Fragmentace politického prostoru Kavkazu: Případy secesionistických území Abcházie a Jižní Osetie

• Název práce v češtině: Fragmentace politického prostoru Kavkazu: Případy secesionistických území Abcházie a Jižní Osetie
• Název v anglickém jazyce: Fragmentation of political space in Caucasus: Case studies of secessionist territories of Abkhazia and South Ossetia
• Klíčová slova: Secese, Kavkaz, Abcházie, Jižní Osetie
• Klíčová slova anglicky: Secession, Caucasus, Abkhazia, South Ossetia
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.03.2014
• Datum zadání: 05.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2015
• Oponenti: PhDr. Irena Valková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Kavkaz je etnicky velice heterogenní oblast, jednotlivé skupiny obyvatel byly od sebe odděleny přírodními překážkami, což podporovalo rozvoj etnické rozmanitosti, odlišných kultur a jazyků na takto malém území. Cílem práce se bude zaměřit na secesionistické snahy de facto nezávislých států v rámci Gruzínské republiky, které nedosáhly mezinárodního uznání své suverenity. Konkrétně tedy případy Abcházie a Jižní Osetie.
Gruzínce, Abcházce i Osetince provází podobná minulost. Základ gruzínské státnosti pokládají starověké říše Kolchida a Iberie, které jsou později obsazeny Římskou říší, po jejím rozpadu patří Byzanci. Poté jsou pod vlivem Arabské říše. Až v desátém století jsou rozdrobená knížectví spojená v Gruzínské království, včetně abchazského i současného jiho-osetinského území. Toto trvá až do konce středověku, kdy se zde střídají u moci Osmanská říše s carským Ruskem. Po rozpadu carského Ruska, vznikla Zakavkazská demokratická federativní republika, která měla krátké trvání, z ní vzešla Gruzínská demokratická republika, která byla v roce 1921 obsazena Rudou armádou a přejmenována na Gruzínskou sovětskou socialistickou republiku a Abchazskou sovětskou socialistickou republiku, která ale byla později začleněna do Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR, byla vyhlášena Gruzínská republika a touha po samostatnosti rostla i v autonomních oblastech. Tato touha přerostla až v ozbrojené střety. V roce 1992 Abcházie jednostranně vyhlásila samostatnost a Gruzie na to reagovala vysláním vojska. V roce 1993 za pomocí severokavkazských a ruských jednotek Abcházci vytlačili gruzínskou armádu z abchazského území. Od té doby je de facto nezávislé. Jižní Osetie také vyhlásila nezávislost na Gruzii a de facto je nezávislá. V roce 2008 se Gruzie pokusila opět získat moc nad Jižní Osetií, ale konflikt eskaloval v otevřenou válku s Ruskem, kterou Gruzie po pěti dnech prohrála.
Zkoumat zda splňují kritéria de facto státu budu podle N.Caspersen a P.Kolsto. Obě země mají status částečně uznaného státu, uznávají je jen některé státy OSN. V práci se zaměřím na otázku vnitropolitické charakteristiky Abcházie a Jižní Osetie. Zda mají vnitřní suverenitu a ústavní nezávislost a zda splňují kritéria efektivity státu, tedy Montevidejskou úmluvu.
Gruzie a většina mezinárodního společenství je neuznávají. Jejich nezávislost uznává jen Ruská federace, Venezuela, Nikaragua či ostrovní státy Nauru a Tuvalu.
Abcházie je v současnosti prezidentská republika a prezidentem Aleksandr Ankvab. Zákonodárnou moc má Lidové shromáždění. V Tbilisi také sídlí Autonomní vláda Abcházie, tedy progruzínská exilová vláda, kterou Gruzie uznává jako oficiální vládu Abcházie. Prezidentem Jižní Osetie je Leonid Tibilov. Ambice Jižní Osetie je sjednocení se Severní Osetií a připojení k Ruské federaci, tento cíl se zdá mnohem pravděpodobnější po roce 2008. Ale pro Abcházii se situace více zkomplikovala, jelikož touží po nezávislosti a rokem 2008 se více přimkla k Rusku. Nabízí se otázka, zda by Abcházie měla jako „protektorát“ Ruska více svobody než jako autonomní republika v rámci Gruzie se širokými právy?

Zajímavá je ruská přítomnost ve vnitřních záležitostech Gruzie. Rusko prokázalo vůli mít vliv v tomto regionu i za cenu otevřené války. Ze strany Gruzie jsou vidět stížnosti na chování Ruska, které je obviňováno z mocenského zájmu v regionu a také z toho, že se řídí heslem „rozděl a panuj“. Dle ruských odborníků je Kavkaz pod ruským drobnohledem, protože eskalace etnických konfliktů se jich přímo týká. Rusové tvrdí, že konflikty v Abcházii a Jižní Osetii donutily tisíce lidí emigrovat právě do Ruska a tím byla narušena nejen ekonomika země, ale i její sociálně politická situace.
Ačkoliv oficiálně ruské zdroje hovoří o snaze o mírové řešení konfliktů, skutečným cílem je mít vliv v regionu a hrát v konfliktech roli prostředníka.

Seznam odborné literatury

Asmus, Ronald D.: A Little War That Shook The World. PALGRAVE MCMILLAN (2010)
ATM (Armádní technický magazín), 9/2008
Baar, Vladimír.: Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus?, Tilia, Šenov u Ostravy, 2002.
Caspersen, Nina, Unrecognized States: The Struggle for Sovereignty in the Modern International System. Polity Press, 2013.
Cornell, Svante E.: Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus.United Kingdom: Curzon Press, 2001.
Darchiashvili, Vakhtang,: Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno:Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2006
www.georgia.gov.ge
Hewitt,George,: Post-war Developments in the Georgian- Abkhazian Dispute. Parliamentary Human Rights Group, June 1996
Hoch, Tomáš a Souleimanov, Emil, 2013,: Role Ruska v konfliktech a oficiálních mírových procesech v Abcházii a Jižní Osetii v letech 1991-2008. Auditorium.
Hopf, Ted,: Identity, Legitimacy, and the Use of Military Force: Russia's Great Power Identities and Military Intervention in Abkhazia. Review of International Studies, Vol. 31, Force and Legitimacy in World Politics (Dec., 2005), pp. 225-243
Chenoy, Anuradha,: The Russian-Georgian Confrontation. Economic and Political Weekly, Vol. 43, No. 34 (Aug. 23 - 29, 2008), pp. 17-18
King, Charles,: The Five-Day War: Managing Moscow After the Georgia Crisis, Foreign Affairs, Vol. 87, No. 6 (November/December 2008), pp. 2-11
Krylov, Alexander,: The Georgian-Abkhazian Conflict, The Security of the Caspian Sea. Region, Oxford University Press, 2001
Kolstø, Pal, :The Sustainability and Future of Unrecognized Quasi-States, Journal of Peace Research 2006
Kolstø, Pal,: Living with Non-Recognition: State- and Kation-Building in South Caucasian Quasi-States. Europa Asia Studies 60. 2008
Losaberidze, David,: The Problem of Nationalism in Georgia (NATO Research Study) -http://www.nato.int/acad/fellow/96-98/losaberi.pdf
Šmíd, Tomáš a Vaďura, Vladimír,: Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 2007.
Tichý, Lukáš.: Význam Jižního Kavkazu pro energetickou bezpečnost EU a rusko-gruzínský konflikt. www.amo.cz/publikace/vyznam-jizniho-kavkazu-pro-energetickou-bezpecnost-eu-a-rusko-gruzinsky-konflikt-.html

Předběžná náplň práce

Předpokládaná osnova práce:

1. Abstrakt
2. Metodologie
3. Definice secesionismu z obecného hlediska
4. Historie Abcházie, Gruzie a Jižní Osetie
5. Snahy o osamostatnění
6. Role Ruské federace v regionu
7. Geopolitický význam regionu
8. Míra mezinárodního uznání a postavení v mezinárodním společenství
9. Závěr