Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Hate speech throughout the continents
Název práce v češtině: Nenávistná řeč napříč kontinenty
Název v anglickém jazyce: Hate speech throughout the continents
Klíčová slova: Svoboda projevu, Nenávistné projevy, Hate speech, První dodatek, Úmluva, Perinçek
Klíčová slova anglicky: Freedom of expression, Hate speech, First Amendment, Convention, Perinçek
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 24.11.2014
Datum zadání: 27.11.2014
Datum potvrzení stud. oddělením: 29.05.2017
Datum a čas obhajoby: 26.05.2017 15:30
Místo konání obhajoby: č. 240
Datum odevzdání elektronické podoby:26.04.2017
Datum proběhlé obhajoby: 26.05.2017
Oponenti: doc. JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Účelem této práce je představit a zhodnotit postoje a rozhodování Nejvyššího soudu USA a Evropského soudu pro lidská práva při posuzování nenávistných projevů. Práce definuje pojem nenávistných projevů neboli „hate speech“ a uvádí principy, na jejichž základě zmíněné soudy omezují svobodu projevu. Na základě představení principů, na nichž je rozhodování soudů založeno, a jejich analýzy se autor snaží nastínit případné změny, které by mohly vést ke zvýšení ochrany proti nenávistným projevům.
V práci jsou dále zkoumány historické a sociální důsledky, které ovlivňují judikaturu a rozhodování jak Nejvyššího soudu USA, tak Evropského soudu pro lidská práva, a shledává, že právě tyto důsledky vedly k vytvoření klíčových postojů, bez nichž by dnes spory týkající se nenávistných projevů byly těžko rozhodovány. Autor je však toho názoru, že se oba soudy mohou i nadále inspirovat historií a fungováním společnosti na cestě za lepší ochranou proti nenávistným projevům.
Autor je přesvědčen, že by měl Nejvyšší soud USA omezit už tak vysokou ochranu svobody projevu garantovanou Prvním dodatkem Ústavy Spojených států amerických a aplikovat princip vážných hrozeb neboli „true threats“ nejen na projevy, které zastrašují, ale i na ty, jež způsobují újmu – jak fyzickou, tak psychickou. Nejvyšší soud USA by měl dále zvýšit ochranu soukromí na úkor svobody projevu, nejlépe skrze inspiraci v evropském konceptu ochrany rovnosti a lidské důstojnosti – institutu, jenž by garantoval vyšší ochranu menšinám na americké půdě. Tyto teze jsou v práci podloženy rozborem významných judikátů Nejvyššího soudu USA, např. R. A. V. proti St. Paul nebo Virginia proti Blackovi.
Na druhé straně se tato práce zároveň snaží za pomoci analýzy rozsudků ve věci M’Bala M’Bala proti Francii nebo Perinçek proti Švýcarsku znázornit, že by Evropský soud pro lidská práva neměl užívat časového a geografického hlediska při posuzování potenciální újmy způsobené nenávistnými projevy, zejména projevy popírajícími zločin genocidy. A to převážně z důvodu ochrany identity a respektování práva na sebeurčení komunit, které se historicky staly obětí činů proti lidskosti. Dalším možným způsobem zvýšení ochrany proti nenávistným projevům by se jevilo rozšíření prostoru pro uvážení jednotlivých států při posuzování důležitého sociálního zájmu při vyvažování jednotlivých základních svobod. V případech, kdy chybí evropský konsensus o klíčových otázkách, by zůstalo v kompetenci jednotlivých států posoudit povahu případného narušení svobody projevu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of this thesis is to shed light on standings and rulings of the United States Supreme Court and the European Court of Human rights in hate speech cases. It defines the term “hate speech” and presents grounds used for its restrictions when it comes to freedom of expression. Through introducing established principles that govern the decision-making of both courts and analysing them in key judgments on both continents, the author is trying to determine possible alterations that may lead to enhancing the protection given by hate speech case-law.
The author also analyses historical and social impact on the case-law of both the Supreme Court and the ECHR and finds that this influence has led to establishment of crucial principles without which the hate speech cases could hardly be decided today. Both historical and social factors lead the author to the conclusion that the protection against hate speech could still use a tune-up.
In author’s point of view, the Supreme Court should ease the grip on the First Amendment and give the “true threats” principle, established in Virginia v. Black, leave to prohibit not only intimidating expressions but harmful expressions as well – both physical and mental. The Supreme Court should also strengthen the protection of privacy through inspiration in the European concept of human dignity and equality – an institute that would better the protection of minorities on the American soil.
This thesis also attempts to convince the ECHR not to utilize time and geographical factor used in the case Perinçek v. Switzerland, when it comes to decisions about criminalization of genocide denial, mainly for the reasons of respecting the identity and a right to self-determination of communities who were historically victims of these war crimes. The author also promotes the widening of States’ margin of appreciation when determining pressing social need in hate speech cases where the European consensus is lacking, leaving the States to determine the nature of the interference for itself.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK