Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimskému světu

• Název práce v češtině: Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimskému světu
• Název v anglickém jazyce: The Policy of Pope Benedict XVI towards the Arab-Muslim Civilization
• Klíčová slova: Benedikt XVI. - křesťanství - Katolická církev - islám - politika - arabsko-muslimská civilizace - mezináboženský dialog
• Klíčová slova anglicky: Benedict XVI - Christianity - Catholic Church - Islam - Policy - Arab-Muslim Civilization - Interreligious Dialogue
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.04.2014
• Datum zadání: 03.04.2014
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: IMS FSV UK Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2014
• Oponenti: PhDr. Ondřej Matějka, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Zdůvodnění výběru práce:
Náboženství ve světě není na ústupu. Naopak, v Evropě se navrací do veřejného prostoru postmoderní kultury (srov. Pavel Hošek, A bohové se vracejí: proměny náboženství v postmoderní době, Jihlava: Mlýn, 2012) a na ostatních kontinentech ani nelze mluvit o nějakém "návratu" náboženství, protože zde neproběhl jeho sekularizační ústup. Grafy, mapující přináležitost lidí k nějaké náboženské víře, ukazují, že počet vyznavačů roste. Vzájemný vztah křesťanství a islámu, jakožto dvou největších světových náboženstvích, je důležitý pro mezinárodní vztahy křesťanského a muslimského světa. Arabská civilizace se pak ukazuje jako hlavní představitel islámu. Politika papeže (hlavního představitele Římskokatolické církve) vůči arabsko-muslimskému světu má tak nemalý vliv na uspořádání vztahů mezinárodního společenství.

Předpokládaný cíl:
Práce by měla zmapovat chování papeže Benedikta XVI. (jakožto politického subjektu s velkým vlivem na uspořádání vztahů na mezinárodním poli), vůči arabsko-muslimskému světu. V práci by se měli ukázat jak problematické kroky vztahu mezi hlavou Římskokatolické církve a politickými subjekty islámsko-arabské civilizace, tak i pozitivní kroky, které vedly k prohlubování vzájemného dialogu obou náboženství. Práce by tak měla podat ucelený pohled na politiku Vatikánu vůči arabsko-muslimské civilizaci za pontifikátu Benedikta XVI.

Základní charakteristika tématu:
Papež, nejvyšší představitel Římskokatolické církve, patří mezi vysoce vlivné subjekty mezinárodní politické scény. Počet lidí, kteří se hlásí ke křesťanskému náboženskému vyznání, stále převyšuje počty osob, kteří vyznávají jinou náboženskou víru. V rámci křesťanského světa je pak Římskokatolická církev největší a tudíž i nejvlivnější církví. Papež jakožto hlava této církve ovlivňuje myšlení a názory nejen osob římskokatolického vyznání a jeho chování má vliv i na vztahy mezi jednotlivými náboženstvími či na vztahy mezi Evropou (kterou lze nadále považovat za křesťanský kontinent) a jinými světovými kulturami. Islám je po křesťanství druhé nejpočetnější náboženství. Vzájemný dialog mezi oběma stranami je tak důležitý i pro vztahy mezinárodního společenství. Po "konfliktní" přednášce papeže Benedikta XVI. v Řezně 12. září 2006 se zdůraznila důležitost papežské politiky vůči muslimsko-arabské civilizaci.