Motivace dívek ke studiu vědeckotechnických oborů vysokých škol

• Název práce v češtině: Motivace dívek ke studiu vědeckotechnických oborů vysokých škol
• Název v anglickém jazyce: Motivation of Girls for Studying Science and Technology Universities
• Klíčová slova: gender, genderové nerovnosti, věda, technika, vysoké školy, vědeckotechnické obory, motivace, socializace, stereotypy
• Klíčová slova anglicky: gender, gender unequality, science, technology, universities, science and technology studies, motivation, socialization, stereotypes
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jitka Cirklová, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.06.2014
• Datum zadání: 30.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2015
• Oponenti: Mgr. Kateřina Cidlinská, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Sběr dat a metodologie
Pro svůj výzkum zvolím kombinovaný sběr dat u studentek technických a přírodovědných oborů vysokých škol. Nejdříve provedu dotazníkové šetření, dotazníky budu rozesílat v elektronické podobě na sociálních sítích nebo elektronickou poštou. Po provedení analýzy dat z vyplněných dotazníků si dále vytyčím hlavní témata hloubkových rozhovorů, které provedu u malého počtu studentek (8-10), abych tak zjistila hlubší informace o výzkumném problému.
Budu také pracovat s oficiálními statistikami vysokých škol, zajímal by mě poměr studentů a studentek ve vědeckotechnických oborech u bakalářského studia a jeho rozdíl oproti následnému doktorskému studiu. Tyto statistiky jsou k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu, kde se nachází i několik analýz, jež mi budou také nápomocné.
Pro první část výzkumu využiji samovyplňující dotazník (SAQ), který budu rozesílat na sociálních sítích nebo elektronickou poštou. Respondentky budou nejdříve vybrány z mého okolí, poté se budou ostatní kontakty tvořit formou nabalování. Sebraná data budu poté zkoumat a analyzovat v programu SPSS. Následně si vytvořím strukturu otázek na následné hloubkobé rozhovory.
Budu provádět epizodické rozhovory, které jsou kombinací narativního a polostrukturovaného rozhovoru. Jedná se o skloubení vyprávění dotazovaného a otázek, pomáhá odhalit skutečnosti, které dotazovaný není schopen vyjádřit pouze skrze vyprávění nebo skrze pokládání otázek. (Hendl, 2005: 177) Budu se ptát na postupný vývoj dívek ke studiu na vědeckoechnických oborech a dále na obecné zkušenosti a vědění související s touto tématikou. Výsledky mého dotazování následně analyzuji a budu se snažit hledat podobnosti a klíčová témata.

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury
BOURDIEU, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum
LIPPA, A. R. 2009. Pohlaví – příroda a výchova. Praha: Academia
KOŘENSKÁ, M. 2012. Albína Dratvová a ženská otázka. Bakalářská práce, Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Katedra historie.
LINKOVÁ, CIDLICKÁ, TENGLEROVÁ, VOHLÍDALOVÁ, ČERVINKOVÁ. 2013. Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství.
OHNOUTKOVÁ, B. ZUMMAROVÁ, A.A. 2013. Pražský studentský summit: Ženy ve vědě a technice. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky [online] Dostupné z www.studentsummit.cz/data/1386671625936BGR_XIX_UNESCO_II.pdf.
ŠALDOVÁ, K. 2007. Cesty labyrintem – o vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování. Praha: SoÚ AV ČR .
VALENTOVÁ, M., ŠMÍDOVÁ, I., KATRŇÁK,T. 2007. Genderová segregace trhu práce v kontextu segregace vzdělanostní: mezinárodní srovnání. Praha: SoÚ AV ČR , roč.8, č. 2, s 43-52.
SILVERMAN, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas
HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál

Předběžná náplň práce

Navzdory nárůstu vzdělanostní úrovně žen v průběhu posledních let se genderová segregace povolání nijak výrazně nemění. Příčinou může být skutečnost, že ženy a muži jsou směřováni k tomu, aby volili odlišné obory vzdělání, tedy jinými slovy přispívají k genderové segregaci ve sféře vzdělávání. (Valentová, 2007: 43-44) V oblasti sekundárního vzdělání najdeme větší zastoupení dívek oproti chlapcům. Dívky také dosahují lepších studijních výsledků než chlapci. I přes tento fakt však pouze malé procento dívek volí jako svůj obor vědu. Zde bychom mohli poukázat na vliv rodičů a jejich výchově, výsledky dotazníkových šetření prokázaly, že rodiče považují chlapce za více matematicky zdatné i přesto, že známky a výsledky testů mají stejné s dívkami. V terciálním vzdělání jsou ženy zastoupeny na nižších úrovních vzdělání více než muži, ale s rostoucí akademickou hodností jejich počet klesá. K nejvyššímu odlivu žen dochází mezi doktorským a postdoktorským stupněm studia, přičemž na nejvyšší posty pronikne jen velmi nízké procento z těch, které ve vědě zůstanou. (Ohnoutková, 2013: 6)
Ráda bych se tedy zaměřila na tento problém nevyváženosti mužů a žen ve vědeckých a technických oborech. Zajímám se o to, jakým směrem jsou dívky od dětství směřovány, jak rodiči, tak ve škole, co způsobuje, že si dívky nevybírají tak často vědeckotechnické obory, přestože jejich výsledky na školách primárního a sekundárního vzdělání jsou u těchto předmětů podobné výsledkům u chlapců, a když už studují tyto obory na vysokých školách, tak co zapříčiňuje velký rozdíl v poměrech počtu žen a mužů na bakalářském a doktorském studiu a tedy i pozdější výzkumné kariéře.