Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Přístup afrických zemí k Mezinárodnímu trestnímu soudu
Název práce v češtině: Přístup afrických zemí k Mezinárodnímu trestnímu soudu
Název v anglickém jazyce: Approach of African states towards International Criminal Court
Klíčová slova: Mezinárodní trestní soud Africké státy Přístup
Klíčová slova anglicky: International Criminal Court African states Approach
Akademický rok vypsání: 2013/2014
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 17.02.2014
Datum zadání: 22.02.2014
Datum a čas obhajoby: 23.09.2015 09:00
Místo konání obhajoby: PF UK, místnost č. 217
Datum odevzdání elektronické podoby:24.06.2015
Datum proběhlé obhajoby: 23.09.2015
Oponenti: JUDr. Věra Honusková, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Cílem mé diplomové práce je poskytnout čtenáři ucelený výklad a popis postupného vývoje přístupu afrických států k Mezinárodnímu trestnímu soudu (dále jen „Soud“). Pro lepší pochopení tohoto složitého vztahu jsem se v první kapitole mé práce zaměřila na vymezení základní charakteristiky Soudu – tj. na proces jeho založení a historické pozadí jeho vzniku, dále na jeho účel, financování, včetně složení a správy Soudu, jakož i na podrobný popis řízení před Soudem a jeho rozhodování. Druhá kapitola se zabývá stručným úvodem do problematiky jiných mezinárodních trestních tribunálů s jurisdikcí v Africe a zmiňuje se taktéž o Africké unii, která je uznávanou mezinárodní organizací sdružující naprostou většinu států afrického kontinentu. Třetí kapitola se zabývá povahou a vývojem přístupu afrických států k Soudu. Zpočátku byla idea založení Soudu africkými státy velice podporována, následovalo však postupné zhoršování jejich postoje a výrazné narušení spolupráce se Soudem, především z důvodu častých tvrzení, že Soud se zaměřuje výhradně na stíhání občanů afrického kontinentu. Pojednávám zde také o snahách obnovit důvěru mezi Soudem a africkými státy (často reprezentovanými Africkou unií), jež však zatím nevedly k zásadnějším výsledkům. Čtvrtá kapitola se skládá z výčtu všech případů, které byly doposud před Soudem řešeny či ve kterých bylo žalobcem Soudu zahájeno vyšetřování, a to včetně stručné informace o jejich aktuálním stavu.Kapitola číslo pět nastiňuje hlavní sporné body mezi Soudem a africkými státy – tedy zákaz zohledňování veřejné funkce, nedostatek součinnosti afrických smluvních států se Soudem, ad hoc tribunály lépe reflektují místní specifika, zasahování do soudní moci suverénního státu, zpolitizovaný Soud a financování Soudu. Poslední kapitola se zabývá nejbližší budoucností a odhaluje možné způsoby, jak obnovit důvěru a fungující spolupráci mezi africkými státy a Soudem.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This diploma thesis aims to depict in the most exhaustive manner the approach of the African states towards the institution of the International Criminal Court (hereinafter as “the Court”). To offer a better understanding of this complicated bond, in the first chapter, I intend to describe the basic characteristics of the Court - the process of its creation along with all the necessary historical background of such efforts, its purpose or mission, financing, the composition and administration of the Court as well as detailed analysis of the proceedings before the Court and its decision making.
The second chapter deals with brief introduction to other international criminal tribunals with jurisdiction in Africa and remarks on African Union, the most recognized international integration on the African continent. Third chapter starts to explain the nature and development of the approach of the African states towards the Court which is marked mainly by the initial support to the idea of its creation and followed by a slow aggravation of the stance and loss of most of the support and co-operation primarily due to alleged narrow focus of the prosecution almost exclusively towards African nationals. There were certain attempts to reestablish the trust between the Court and the African states (often jointly represented by the African Union) although without any major progress.
Chapter four consists of a summary, including present status information, with regard to every case that has been tried before the Court or every investigation that has been held by the prosecutor of the Court so far. Chapter number five outlines the main contentious points between the Court and the African states – i.e. prohibition of consideration of a public office, lack of co-operation of the African states with the Court, ad hoc tribunals better reflect local specifics, infringement upon judicial power of a sovereign state, politicized Court and financing of the Court. The sixth chapter concludes with a future insight and reveals possible ways to restore trust and a functioning collaboration between African states and the Court.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK