Vliv jednorázového tréninku posturální stability u pacientů se spinocerebelární ataxií

• Název práce v češtině: Vliv jednorázového tréninku posturální stability u pacientů se spinocerebelární ataxií
• Název v anglickém jazyce: The effekct of one training of postural stability in patiens with spinocerebellar ataxia
• Klíčová slova: spinocerebelární ataxie, posturální stabilita, posturografie, senzomotorický trénink, motorické učení, synaptogeneze
• Klíčová slova anglicky: spinocerebellar ataxia, postural stability, posturography, sensorimotor training, motor learning, synaptogenesis
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Mariana Pospíšilová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.04.2014
• Datum zadání: 22.04.2014
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.05.2014
• Datum a čas obhajoby: 04.06.2014 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2014
• Datum odevzdání tištěné podoby: 03.05.2014
• Do kdy má student odevzdat: 03.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 04.06.2014
• Oponenti: Mgr. MgA. Filip Jevič

Předběžná náplň práce

Sledovali jsme bezprostřední účinek senzomotorického tréninku na posturální stabilitu u pacientů se spinocerebelární ataxií (SCA). Pokusili jsme se vysvětlit případné mechanismy týkající se adaptace na změnu COP, motorického učení a neuroplasticity v terénu neurodegenerativních změn mozečku.
Výzkumný soubor a metodika: Celkem 10 pacientů se spinocerebelární ataxií (6 mužů, 4 ženy) ve věkovém rozmezí 34 až 71 let, s trváním onemocnění průměrně 11,6 let se zúčastnilo měření posturální stability. Nejprve jsme měřili pacienty s SCA před a po 15 minutové cvičební jednotce senzomotorického tréninku, poté tato skupina podstoupila v jiný den stejné měření bez senzomotorického tréninku. Jako druhá kontrolní skupina sloužilo 10 zdravých probandů podobného věku, kteří rovněž podstoupili senzomotorický trénink. Poté jsme srovnali výsledky posturografického měření.
Výsledky: U skupiny SCA pacientů se senzomotorickým tréninkem byla nalezena signifikantně nižší hodnota u sledovaných parametrů LENGTH (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157), VELOCITY (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157) a energie potřebné pro udržení COP (t stat = 2,715085 > t krit = 2,262157) měřeného na pěnové podložce se zavřenýma očima. Měření bez provedení senzomotorického tréninku nepřineslo žádné signifikantní výsledky zlepšení sledovaných parametrů. Stejně tak u zdravých jedinců nedošlo k výrazným změnám sledovaných parametrů po jednorázovém provedení senzomotorického tréninku.
Závěr: U pacientů s SCA při stoji na pěnové podložce s vyloučením zrakové kontroly pozorujeme okamžité zlepšení posturální stability. Snížení hodnot námi sledovaných parametrů znamená zvýšení stability pacienta a vypovídá o zlepšení motorické strategie, což má pro ně důsledky v praktickém životě. Stále však chybí bližší informace o mechanismech, jimiž dochází k adaptaci.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

We followed the immediate effect of sensorimotor training on postural stability in patients with spinocerebellar ataxia (SCA). We have tried to explain the possible mechanisms of adaptation to change COP, motor learning and neuroplasticity in the field of neurodegenerative changes in the cerebellum.
Research Methods: A total of 10 patients with spinocerebellar ataxia (6 men, 4 women) aged 34-71 years, with an average disease duration of 11.6 years participated in the measurement of postural stability. First, we measured the patients with SCA before and after a 15-minute sensorimotor-training exercise, then this group underwent another day of the same measurement without sensorimotor training. As a second control group of 10 healthy subjects served a similar age, who also underwent sensorimotor training. Then we compared the results of posturographic measurement.
Results: In the group of SCA patients, sensorimotor training was found significantly lower values in the monitored parameters LENGTH (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157), VELOCITY (t stat = 3,537731 > t krit = 2,262157) and energy to sustain COP (t stat = 2,715085 > t krit = 2,262157), measured on a foam pad with eyes closed. Measurement without making sensorimotor training produced no significant improvement in the results of monitored parameters. Similarly, in healthy subjects, no significant changes are seen after a single execution sensorimotor training.
Conclusion: In patients with SCA on foam pad with the exclusion of the visual field we found an immediate improvement in postural stability. The decrease we observed parameters means an increase in stability of the patient and testifies to improve motor strategy, which has consequences for them in everyday life. However, there are still lacking of more informations about the mechanisms, by which adaptation occurs.