Aspekty dlouhodobé intenzivní péče
| Název práce v češtině: | Aspekty dlouhodobé intenzivní péče |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Aspects of long - term intensive care |
| Klíčová slova: | intenzivní péče, výživa, kyslíková terapie, domácí péče, vyprazdňování, pacient, ošetřovatelská péče, rehabilitace |
| Klíčová slova anglicky: | intensive care, nutrition, oxygen terapy, home care, emptying, patient, nursing care, rehabilitation |
| Akademický rok vypsání: | 2014/2015 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Monika Sojková |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 20.10.2014 |
| Datum zadání: | 22.10.2014 |
| Datum a čas obhajoby: | 16.06.2015 00:00 |
| Místo konání obhajoby: | ÚTPO |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 29.04.2015 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 16.06.2015 |
| Předmět: | Obhajoba diplomové práce (B01602) |
| Oponenti: | Mgr. Jana Zatočilová |
| Zásady pro vypracování |
| Vypracování diplomové práce se řídí Opatřením děkana č. 10/2010 a Manuálem pro vytvoření závěrečných kvalifikačních prací. |
| Seznam odborné literatury |
| Benková, K. & Hudáčková, A. (2014). Péče o dutinu ústní u nemocného během hospitalizace v nemocnici. Florence, 10(4), 15 - 17.
Bukáčková, J. (2011). Domácí péče u nás. Ošetřovatelské péče, 2011(6), 4 - 6. Burch, J. (2013). Back to basics: how to care for different types of stoma. Nursing & Residential Care, 15(10), 662 - 665. Csisko, M. (2014). Prevence dekubitů v ošetřovatelské praxi. Sestra, 24(4), 30 - 31. Cvachovec,K. (2013). Projekt Domácí umělá plicní ventilace. Anesteziologie & intenzivní medicína, 24(5), 343. Čadová, K. (2010). Domácí umělá plicní ventilace – šance pro pacienty trvale závislé na ventilátoru. Anesteziologie & intenzivní medicína, 21(5), 288. Čamková, K. (2009). FlexiSeal FMS – Výrazný posun v řešení fekální inkontinence. Nozokominální nákazy, 8(1), 16 – 20. České ILCO – dobrovolné sdružení stomiků (no date). Retrieven April 4, 2015 fromhttp://www.ilco.cz/index.php Dantas, A., Ferreira, P., Diniz, K., Medeiros, A. & Lira, A. (2014). Practice of the intensive nurse in the treatment of pressure ulcers. Revista de Pesquisa: Cuidado e Fundamental, 6(2), 716 - 724. Dech života o. s.: Chceme dýchat s vámi (no date). Retrieved from April 18, 2015 fromhttp://www.dechzivota.cz/index.php?oid=3943342 Dolníčková, M. & Sokolová B. (2012). Systém FLEXI – SEAL – řešení inkontinence stolice u pacientů v intenzivní péči. Anesteziologie & intenzivní medicína, 23(6), 324. Dostál, O. (2009).Poskytování domácí péče. Charakter domácího prostředí. Pojem vlastního sociálního (společenského) prostředí. Zdravotnictví a právo, 13(7 – 8), 63 - 67. Dostál, P., Pařízková, R., Černý, V., Rogozov, V., Roubík, K., Stibor, B. & Tyll, T. (2014). Základy umělé plicní ventilace. 3., rozš. vyd. Praha: Maxdorf. Drábková, J. (2007). Domácí umělá plicní ventilace. Referátový výběr z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 54(6), 1 – 19. Drábková, J. & Procházka, J. (2008). Dlouhodobá/chronická resuscitační/ intenzivní péče. Postgraduální medicína, 10 (4), 368 – 371. Elis, J. (2008). Iktus nepatří do ambulance praktické lékaře. Practicus, 7(3), 8 – 12. Friedlová, K., Hladík, M. & Fišerová, N. (2007). Bazální stimulace v základní ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. Gola, P. (2013). Jak vysoký je příspěvek na péči?. In FinExpert. Retrieved June 26, 2013 fromhttp://finexpert.e15.cz/eu-jak-vysoky-je-prispevek-na-peci Green, S., Dinenage, S., Gower, M. & Wyk, J. (2013). Home enternal nutrition: Organisation or services. Nursing Older People, 25(4), 14 – 18. Große-Schütte K., Assadian O., Hübner N., Löffler H. & Kramer A. (2010). Practices of skin care among nurses in medical and surgical intensive care units: results of a self-administered questionnaire. GMS Krankenhaushygiene Interdisziplinär, 6(1), 1– 5. Grofová, Z. (2009). Dekubity z pohledu evropského poradního panelu (EPUAP). Česká geriatrická revue, 7(2), 97 - 100 Gulášová, I.,Bréza, J. & Riedl, J. (2013). Péče o pacienty s CHOPN. Sestra, 23(10), 38 – 39. Haranath P. (2009). Patient communication (SMS) in ICU. Indian Journal of Critical Care Medicine, 13(4), 224– 225. Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál Hornofová, Z. (2009). Polohování pacientů – prevence dekubitů.Diagnóza v ošetřovatelství, 5(8), 14 – 17. Hradilová, V. (2010). Chyby a omyly při ošetřování stomií. Sestra, 20(3), 67 – 69. Hurnauth, C. (2011). Management of faecal inkontinence in acutely ill patiens. Nursing Standart, 25(22), 58– 56. Ilenčíková, T. (2013). Syndrom uzamčení: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba. In Medlicker. Retrieved August 4, 2013 fromhttp://cs.medlicker.com/215-syndrom-uzamceni-priciny-priznaky-diagnostika-a-lecba Jeejeebhoy, K., (2012). Parenteral nutrition in the intensive care unit. Nutrition Reviews, 70(11), 623 – 630. Kalvach, Z. Čeledová, L., Holmerová I., Jirák, R., Zavázalová, H. & Wija, P. (2011). Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada. Kapounová, G., Šturma, J. & Svobová, H. (2007). Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada. Karlovská, M. (2013). Stomie. Liga proti rakovině. Praha: Liga proti rakovině. Karlovská, M., Štípková, M., Hrudková, E. & Novák, J. (2011). Péče o klienty s urostomií na urologickém oddělení FN na Bulovce.Diagnóza v ošetřovatelství, 7(3), 20 – 21. Kašák, V. (2013). CHOPN v České republice v roce 2013. Postgraduální medicína, 15(3), 329 – 335. Kohout, P. (2013). Enterální výživa. Remedia, 23(4), 282 – 287. Kolář P., Bitnar, P., Dyrhonová, O., Horáček O. & Kříž, J. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Kotrlíková, E. & Křemen, J. (2013). Domácí parenterální výživa. Medicína & umění, 2013(27), 22 – 25. Křemen, J., Kotrlíková, E. & Svačina, Š. (2009). Enterální a parenterální výživa. Praha: Mladá fronta. Lanken, P. N., Hanson, W. C. & Manaker, S. (2001). The Intensive Care Unit Manual. Philadelphia: Saunders. Lattenbergová, M. (2011). Příspěvky na péči. Ošetřovatelská péče, 2011(6), 32 – 33. Mazánková, J. (2012). Manuál pro nemocné s domácí parenterální výživou (DPV). III. Interní klinika, VFN, JIMP Mičudová, E. & Lorenc, V. (2012).Srovnání ekonomických nákladů na pacienta v programu Domácí umělá plicní ventilace a pacienta hospitalizovaného na jednotce dlouhodobé intenzivní péče. In Dech života o. s. Retrieved April 6, 2012 fromhttp://www.dechzivota.cz/index.php?oid=3943347 Milotová, K. & Bendíková, J. (2009). Péče o pacienty s apalickým syndromem a jeho specifika. Sestra, 19(7 - 8), 73– 74. Minaříková, P. (2008). Imobilizační syndrom. In Sestra. Retrieved September 10, 2008 fromhttp://zdravi.e15.cz/clanek/sestra-priloha/imobilizacni-syn-drom-383386 Mlýnková, J. (2010). Preventivní opatření vzniku dekubitů: Hygienická péče o klienta. Sociální péče, 2010(1), 20 – 21. Mlýnková. J. (2010). Příčiny a vznik dekubitů. Sociální péče, 2010(1), 14 – 16. Mlýnková, J. (2010). Preventivní opatření vzniku dekubitů: Polohování, úprava lůžka a omezování vlhkosti. Sociální péče, 2010(1), 17 – 19. Ondriová, I. & Fertaľová. (2013). Dekubity jako indikátor kvality péče. Sestra, 23(1), 48 – 50. Nováková, J. (2012).Pacienti s PEG v domácí péči.(Bachelor's thesis, University of Pardubice, Pardubice, Czech Republic). Retrieved fromhttp://kuc.cz/sb73rj. Otáhal, M. (2010). Perkutánní dilatační trachestomie – tips and tricks. Anesteziologie & intenzivní medicína, 21(6), 363 – 364. Otáhal M. (2012). Perkutánní dilatační tracheostomie (PDTS) – benefit. Anesteziologie & intenzivní medicína, 23(4), 225 – 226. Ošetřovatelství. info. (2015) Péče o pečovatelku. In Ošetřovatelství. info. Retrieved April 14, 2015 fromhttp://www.osetrovatelstvi.info/clanky-ctenaru/pece-o-pecovatelku/ Pauk, N. (2009). CHOPN – nemoc zánětu a oxidačního stresu. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL, 6(4), 28 – 30. Pavlíková, S. (2006). Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada. Podrazilová, P. (2011). Umělá plicní ventilace z pohledu sestry. Diagnóza v ošetřovatelství, 7(2), 16 – 17. Pratt, R. & Pellowed C. (2010). Good practice in management of patients with urethral catheters. Nursing Older People, 22(8), 25 – 29. Ramsay, P., Salisbury, L., Merriweather, J., Huby, G., Rattray, J., Hull, A. …& Walsh, T. (2014).A rehabilitation intervention to promote physical recovery following intensive care: a detailed description of construct development, rationale and kontent together with proposed taxonomy to capture processes in a randomised controlled trial. Trials, 15(1), 1– 31. Rousseau, A., Losser, M., Ichai, C. & Berger, M. (2013). ESPEN endorsed recommendations: Nutritional therapy in major burns. Retrieved January 21, 2013 fromhttp://www.espen.info/wp/wordpress/wp-content/uploads/2013/06/burns.pdf Smolíková, L. & Mácek, M. (2010). Respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace.Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Skoncová, G. (2010). Bezproblémové ošetřování stomie. Sestra, 20(3), 58 – 60. Skoncová, G. (2010). Péče o pacienta se STOMIÍ. Diagnóza v ošetřovatelství, 6(5), 27. Staňková, V., Štourač, P. & Skřičová, J. (2010). Péče o nemocného na umělé plicní ventilaci z pohledu lékaře internisty. Vnitřní lékařství, 56(8), 801 – 809. Stodolová, P & Veličová, J. (2011). Specifika komunikace s tracheostomovaným pacientem. Diagnóza v ošetřovatelství, 7(6), 32. Šeblová, J. & Knor, J. (2013). Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada. Ševčík, P., Gál, R. & Zimová, I. (2007). Intenzivní medicína a její role v současnosti. Nemocniční listy, 8(2), 11 – 13. Škochová, D. (2014). Historie ošetřování stomií. Sestra, 24(5), 44 – 46. Šnajdrová, L. & Tomanová, J. (2013). Využití bazální stimulace. Sestra, 23(5), 33 – 35. Trachtová, E., Trejtnarová, G. & Mastiliaková, D. (2013). Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 3 vydání nezměněné. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Urbánková, J. (2014). Enterální výživa. Nemocniční lékárenství, 10(2), 79 – 81. Veselský, Z. (2007). Ošetřovatelská péče u derivace moči. Florence, 3(9), 376 – 377. Vojtová, M. (2011). Enterální výživa cestou výživných stomií. Postgraduální medicína, 13(9), 998 – 1001. Vollman, K. M. (2013).Interventional patient hygiene: Discussion of the issues and a proposed model for implementation of the nursing care basics. Intesive & Critical Care Nursing, 29(5), 250– 255. Vytejčková R., Sedlářová, P., Wirthová, V., Otradovcová, I. & Pavlíková, P. (2013). Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha: Grada. Williams, J. (2012).Patient stoma care: educational theory in practice. British Journal of Nursing, 21(13), 786 – 794. Williams, T., Gavin, L., Lee, T., Mills, L. & Dobb, G. (2012). Reducing interruptions to continuous enteral nutrition in the intensive care unit: a comparative study. Journal of Clinical Nursing, 22 (19 - 20), 2838 – 2848. Zadák, Z., Kábrt, J., Kollarik, V. & Novák, I. (2008). Výživa v intenzivní péči. Praha: Grada. Zacharias, N., Blank, R., Bittner, E., Joyce, S., Kondili, D., Fisher, D. …& Chmidt, U. (2011). Introduction of guidelines to facilitate enteral nutrition in a surgical intensive care unit is associated with earlier enteral feeding. European Journal of Trauma & Emergency Sugery, 37 (6), 605 – 608. Zacharová E. (2010). Specifika komunikace sestry a pacienta v klinické praxi. Diagnóza v ošetřovatelství, 20(7 – 8), 28 – 29. Zachová, V. (2009). Průvodce komplikacemi stomií. Florence, 5(10), 26 – 27. Zachová, V., Drlíková, K., Karlovská, M. & Škochová, D. (2010). Stomie. Praha: Grada. Zdravotnický dům.cz. (no date). Retrieved April 18, from http://zdravotnickydum.cz/169-intenzivni-pece Zdravotnická statistika. (2012). Síť zdravotnických zařízení 2012. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Židková, A., Chytrá, I., Šestáková, B., Kasal, E. & Týblová, I. (2012). Kvalita života pacientů jeden rok po propuštění z intenzivní péče. Intenzivní medicína, 23(2), 76 – 81. |
| Předběžná náplň práce |
| Přibývající pokroky v oblasti vědy a zdravotní péče vedou ke zvyšování procent pacientů, kteří přežívají poranění a onemocnění, která v minulosti vedla ke smrti. Z tohoto důvodu narůstá potřeba vzniku oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Během roku 2013 došlo k nárůstu počtu lůžek o 192 lůžek a průměrná ošetřovací doba se pohybuje v rozmezí tří až čtyř týdnů. Z těchto důvodů považuji téma mé práce za velmi aktuální.
Význam práce bude v osvětlení situace spolupráce ošetřovatelského personálu s rodinou a důležitosti její přípravy na vytváření potřebného sociálního zázemí pro ošetřování pacientů závislých na dlouhodobé intenzivní péči. Ošetřování pacientů navazuje na základní potřeby nemocných uvedených v kapitolách, které se zabývají výživou, kyslíkovou terapií, vyprazdňováním, péči o kůži, o pohybový aparát a v neposlední řadě také ekonomickými aspekty, které hrají v domácím ošetřování velmi důležitou roli. Hlavním cílem této práce bude zjistit základní potřeby nemocných na odděleních dlouhodobé intenzivní péče a připravenost rodiny na aspekty intenzivního domácího ošetřování. Empirická část bude zpracována jako kvalitativní výzkumné šetření, které bude prezentováno ve formě kazuistik nejméně tří pacientů závislých na dlouhodobé intenzivní péči z oddělení DIP, OCHRIP, NIP, DIOP různého zdravotnického zařízení. Praktická část bude doplněná o studium dokumentů a rozhovory s rodinnými příslušníky. Předpokládaným výstupem diplomové práce bude návrh ošetřovatelských postupů pro rodinné příslušníky, týkajících se oblastí výživy, péči o dýchací cesty, vyprazdňování, péči o kůži, o pohybový aparát, který bude sloužit jako manuál pro orientaci se v jednotlivých ošetřovacích pomůckách a jejich návody na správné používaní pro ošetřujícího rodinného příslušníka. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| Recent advances in science and health care lead to increased survival rate of severe and possibly lethal injuries or illnesses. Accordingly, increased need for the long-term intensive care also arises. This fact may be illustrated by the increase of 192 beds and by the average length of bed occupation which ranges from three to four weeks. For these reasons, I consider the topic of my master thesis as very actual.
Importance of the thesis lies in description of nurse-family cooperation situations and in explanation of importance of patient social background, which is necessary for the long-term treatment. Treatment section is connected with chapters dealing with nutrition, oxygen therapy, emptying, skin care, the musculoskeletal system, and the economic aspects of home nursing The main goal of this thesis is to determine basic needs of patients hospitalized on long-term intensive care department and to assess family preparedness for providing of intensive care at home The empirical part is be treated as qualitative research, which is presented as case reports of three patients hospitalized on long-term intensive care department, department of chronical resuscitation intensive care, department of successive intensive care, and department of long-term intensive nursing care of various medical facilities. The practical part is complemented by the analysis of documents and interviews with family members. The expected outcome of the thesis will be concept of nursing procedures for family members dealing with aspects of nutrition, respiratory care, emptying, skin care, and the musculoskeletal system. This concept will serve as a manual for individual nursing aids and instruction for proper use for an attending family member. |