Školní psychologie na základních školách v České republice z pohledu veřejné politiky

• Název práce v češtině: Školní psychologie na základních školách v České republice z pohledu veřejné politiky
• Název v anglickém jazyce: School Psychology at Elementary Schools in the Czech Republic from the Perspective of Public Policy
• Klíčová slova: školní psychologie, akontabilita, street-level byrokracie, odpovědnost, cíle politik
• Klíčová slova anglicky: School psychology, accountability, street-level bureacracy, responsibility, policy goals
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.06.2014
• Datum zadání: 03.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 02.02.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.01.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 02.02.2016
• Oponenti: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Základní školy představují součást povinného základního vzdělávání, projde jimi tudíž většina českých žáků. Kromě osvojení alespoň minimálních schopností a dovedností (čtení, psaní, počítání, základní obecný rozhled) by ale žáci měli podle školského zákona být vedeni také k vzájemné úctě, respektu, solidaritě, vzdělávání by mělo rozvíjet jejich osobnost a obecně je vést do života. Škola totiž neplní jen funkci vzdělávací (předávání znalostí), ale i funkci výchovnou (formuje jedince a jeho vlastnosti), ochrannou (ochrana před nepříznivými vlivy v rodině/společnosti, prevence), kvalifikační (získání schopností a dovedností do života a pro budoucí zaměstnání) a integrační (uvádí žáka do společnosti). Jak je nyní patrné, pouze předávání znalostí není dostatečným naplněním poslání školy.
V České republice má tradici funkce takzvaného výchovného-kariérního poradce. Ten se však věnuje primárně kariérnímu poradenství.
Další osobou je školní metodik prevence. Ten zejména koordinuje takzvaný Minimální preventivní program. Pro účely přímé pomoci žákům v obtížných situacích existuje institut školního psychologa.
Práce školního psychologa může zahrnovat široký rozsah různých činností, přičemž ne každý psycholog na ZŠ musí vykonávat všechny. Jeho pozice (pracovní poměr, financování, rozsah činnosti) pak není pevně ukotvena. Existuje sice například Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, který počítá s prací školního psychologa, většina pozornosti je však věnována důrazu na zvýšení počtu psychologů, spíše než náplni jejich práce a ukotvení jejich postavení. MŠMT také představilo Rozvojový program na podporu školních psychologů, v rámci kterého bylo vyčleněno přibližně 50 milionů korun, jež budou rozděleny jednotlivým školám (škola sama musí zaslat žádost) formou mzdových prostředků na činnost školních psychologů. I zde je tudíž důraz kladen na rozšíření počtu školních psychologů, není však věnována dostatečná pozornost jejich úloze.
Vzhledem k problémům popsaným v předchozích odstavcích, bude hlavním cílem této práce analýza a představení žádoucí role školního psychologa. Pokusím se zjistit, jakou činnost by školní psycholog měl vykonávat - z pohledu psychologů samotných, z pohledu žáků, jejich rodičů, případně z pohledu ředitelů či učitelského sboru.
V první části představím základní věcná východiska - současné působení školních psychologů, stručné představení historie školní psychologie v ČR, zjistím, v jakém zaměstnaneckém poměru se psychologové nejčastěji nacházejí, představím jejich práci, Etický kodex školního psychologa, případně i kritická místa profese školního psychologa, z nichž vycházejí i některé mé hypotézy. V rámci uvedení věcných východisek práce se také zaměřím na představení instituce školního psychologa jako takové.
Druhým cílem je představení potřeb zapojených aktérů, jinak řečeno co od školního psychologa očekávají žáci, jejich rodiče, ředitelé/učitelé, a také jak svou práci vnímá sám psycholog.
Třetí cíl pak spojuje první dva cíle dohromady. Pokusím se zjistit, zda současná podoba instituce školního psychologa odpovídá zjištěným potřebám zainteresovaných aktérů. Předpokládám, že role a činnost psychologa bude rozdílná na různých základních školách, respektive zde budou žáci i jejich rodiče mít rozdílné potřeby. Cílem tudíž bude komparace různých pojetí práce školního psychologa na odlišných školách.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In this paper, I will focus on the role of psychologists in elementary (basic) schools in the Czech Republic. Using semi-structured interviews, I will analyse the needs of different actors - schools' headmasters, teachers, pupils, their parents. After that I will focus on the instution of a school psychologist, how it is set in the current system, what school psychologists usually do etc. And I will compare how the intituion of a school psychologist matches (or doesn't) the needs of the involved actors mentioned above.
I will conduct the interviews at four different elementary schools - two schools that are rated or perceived as good (by parents or the Czech school inspection) and two schools that have prevailing number of students with social or personal problems. This comparative case study will allow me to compare how is the instituion of a school psychologist perceived at different schools, as well as what do the headmasters/teachers/pupils/parents expect from the psychologist.