Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Palác Granovských v Ungeltu
Název práce v češtině: Palác Granovských v Ungeltu
Název v anglickém jazyce: Granovský Palace in Ungelt
Klíčová slova: Palác Granovských, renesance, architektura, rod Granovských z Granova, dvorský okruh
Klíčová slova anglicky: Granovský Palace, the Renaissance, architecture, the House of Granovský from Granov, courtly circle
Akademický rok vypsání: 2013/2014
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
Vedoucí / školitel: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 13.03.2014
Datum zadání: 16.03.2014
Datum potvrzení stud. oddělením: 25.03.2014
Datum a čas obhajoby: 12.06.2014 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:22.04.2014
Datum odevzdání tištěné podoby:24.04.2014
Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2014
Oponenti: PhDr. Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
1. Úvod
2. Přehled pramenů a literatury
3. Historie a vývoj Týnského dvora
3. 1. Dějiny kupeckého dvora a rod Granovských z Granova
3. 2. Stavební historie a úpravy po renesanční přestavbě
4. Renesanční podoba paláce Granovských
4. 1. Historický kontext doby
4. 1. 2. Arcivévoda Ferdinand a jeho místodržitelský dvůr v Praze
4. 2. Pražská renesanční architektura kolem poloviny 16. století
4. 2. 1. Dvorská huť a její působení v Čechách
4. 3. Renesanční přestavba paláce Granovských
4. 3. 1. Západní křídlo se vstupním rizalitem
4. 3. 1. 2. Bosované portály paláce
4. 3. 2. Severní dvorní křídlo
5. Výzdoba interiéru
5.1. Chiaroscurové malby nádvorního průčelí
6. Závěr
Seznam odborné literatury
Seznam pramenů a literatury
Prameny
LÍBAL/VILÍMKOVÁ 1960 — Dobroslav LÍBAL / Milada VILÍMKOVÁ: Dokumentace Prahy. Staré Město. Blok mezi ulicemi Týnskou a Štupartskou. Stavebně historický průzkum a návrh asanace. Praha 1960
LÍBAL 1975 — Dobroslav LÍBAL: Dílčí historický průzkum a hodnocení některých průčelí. Čp. 639 a 640. Praha 1975
MUK/VILÍMKOVÁ 1981 — Jan MUK / Milada VILÍMKOVÁ: Stavebně historický průzkum Prahy. Staré Město. Blok číslo 1026 mezi ulicemi Štupartskou, Malou Štupartskou, Týnskou. Praha 1981
CDB I — Gustav FRIEDRICH (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. Pragae 1904–1907
RBM I — Karel Jaromír ERBEN (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. Pragae 1855
RBM II — Josef EMLER (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. Pragae 1882
RI VIII — Johann Friedrich BÖHMER: Regesta imperii VIII. Die Regesten des Kaiserreichs
unter Kaiser Karl IV. 1346–1378. Aus dem Nachlasse Johann Friedrich Böhmer´s
herausgegeben und ergänzt von Alfons HUBER. Innsbruck 1877
ERŠIL/PRAŽÁK 1956 — Jaroslav ERŠIL / Jiří PRAŽÁK: Katalog listin a listů z doby předhusitské. Archiv pražské metropolitní kapituly. Praha 1956
Literatura
BALŠÁNEK 1929 — Antonín BALŠÁNEK: Štíty a motivy attikové v české renaissanci. Srovnávací studie architektonická. Praha 1929
BŮŽEK 2006 — Václav BŮŽEK: Ferdinand Tyrolský mezi Prahou a Innsbruckem. Šlechta z českých zemí na cestě ke dvorům prvních Habsburků. České Budějovice 2006
DVOŘÁKOVÁ/MACHÁLKOVÁ 1954 — Vlasta DVOŘÁKOVÁ / Helena MACHÁLKOVÁ: Malovaná průčelí české pozdní gotiky a renesance. In: Zprávy památkové péče XXIII, 1954, 33–73
HALADA 1994 — Jan HALADA: Lexikon české šlechty III. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha 1994, 52–53
ILG 1889 — Albert ILG: Francesco Terzio, der Hofmaler Erzherzogs Ferdinand von Tirol, 1889
KALINA/KOŤÁTKO 2011 — Pavel KALINA / Jiří KOŤÁTKO: Praha 1437–1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře. Praha 2011
KRČÁLOVÁ 1962 — Jarmila KRČÁLOVÁ: Grafika a naše renesanční nástěnná malba. In: Umění X. Praha 1962, 276–282
KRČÁLOVÁ 1985 — Jarmila KRČÁLOVÁ: Italské podněty v renesančním umění českých zemí. In: Umění XXXIII, 1985, 54–82
KRČÁLOVÁ 1989a — Jarmila KRČÁLOVÁ: Renesanční architektury v Čechách a na Moravě. In: Helena LORENZOVÁ / Taťána PETRASOVÁ: Dějiny českého výtvarného umění II/1. Praha 1989, 6–62
KRČÁLOVÁ 1989b — Jarmila KRČÁLOVÁ: Renesanční nástěnná malba v Čechách a na Moravě. In: Helena LORENZOVÁ / Taťána PETRASOVÁ: Dějiny českého výtvarného umění II/1. Praha 1989, 62–92
KROPÁČEK 1996 — Jiří KROPÁČEK: Malíř Francesco Terzio: Okolnosti jeho příchodu do Prahy. In: Tomáš SEKYRKA / Vít VLNAS (ed.): Ars baculum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury k 70. narozeninám Prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc., 1996, 92¬–98
KROPÁČEK 1997 — Jiří KROPÁČEK: Francesco Terzio: Notes on His Style and Iconography. In: Rudolf II, Prague and the World. Papers from the International Conference. Prague, 2–4 September, 1997, 278–280
KROPÁČEK 1998 — Jiří KROPÁČEK: Umění po polovině 16. století: Úvaha o úloze dvorského okruhu. In: Jiří FÁK (ed.): Gryspekové a předbělohorská šlechta. Kralovice a Poddanská města. Sborník příspěvků ze semináře konaného v Mariánské Týnici ve dnech 21.–23. května 1997. Muzeum a galerie severního Plzeňska 1998, 54–55
LÍBAL/MUK 1996 — Dobroslav LÍBAL / Jan MUK: Staré Město pražské. Architektonický a urbanistický vývoj. Praha 1996
MAŠEK 2008 — Petr MAŠEK: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A–M. Praha 2008, 293
MUCHKA 2001 — Ivan MUCHKA (ed.): Architektura renesanční. Praha 2001
NEUMANN 1979 — Jaromír NEUMANN (ed.): Renaissance Art in Bohemia. Praha 1979
NOVOTNÝ 1931 — Vladimír NOVOTNÝ: Poznámky o českém renesančním sgrafitu. In: Památky archeologické, sk. Historická, roč. I, díl 37. Praha 1931, 37–58
PEŠEK — Jiří PEŠEK: Jiří Melantrich z Aventina. Příběh pražského arcitiskaře. In: Slovo k historii XXXII, Praha 1991, 1–39
POCHE 1947 — Emanuel POCHE: Pražské portály. Praha 1947
POCHE/PREISS 1978 — Emanuel POCHE / Pavel PREISS: Pražské paláce. Praha 1978
POCHE 1988 — Emanuel POCHE (ed.): Praha na úsvitu nových dějin. Čtvero knih o Praze. Architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo. Praha 1988
PREISS 1974 — Pavel PREISS: Panoráma manýrismu. Praha 1974
PREISS 1986 — Pavel PREISS: Italští umělci v Praze. Renesance, manýrismus, baroko. Praha 1986
SEIBT 1985 — Ferdinand SEIBT: Renaissance in Böhmen. Mnichov 1985
ŠAMÁNKOVÁ 1961 — Eva ŠAMÁNKOVÁ: Architektura české renesance. Praha 1961
TOMEK 1866 — Václav Vladivoj TOMEK: Základy starého místopisu pražského. Oddíl I. Staré Město pražské. Praha 1866
VLČEK 1996 — Pavel VLČEK (ed.): Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha 1996
VLČEK 2006 — Pavel VLČEK: Dějiny architektury renesance a baroka. Praha 2006
Předběžná náplň práce
Tato bakalářská práce se zabývá renesančním palácem, který nechal po roce 1558 vystavět Jakub ml. Granovský z Granova v areálu Týnského dvora na Starém Městě pražském. Komplex paláce tvořily dnešní domy čp. 639 a čp. 640 a částečně zasahoval i do domu čp. 1049. V dosavadní literatuře je považován za mezník a počátek nové etapy vývoje renesanční architektury na Starém Městě. Je zde diskutováno i o působení umělců z dvorského okruhu. Tato práce se věnuje nejen renesanční přestavbě, ale také historii a vývoji kupeckého dvora, na jehož zástavbu navázala. Zabývá se také dobovým kontextem, osobností stavebníka a otázkou účasti dvorského okruhu na stavbě a výzdobě paláce. Zaměřuje se zejména na nejvíce vyzdvihované výtvarné prvky, a to bosované portály a nádvorní arkádové průčelí s chiaroscurovými malbami připisovanými Francescu Terziovi.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This Bachelor’s thesis deals with the Renaissance palace, which Jakub Granovský Jr. from Granov let to build in the area of Týn merchant’s courtyard in the Old Town of Prague after 1558. The palace complex consisted of today’s houses number 639, number 640 and partially intervened in the house number 1049. Existing literature refers to Granovský Palace as a milestone and the beginning of a new period within Renaissance architecture in the Old Town of Prague. There is also discussed a participation of Prague courtly circle. This thesis follows not only the Renaissance reconstruction of the palace, but also the history and development of the merchant’s courtyard. It examines the historical context as well as the figure of the householder and the issue of participation of courtly circle on the construction and decoration of the palace. It focuses on the most outstanding artistic elements, such as rusticated portals and a courtyard loggia covered with chiaroscuro paintings attributed to Francesco Terzio.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK