. The methods used in the thesis are mainly legal-analytical, descriptive, and comparative.
Besides the introduction and the conclusion, the thesis is structured into seven chapters, which are further divided into parts. The first chapter contains the general characteristics of arbitration, the fundamental definition of the term itself and definition of the nature of arbitration within the scope of the fundamental theories. The issue of differentiation between domestic arbitration and international arbitration as well as related issues of an international element are also described. The chapter further specifies the different types of arbitration, and at the end discusses the advantages and disadvantages of arbitration as an alternative to other forms of dispute resolution.
The second chapter discusses the cultural and historic context in which arbitration is based in China, especially the impact of traditional Chinese teachings. Subsequently it discusses the current sources of arbitration. Afterwards the chapter outlines the characteristics of arbitration in Hong Kong and Singapore. These are eventually compared with the Chinese arbitral environment.
Analysis of the individual specifics of arbitration in China is contained in chapter three. Specifically, chapter three discusses the types of arbitration and the so-called “dual track system” of Chinese arbitration. It also approaches another typical form of dispute resolution – the “med-arb”.
The fourth chapter discusses the issue of international arbitration and arbitration ad hoc and related specifics of Chinese arbitration. Subsequently, in chapter five, I consider the important arbitral institutions in China, Hong Kong and Singapore and briefly compare these institutions.
The next chapter, chapter six, is devoted to the arbitral practice itself. Initially the base of the arbitral practice is discussed – the arbitration agreement and then the applicable law and jurisdiction of the arbitral tribunal to decide the dispute. Furthermore, I discuss the appointment of the arbitrators and the establishment of the panel of arbitrators. Additionally, this chapter examines the issue of interim measures.
The final chapter deals with the recognition and enforcement of domestic arbitration awards, foreign arbitration awards and foreign-related arbitration awards. Lastly, the special provisions of the recognition and enforcement of arbitral awards in Hong Kong, Macau and Taiwan is discussed.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK