Reprezentace totalitarismu ve videohrách

• Název práce v češtině: Reprezentace totalitarismu ve videohrách
• Název v anglickém jazyce: Representation of totalitarianism in videgames
• Klíčová slova: Totalitarismus, videohry, reprezentace, dystopie, počítačové hry, BioShock, Wolfenstein, Papers, please, Half-life 2
• Klíčová slova anglicky: Totalitarianism, videogames, representation, dystopia, computer games, BioShock, Wolfenstein, Papers, please, Half-life 2
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. et Mgr. Jaroslav Švelch, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 13.02.2014
• Datum zadání: 13.02.2014
• Datum a čas obhajoby: 27.06.2016 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 27.06.2016
• Oponenti: PhDr. Radim Hladík, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Vymezení podkladového materiálu (např. titul periodika a analyzované období):
Half-life 2 (Valve Corporation, 2004), Bioshock (Irrational Games, 2007) Dishonored (Arkane Studios, 2012), Papers, please (Lucas Pope, 2013), Deus Ex (Ion Storm, 2000)
Metody (techniky) zpracování materiálu:
V teoretické části bude syntézou odborné literatury pokrytá otázka totalitarismu jako teoretického problému. Důraz bude kladen primárně na myšlenkovou podstatu totalitarismu než na institucionální aspekty. Druhou část pak budou tvořit kvalitativní případové studie, které se budou v první řadě zabývat tím, jakým způsobem bylo téma uchopeno a dále pak tím, jaké prvky z teoretické diskuze lze vidět ve vybraných videohrách.
V práci (a zejména v případových studiích) bude uplatněna MDA metoda jako obecný rámec pro analýzu videoher [Municke, Leblanc, Zubek 2004]. tato metoda přináší systematický přístup k tomu, jak zkoumat videohry. Analýza samotných her se podle této metody zaměřuje na tři složky – Herní mechanismus (mechanics), dynamiku (dynamics) a estetiku (aesthetics).
Specificky se pak analýza jednotlivých her bude zaměřovat na fikční svět, ve kterém se každá z nich odehrává. Zde bude použit výzkumný rámec Jespera Juula [2005], který popisuje vzájemné propojení herních pravidel a fikčního světa hry. Ten pomůže vysvětlit, které aspekty herního světa jsou přímými důsledky herních mechanismů a pravidel.

Základní literatura (nejméně 5 nejdůležitějších titulů k tématu a metodě jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků):

Hunicke, R.; Leblanc, M.; Zubek, R. (2004). MDA: A formal approach to game design and game research (2004). [online]. Dostupné z www < http://www.cs.northwestern.edu/~hunicke/MDA.pdf>.
Anotace: Tento text popisuje základním způsobem metodu MDA, která slouží k hlubší analyze videoher. Dále take dává určitý návod, jak ji využít ve výzkumné práci.

Consalvo, M.; Dutton, N. (2006)Game analysis: Developing a methodological toolkit for the qualitative study of games. Game studies, vol. 6., issue 1. [online]. Dostupné z www http://gamestudies.org/0601/articles/consalvo_dutton
Anotace: Článek zabývající se metodologií pro výzkum videoher. Konkrétně se zaměřuje na to, jakým zpsobem přistupovat k jednotlivým komponentům, které ve rách můžeme najít.

Juul, J. (2005). Half-real: Videogames between real rules and fictional worlds. Cambridge: MIT Press. 233 s.
Anotace: Publikace se zaměřuje na vztah hráče a fiktivního světa, vytvořeného hrou. V tomto kontextu dale zkoumá jakým způsobem se u videoher prolíná skutečný svět s tím fiktivním.

Galloway, A. R. (2006). Gaming: essays on algorithmic culture. London: University of Minnesota Press. 143 s.
Anotace: Kniha popisuje videohru jako medium, které je primárně definované akcí. Dále se zabývá i dalšími fenomény, které jsou specifické pouze pro videohry.

Arendt, H. (1996). Původ totalitarismu I-III. Praha: Oikoymenh. 679 s.
Anotace: Rozsáhlá publikace analyzuje příčiny ze kterých se zrodil totalitarismus ve 20. století. Dále pak popisuje jeho mechanism fungování a některé znaky, které jsou pro totalitarisus příznačné.

Friedrich, C. J.; Brzezinski, Z. (1965). Totalitarian Dictatorship and Autocracy. Cambridge: Harvard University Press. 439 s.
Anotace: Přední politologická publikace zabývající se systematickým studiem totalitních a autoritářských režimů. Kniha obsahuje komplexní definici pojmů jako je totalita nebo totalitní řežim.

Linz, J. (2000). Totalitarian and Authoritarian Regimes. New York: Lynne Reiner Publishers. 343 s.
Anotace: Tento titul jasně definuje hranici mezi autoritářstvím a totalitarismem. Pomocí konkrétních případů pak popisuje, jakým způsobem oba typy režimů fungují.


Diplomové a disertační práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let)

Machart, F. (2013). Moderní dystopie a teorie totalitarismu. Praha, 2013. 159 s.
Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut
politologických studií. Katedra politologie. Vedoucí diplomové práce PhDr. Josef
Mlejnek, Ph.D.

Javůrek, Karel. Reprezentace vybraných socialistických a komunistických
zemí v českém tisku v roce 2010. Praha, 2012. 151 s. Diplomová práce (Mgr.).
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a
žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Vlastimil
Necas.

Kolář, Vojtěch. Mohou být videohry uměním? Analýza kritických a teoretických
pohledů na potenciál videoher coby plnohodnotné umělecké formy. Praha, 2012. 84 s.
Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut
komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce
Mgr. Jaroslav Švelch.

Vnouček, Petr. Sociální a kulturní status digitální zábavy. Praha, 2011. 93 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslav Švelch

Kolář, Jaroslav. Jak videohry vyprávějí příběhy [online]. 2013 [cit. 2014-01-26]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Husárová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/263960/ff_m/>.

Kolář, Jaroslav. Videohry a vyprávění [online]. 2010 [cit. 2014-01-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Švelch

Předběžná náplň práce

Nejširším tematickým vymezením práce je reprezentace totalitních režimů (zpravidla fiktivních) ve videohrách. Užším zaměřením je pak otázka toho, do jaké míry ovlivňují specifika použitého média jeho obsah. V tomto případě tedy konkrétně to, jestli se perspektiva hlavních postav a narativní postupy u videoher s totalitní tématikou zásadně liší od těch, které jsou použité u klasických médií (zejména literatuře) se stejnou tématikou. Práce tedy dále prohlubuje diskuzi o videohrách jako novém médiu a o jeho specifikách. Dalším zásadním motivem práce pak je problematika toho, jakým způsobem je totalitarismus zobrazován ve videohrách v porovnání se skutečným totalitarismem. Za tímto účelem bude nutné využít práce významných autorů, kteří se touto problematikou zabývali (H. Arendtová, C. J. Friedrich, Z. Brzezinski, J. Linz a další) a na základě jejich myšlenek představit „čistý typ“ totalitarismu, jehož znaky budou později hledány u zkoumaných případů.
Co se týče dosavadního zpracování tématu, tak specificky k tématu totalitarismu a videoher neexistuje žádný koherentní text, nicméně téma totalitarismu je v politické vědě velmi detailně zpracováno a to nejen již zmíněnými autory. Téma toho, jakým způsobem zobrazují videohry různé obsahy a jaká jsou specifika tohoto média, jsou pak častým tématem různých publikací z oboru Game studies.
Hlavním cílem práce je zjistit, jestli existuje nějaký vzorec v tom, jakým způsobem je zobrazován totalitarismus ve videohrách a jestli se tento způsob nějak liší od toho, jak je zobrazován například v literatuře.

Výzkumné otázky se dají formulovat takto:
1) Lze najít nějaké specifika v tom, jakým způsobem je reprezentován totalitarismus ve videohrách?
2) Do jaké míry odpovídá vyobrazení totalitarismu ve vybraných videohrách definici totalitarismu, tak jak ji vytvořili přední teoretici?

Z hlediska teorie totalitarismu bude kladen důraz na dva základní typy poznatků. Prvním typem (a pro tuto práci důležitější) jsou normativní, ideologické a filozofické aspekty totalitarismu. Tím druhým potom praktické a institucionální problémy totalitních zřízení. Toto dělení je nutné z toho důvodu, že vybrané videohry zobrazují vždy fiktivní, dystopické systémy, které nebudou nikdy absolutně splňovat praktické znaky totalitarismu. Předpokladem tedy je, že vybrané případy budou lépe zobrazovat myšlenkový rozměr totalitarismu než jeho praktickou část. Na druhou stranu ale bude zajímavé porovnávat praktický chod fiktivních režimů (tedy alespoň to, co nám z nich odkryje samotná herní narativa) se studiem opravdových totalit. Z tohoto důvodu budou i závěry práce interpretovány v těchto dvou rovinách.