Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Název práce v češtině: Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Název v anglickém jazyce: Memory as a political phenomenon. Reflections on the public debate about The Act on the Lawlessness of the Communist Regime
Klíčová slova: politika paměti, antikomunismus, hegemonie, diskursivní analýza, lustrace, protiprávnost
Klíčová slova anglicky: politics of memory, anti-communism, hegemony, discourse analysis, lustration, lawlessness
Akademický rok vypsání: 2013/2014
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav politologie (21-UPOL)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Ing. Milan Znoj, CSc.
Řešitel: Mgr. Pavel Rybář - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 09.06.2014
Datum zadání: 09.06.2014
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 18.06.2014
Datum a čas obhajoby: 03.06.2016 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:15.04.2016
Datum proběhlé obhajoby: 03.06.2016
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: PhDr. Ondřej Slačálek, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Práce má za cíl vytýčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pluralitou pokusů o konstrukci identity české společnosti na bázi kolektivního porozumění minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad „zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu“ se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky jako základního ideologického rámce pro vytvoření obecně sdílené představy „lidu“ či „národa“. Zatímco první část práce se bude věnovat koncepcím popisujícím vzájemný vztah paměti, identity a pospolitosti, a zejména pak konceptu „imaginárního společenství“ Benedicta Andersona, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad dekomunizační legislativou u průkopníků myšlenky „národní paměti“ (radikálních antikomunistů) a zastánců historického kompromisu (většinou tzv. „osmašedesátníků“, pozdějších disidentů). Jaká jsou hlavní ohniska veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu? Jak se mezi sebou jednotliví aktéři debaty liší z hlediska pojmosloví, které používají? A jaké jsou skutečné rámce paměti komunismu, jejichž nositelé usilují o položení nových hranic mezi „my“ a „oni“? Prostřednictvím odpovědí na tyto otázky se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy diskursu, ve kterém se prolínají morální, právní a politická argumentace.
Seznam odborné literatury
ANDERSON, B.: Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.
HALBWACHS, M.: Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009.
HOLÝ, M.: Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010.
KOPEČEK, M. a kol., Rozděleni minulostí. Vytváření politických identit v České republice po roce 1989. Praha: Knihovna Václava Havla 2011.
LAVABRE, M.-C. – MARÈS A. – MAYER, F. (edd.): Mémoires du communisme en Europe centrale. Cahiers du Cefres 26/2001.
MACHONIN, P. – TUČEK, M.: Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996.
MAYER, F.: Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita. Praha: Argo, 2009.
TAYLOR, CH.: Sekulární věk. Dilemata moderní společnosti. Praha: Filosofia, 2013.
VAŠÍČEK, Z. – MAYER, F.: Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno – Praha: CDK, Triáda, 2008.
ZNOJ, M.: Marečkův případ aneb vzestup a pád antikomunistické pravice. Brno: Marek Konečný, 2005.
ŽÁČEK, P.: Boje o minulost. Deset let vyrovnávání se s komunistickou minulostí – pokus o předběžnou bilanci. Brno: Barrister & Principal, 2000.
ŽÁK, V.: Rizika mobilizační politiky. Praha: Český spisovatel, 1997.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK