Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Název práce v češtině: Sametová revoluce: genderová perspektiva
Název v anglickém jazyce: Velvet Revolution: A Gender Perspective
Klíčová slova: gender, genderové stereotypy, sametová revoluce, feminismus, účast žen
Klíčová slova anglicky: gender, gender stereotypes, the Velvet Revolution, feminism, women’s participation
Akademický rok vypsání: 2013/2014
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra politologie (23-KP)
Vedoucí / školitel: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 05.03.2014
Datum zadání: 13.03.2014
Datum a čas obhajoby: 14.06.2016 08:30
Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3014, Jinonice - místn. č. 3014
Datum odevzdání elektronické podoby:13.02.2016
Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2016
Oponenti: Mgr. Jakub Franěk, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Úvod do tématu
Sametová revoluce je jednoznačně jednou z nejvýznamnějších událostí novodobých československých dějin. Události listopadových a prosincových dní roku 1989 vedly v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu a k nastolení režimu nového, demokratického. Zabývat se tímto nenásilným přechodem k demokracii a snažit se ho analyzovat samozřejmě nejde bez zaměření se na roli, kterou v něm hrála protestující veřejnost (ať už to byli příslušníci studentského hnutí, osobnosti kulturního života, příslušníci disentu, členové nově vzniknuvšího Občanského fóra atd.). Aktivními účastníky revolučního hnutí byli muži i ženy, při zkoumání veřejného i odborného diskurzu však můžeme nabýt dojmu, že revoluce byla událost tvořená muži – právě oni jsou nejčastěji prezentováni jako její aktivní účastníci a lídři. Při zkoumání sametové revoluce (stejně jako u událostí jí podobných) není příliš uplatňováno genderové hledisko. Bakalářská práce bude věnována sametové revoluci z genderové perspektivy. Toto téma dosud nebylo detailněji zpracováno a v tom spočívá jeho význam – zaměření se na zajímavý a dosud málo známý aspekt důležité historické události.

Cíl práce
Cílem práce bude zjistit, jakým způsobem na sametové revoluci aktivně participovaly ženy. Aktivní účast na revoluci samozřejmě měla mnoho podob, práce bude zaměřena pouze na několik částí revolučního hnutí - ty segmenty, které byly nějakým způsobem organizačně a hierarchicky strukturované (tedy uskupení jako Občanské fórum či různé studentské organizace). Snahou je zjistit, jak se právě v takových organizacích utvářela ona struktura a hierarchie, na jakém základě byly udělovány různé funkce a kdo o tom rozhodoval – to vše nahlíženo z genderové perspektivy. Nejde zde ovšem jen o sestavení prostého výčtu žen, které se v těchto segmentech angažovaly. Sledovanou otázkou je také to, jak Listopad prožívaly a vnímaly, co pro ně znamenal a zdali v jejich participaci hrály nějakou roli genderové stereotypy. Otázce genderových stereotypů je věnována velká pozornost,ptáme se, zda a jak velký význam sehrály tyto stereotypy na samotné účasti žen, resp. jejím způsobu. Hlavní výzkumná otázka tedy bude následující: Ovlivnily nějak genderové stereotypy aktivní participaci žen na sametové revoluci?

Teoretické a metodologické uchopení tématu
Pracuje se zde především s konceptem genderu jako sociálního konstruktu. Zatímco termín pohlaví je čistě biologického rázu, gender označuje kulturně vytvořené rozdíly mezi muži a ženami – indikuje nám, co je to být „femininní ženou“ a „maskulinním mužem“. V rámci konceptu genderu se pracuje s pojmem genderových stereotypů. Tyto stereotypy jsou zažité představy o tom, jak by se muž či žena měli chovat, jak by měli vypadat, co by měli dělat atd., aby tak „správně“ zapadli do příslušných vykonstruovaných kategorií femininity a maskulinity. Zajímá nás, zda a nakolik byly mužskými účastníky revoluce případně i ženami samotnými podporovány genderové stereotypy o ženách a jak se to na konkrétní participaci žen projevilo. V práci bude využit také koncept oddělených sfér, se kterým pracuje feministická teorie. Soukromá sféra rodiny bývá historicky vnímána jako doména žen, zatímco na veřejnou sféru politického života a občanské společnosti je často nahlíženo jako na doménu mužů. Rozdělení sfér je pak chápáno jako předpoklad patriarchálního uspořádání, které za socialismu v Československu platilo – ženy byly za minulého režimu emancipovány spíše „administrativně“ než ve skutečnosti, jejich emancipace přišla „shora“. Ženy byly pod tíhou „dvojího břemene“, musely zastávat svoji roli v rodině i v pracovním prostředí. Dědictví tohoto břemene pak zapříčinilo, že po přechodu k demokracii byl zdůrazňován návrat ženy k její „původní“ pozici (k rodině) – v novém režimu byla tedy zproštěna břemena práce. Koncept oddělených sfér nám pomůže v nastínění postavení žen za socialismu.
Z metodologického hlediska bude práce případovou studií. Ve snaze získat data a najít odpověď na výzkumnou otázku bude proveden vlastní kvalitativní výzkum. Předpokládá se uskutečnění několika částečně strukturovaných osobních individuálních rozhovorů s vybranými aktivními účastnicemi sametové revoluce. Přepisy získaných rozhovorů pak budou dále analyzovány a interpretovány pomocí metody diskurzivní analýzy.
Seznam odborné literatury
Předběžný seznam literatury
Monografie
BLAŽEK, Petr a Jaroslav PAŽOUT. Dominový efekt: opoziční hnutí v zemích střední Evropy a pád komunistických režimů v roce 1989. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2013, 423 s. ISBN 978-80-7285-166-9.
BLAŽEK, Petr. Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu 1968-1989. Praha: Dokořán, 2005, 355 s. ISBN 80-7363-007-9.
DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 255 s. ISBN 978-80-7367-385-7.
FORAN, John. Theorizing revolutions. London: Routledge, 1997, 300 s. ISBN 978-0-415-13568-9.
MAĎAROVÁ, Zuzana. Ženy Novembra. Analýza rozhovorov s aktérkami nežnej revolúcie. In CVIKOVÁ, Jana. (ed.): Politiky a političky. Aspekty politickej subjektivity žien. Bratislava: ASPEKT, 2011, s. 13-50. ISBN 978-80-85549-92-8.
SQUIRES, Judith. Gender in political theory. Cambridge: Polity Press, c1999, 255 s. ISBN 978-0-7456-1501-1.
SUK, Jiří. Labyrintem revoluce: aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize: (od listopadu 1989 do června 1990). 1. vyd. Praha: Prostor, 2003, 507 s., [12] s. obr. příl. ISBN 80-7260-099-0.
Periodická literatura
JALUŠIČ, Vlasta. Gender and political transformation in Central and Eastern Europe. In: Documentation of the Conference in Vienna: Losers of the ‘Wende’-Winners of the EU. 1999, s. 13-24
MOGHADAM, Valentine M. Gender and Revolutionary Transformation: Iran 1979 and East Central Europe 1989. Gender and Society. 1995, vol. 9, no. 3, s. 328-358
WATSON, Peggy. Eastern Europe's Silent Revolution: Gender. Sociology. 1993, vol. 27, no. 3, s. 471-487
WAYLEN, Georgina. Women and Democratization: Conceptualizing Gender Relations in Transition Politics. World Politics. 1994, vol. 46, no. 3, s. 327-354
Předběžná náplň práce
Předpokládaná osnova práce
• Úvod
• Teoretická část
o Genderové hledisko teorií revoluce, resp. přechodů k demokracii
o Vymezení segmentů revolučního hnutí v době sametové revoluce, charakteristika jejich činnosti a rolí
o Gender jako sociální konstrukt, genderové stereotypy
o Koncept oddělených sfér
• Empirická část (analýza a interpretace kvalitativního výzkumu – rozhovorů)
• Závěr
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
• Introduction
• Theoretical part
o Gender aspect of theories of revolution
o Segments of revolutionary movement during the Velvet Revolution, their characteristic and role
o Gender as a social construct, gender stereotypes
o Ideology of separate spheres
• Empirical part (analysis and interpretation of the qualitative research – interviews)
• Conclusion
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK