Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Název práce v češtině: | Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Memory as a political phenomenon. Reflections on the public debate about The Act on the Lawlessness of the Communist Regime |
Klíčová slova: | politika paměti, antikomunismus, hegemonie, diskursivní analýza, lustrace, protiprávnost |
Klíčová slova anglicky: | politics of memory, anti-communism, hegemony, discourse analysis, lustration, lawlessness |
Akademický rok vypsání: | 2013/2014 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav politologie (21-UPOL) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Ing. Milan Znoj, CSc. |
Řešitel: | Mgr. Pavel Rybář - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 09.06.2014 |
Datum zadání: | 09.06.2014 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 18.06.2014 |
Datum a čas obhajoby: | 03.06.2016 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.04.2016 |
Datum proběhlé obhajoby: | 03.06.2016 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Ondřej Slačálek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Práce má za cíl vytýčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pluralitou pokusů o konstrukci identity české společnosti na bázi kolektivního porozumění minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad „zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu“ se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky jako základního ideologického rámce pro vytvoření obecně sdílené představy „lidu“ či „národa“. Zatímco první část práce se bude věnovat koncepcím popisujícím vzájemný vztah paměti, identity a pospolitosti, a zejména pak konceptu „imaginárního společenství“ Benedicta Andersona, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad dekomunizační legislativou u průkopníků myšlenky „národní paměti“ (radikálních antikomunistů) a zastánců historického kompromisu (většinou tzv. „osmašedesátníků“, pozdějších disidentů). Jaká jsou hlavní ohniska veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu? Jak se mezi sebou jednotliví aktéři debaty liší z hlediska pojmosloví, které používají? A jaké jsou skutečné rámce paměti komunismu, jejichž nositelé usilují o položení nových hranic mezi „my“ a „oni“? Prostřednictvím odpovědí na tyto otázky se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy diskursu, ve kterém se prolínají morální, právní a politická argumentace. |
Seznam odborné literatury |
ANDERSON, B.: Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. HALBWACHS, M.: Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. HOLÝ, M.: Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. KOPEČEK, M. a kol., Rozděleni minulostí. Vytváření politických identit v České republice po roce 1989. Praha: Knihovna Václava Havla 2011. LAVABRE, M.-C. – MARÈS A. – MAYER, F. (edd.): Mémoires du communisme en Europe centrale. Cahiers du Cefres 26/2001. MACHONIN, P. – TUČEK, M.: Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996. MAYER, F.: Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita. Praha: Argo, 2009. TAYLOR, CH.: Sekulární věk. Dilemata moderní společnosti. Praha: Filosofia, 2013. VAŠÍČEK, Z. – MAYER, F.: Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno – Praha: CDK, Triáda, 2008. ZNOJ, M.: Marečkův případ aneb vzestup a pád antikomunistické pravice. Brno: Marek Konečný, 2005. ŽÁČEK, P.: Boje o minulost. Deset let vyrovnávání se s komunistickou minulostí – pokus o předběžnou bilanci. Brno: Barrister & Principal, 2000. ŽÁK, V.: Rizika mobilizační politiky. Praha: Český spisovatel, 1997. |