Ochrana životního prostředí ve vybraných řízeních podle stavebního zákona
Název práce v češtině:
Ochrana životního prostředí ve vybraných řízeních podle stavebního zákona
Název v anglickém jazyce:
Environmental protection within specific proceedings pursuant the Building Act
Klíčová slova:
ochrana životního prostředí, veřejné stavební právo, stavba, stavební zákon, stavební řád, stavební řízení, stavební povolení, ohlášení stavby, veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora, stavební úřad, dotčený orgán, veřejný zájem, závazné stanovisko, environmentální spolek
Klíčová slova anglicky:
Environmental Protection; Public Construction Law; Construction; Building Act; Building Code; Construction Proceeding; Building Permit; Construction Announcement; Public Contract; Authorized Inspector Certificate; Building Authority; Involved Authority; Public Interest; Binding Standpoint; Environmental Group
Nekontrolovaná stavební činnost může poškodit přírodní zdroje, ekosystémy i jednotlivé složky životního prostředí nezvratným či obtížně napravitelným způsobem, a tím znemožnit další vývoj či dokonce přežití obyvatel planety. V českých podmínkách přispívá k ochraně životního prostředí především regulatorní činnost správních orgánů, a to za účasti subjektů dotčených určitým stavebním záměrem. Tato disertační práce se proto zabývá metodami, způsoby, instituty a nástroji ochrany životního prostředí v rámci vybraných řízení usměrňujících výstavbu. Konkrétně je cílem práce zhodnotit možnosti uplatnění environmentální ochrany v rámci realizačně-povolovacích postupů zakotvených v ustanoveních § 103 až § 117 stavebního zákona. Samostatně je zkoumán každý z pěti stavebně-procedurálních režimů, jejichž užití předznamenává potencialitu konkrétní stavební záměr provést, tedy režim stavebního řízení, ohlášení, veřejnoprávní smlouvy, oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora a záměrů nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Proces povolování staveb významně ovlivňuje řada faktorů, které brání efektivnímu posuzování konkrétních stavebních záměrů z hlediska jejich environmentálních dopadů. Mezi jinými jde o roztříštěnost veřejného stavebního práva, časté změny hmotněprávních i procesněprávních norem, rozkolísaný vývoj soudní judikatury i nejednotné doktrinální názory. Zpracovaný text tak přináší ucelený přehled právních norem veřejného stavebního práva, které se dotýkají povolování realizační fáze výstavby, přičemž analyzuje jejich návaznost na nástroje a možnosti uplatňování zájmů chránící životního prostředí ve vnitrostátním, evropském a mezinárodním kontextu. Vzhledem k překotnému vývoji veřejného stavebního práva hodnotí práce také dopad dvou „velkých“ novel stavebního zákona (č. 350/2012 Sb. a č. 225/2017 Sb.). Dokument neopomíjí kriticky zhodnotit dopady rozpolcených judikaturních a doktrinálních přístupů a v souvislosti s probíhající diskusí o rekodifikaci předkládá návrhy pro zefektivnění povolovacího procesu za současného zachování odpovídajících environmentálních standardů. Samotná disertační práce je rozdělena do pěti věcných kapitol. Úvodní z nich se zabývá právním zakotvením ochrany životního prostředí a jejími obecnými východisky. Zkoumána je míra vlivu environmentálních principů a zásad na rozhodovací činnost správních orgánů. Z důvodu roztříštěnosti norem stavebního práva veřejného a tím i elementů environmentální ochrany z nich vycházejících je v druhé kapitole analyzováno více než sto právních předpisů (úrovně vnitrostátní, evropské a mezinárodní) a jejich četných vazeb na procesy povolování výstavby. V rámci třetí kapitoly se práce zabývá instituty, subjekty a prvky, které jsou společné jednotlivě zkoumaným realizačně-povolovacím postupům. Jde zejména o vymezení předmětu stavební regulace, struktury a činnosti stavebních úřadů a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy včetně vydávání závazných stanovisek. Mezi ostatními postupy podrobně rozebranými v kapitole čtvrté je zvláštní pozornost věnována stavebnímu řízení a způsobům uplatňování environmentálních požadavků v jeho jednotlivých fázích. Závěrečná pátá kapitola shrnuje výstupy z unikátního výzkumu porovnávajícího českou právní úpravu stavebního řízení s právním systémem amerického státu Oregon.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Unrestrained construction activity damages natural resources and diverse environmental components in irreversible or in difficult-to-repair ways, thereby further thwarting thriving or even surviving of the World population. In the Czech legal system, the regulatory measures of administrative bodies, along with the participation of the affected stakeholders, contribute to the environmental protection of the individual development project. This dissertation examines the methods, means, and tools of environmental protection within the framework of designated proceedings regulating the construction. Specifically, it analyzes the possibilities of implementing protective environmental measures within the construction-permitting procedures enshrined in the provisions of Sections 103 to 117 of the Building Act. Five construction-permitting regimes are examined separately: the building permit process; notification; public law contract; notification with certificate of the authorized inspector and projects requiring neither building permit nor notification. If followed lawfully, each of the regimes allows the prospect applicant to commence a relevant construction project. Permitting procedures are significantly influenced by several factors that hinder effective assessment of construction projects in terms of their environmental effects, including fragmentation of public construction law, incessant changes in substantive and procedural regulations, the shifting course of judicial case-law and inconsistent doctrinal interpretations. To comprehend such factors, this dissertation creates a comprehensive summary of the foremost public construction laws in regard to the permitting of the construction realization phase. Furthermore, it analyzes the links between the said laws and the instruments and possibilities of how environmental measures are implemented within the national, European and international context. As for the rapid changes of public construction law, this dissertation also evaluates the significance of two “major” amendments to the Building Act (No. 350/2012 Coll. and No. 225/2017 Coll.). Additionally, it critically assesses the impact of inconsistent judicial and doctrinal approaches. Finally, this study presents proposals for perfecting the permitting process while upholding appropriate environmental standards in the context of ongoing recodification discussions. The dissertation is divided into five factual chapters. The first chapter analyzes the legal framework of environmental protection and its basic foundations, and further examine the degree of influence of environmental principles on the decision-making of administrative bodies. To navigate among fragmented construction standards and environmental protection elements based in public constructional law, the second chapter assesses over one hundred legal regulations (national, European and international) and their numerous links to construction-permitting processes. The third chapter investigate institutes, subjects and fundamentals that are common to individually inspected implementation-permitting procedures. These include the definition of the regulated subject matter, the system and functions of building authorities and the involved bodies defending public interests and issuing binding opinions. Among the other construction-permitting procedures detailed in the fourth chapter, critical attention assesses the building permit process and the application of environmental requirements in its various stages. The final chapter summarizes the outcomes of research comparing the Czech building-permit process with the constructional-development review in the legal system of the state of Oregon in the United States.
