Zástavní právo jako nástroj zajištění dluhů (a charge as a security)

• Název práce v češtině: Zástavní právo jako nástroj zajištění dluhů (a charge as a security)
• Název v anglickém jazyce: The lien securing such debt instrument (a charge as security)
• Klíčová slova: Zástavní právo, nový občanský zákoník, změny v zástavním právu
• Klíčová slova anglicky: A Security, the New Civil Code, Changes regarding Securities
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.03.2014
• Datum zadání: 10.03.2014
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.09.2014
• Datum a čas obhajoby: 23.09.2014 11:45
• Místo konání obhajoby: v m.č.236
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.08.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 23.09.2014
• Oponenti: doc. JUDr. Michaela Hendrychová, CSc.

Předběžná náplň práce

Přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), a doprovodných právních předpisů znamenalo revoluci českého soukromého práva, která přinesla, mimo jiné, i změny v institutu zástavního práva. Tato práce se zabývá rozborem nově upraveného zástavního práva s důrazem na změny, které NOZ přinesl, a jejich zhodnocení. Používá standardní metody interpretace, jakož i argumentaci e ratione legis či komparativní výklad.
Dosavadní úprava zástavního práva byla (1) rozdrobená (základní právní úprava byla obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a doplněna byla ust. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, či zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) a (2) poměrně strohá, tudíž některé základní otázky musela řešit až judikatura. Oba tyto nedostatky NOZ odstranil. (1) Zrušil občanský zákoník, obchodní zákoník i zákon o cenných papírech, díky čemuž je úprava zástavního práva nyní obsažena pouze v NOZ, a (2) institutu zástavního práva se věnuje daleko podrobněji.
Mezi nejvýznamnější změny, které přinesl NOZ a které souvisí se zástavním právem, patří (1) za základních zásad větší autonomie stran při uzavírání smluv a odklon od absolutní neplatnosti, (2) upravení pravidel pro uzavírání smluv, zavedení předsmluvní odpovědnosti a odpovědnosti za rady, (3) nové pojetí věci jako všeho, co je rozdílné od osoby, slouží potřebě lidí a je ovladatelné, které rozšířilo katalog zástav, (4) upravení stávající terminologie a zavedení nových pojmů, mnohdy s novým obsahem, (5) zavedení institutu budoucího zástavního práva, (6) možnost ujednat si zákaz zřízení zástavního práva či zákaz zatížení a zcizení s účinky erga omnes, (7) omezení zakázaných ujednání v zástavních smlouvách, (8) představení institutů umožňujících manipulovat s pořadím zástavních práv (uvolnění zástavního práva a záměna zástavních práv), (9) možnost ujednat si za určitých okolností propadnou zástavu a výkon zástavního práva privátním prodejem, a (10) umožnění vzniku zástavního práva k movité věci zápisem do Rejstříku zástav.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Act No. 89/2012 Coll., the New Civil Code (the "New Civil Code") has been in effect since 1 January 2014. The New Civil Code has substantially changed Czech civil law in many respects, including the rules governing the grant and enforcement of asset security. The following paper analyzes, inter alia, the changes to these rules brought about by the New Civil Code, and in particular seeks to evaluate them from a practical perspective, utilizing standard interpretative methodologies, as well as interpretation e ratione legis, and comparative law.
Prior to adoption of the Act, rules governing security were unsatisfactorily derived from a number of legislative sources (Act No. 40/1964 Coll., the Civil Code, Act No. 513/1991 Coll., the Commercial Code and Act No. 591/1992 Coll., the Securities Act), and were relatively underdeveloped, such that some quite basic issues were left for the courts to decide. Both of these deficiencies have been addressed by the New Civil Code. The New Civil Code replaces the old Civil Code, the Commercial Code and the Securities Act, thus unifying the divergent rules on asset security, and develops these rules in greater detail.
The New Civil Code has introduced new legal concepts and instruments to the asset security framework under Czech law. These include: (1) Changes to basic principles of law concerning asset security; (2) The alteration of rules governing contracts; (3) A new definition of thing, with the result that new pledges are possible; (4) Changes in terminology; (5) The introduction of a concept of future security (i.e. security over assets that are not yet owned by the pledgor); (6) Negative pledge arrangements effective against all third persons if properly registered; (7) Less restrictive rules regarding pledge agreements; (8) New possilibities to change the ranking of security; (9) The possibility to agree on the private enforcement of a pledge (i.e., the right of the pledgee to sell, in accordance with a procedure agreed between the pledgee and the pledgor, the secured asset in a private sale, without having to resort to a licenced broker (in relation to listed shares), court or court bailiff); and (10) The possibility to register security over movables in the register of pledges.