Sociální konstrukce osob se zdravotním postižením v oblasti politiky zaměstnanosti

• Název práce v češtině: Sociální konstrukce osob se zdravotním postižením v oblasti politiky zaměstnanosti
• Název v anglickém jazyce: Social construction of the people with disabilities in employment policy
• Klíčová slova: zaměstnávání osob se zdravotním postižením, trh práce, politika zaměstnanosti, design politiky, sociální konstrukce cílových populací, stigmatizace
• Klíčová slova anglicky: employment of persons with disabilities, labour market, employment policy, policy design, social construction of target populations, stigmatisation
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.02.2014
• Datum zadání: 01.02.2014
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2016
• Oponenti: Mgr. Vladimíra Tomášková

Seznam odborné literatury

BLAŽKOVÁ, V. (2011). Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Fórum sociální politiky, roč. 5, č. 2, 11–17
ČSÚ. (2014). Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13. Český statistický úřad. [cit. 2016-01-20]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/260006-14-n_2014
JELÍNKOVÁ, M. (2011). Případová studie. In: NEKOLA, M.; GEISSLER, H.; MOURALOVÁ, M. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum
MPSV. (2015). Minimální mzda se od ledna zvýší na 9 900 korun [online tisková zpráva]. Praha, 20. srpna 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [cit. 2016-01-24]. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/21704/TZ_200815a.pdf
Nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
NRZP. (2007). Diskriminace osob se zdravotním postižením: Studie aktuální situace. [neveřejná studie]. Evropský rok rovných příležitostí pro všechny (2007) – směrem ke spravedlivé společnosti v České republice. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
SCHNEIDER, A. L.; INGRAM, H. (1993). Social Construction of Target Populations: Implications for Politics and Policy, The American Political Science Review, Vol. 87, No. 2, 334-347.
SCHNEIDER, A. L.; INGRAM, H. (2005). Deserving and Entitled: Social Construction and Public Policy. Albany: State University of New York Press
SCHNEIDER, A. L.; INGRAM, H.; DELEON, P. (2014). Democratic Policy Design: Social Construction of Target Populations. In SABATIER, P.; WEIBLE, Ch. (ed.). Theories of the Policy Process. 3th edition. Boulder : Westview Press,
SCHNEIDER, A. L.; SIDNEY, M. (2009). What Is Next for Policy Design and Social Construction Theory. The Policy Studies Journal, Vol. 37, No. 1, 103–119
SCHUR, L; SHIELDS, T.; SCHRINER, K. (2003). Can I Make a Difference? Efficacy, Employment, and Disability. Political psychology, Vol. 24, No. 1, 119 – 149
TRAMPOTA, T.; VOJTĚCHOVSKÁ, M. (2010). Metody výzkumu médií. 1. vydání. Praha : Portál
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Sbírka mezinárodních smluv č. 10/2010, částka 4
VESELÝ, A.; NEKOLA, M. (eds.). (2007). Analýza a tvorba veřejných politik. Přístupy, metody a praxe. Praha: Sociologické nakladatelství
VÚPSV. 2011a. Postavení a strategie OZP na trhu práce. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
VÚPSV. 2011b. Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP (skupina definovaná v § 67 zákona č. 435/2004 Sb.), s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
WEIMER, D. L. (2008). Theories of and in the Policy Process. Policy Studies Journal. Vol. 36, No. 4, 489 – 495.
WHO. 2001. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví : MKF. Světová zdravotnická organizace, české vydání Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Praha : Grada. ISBN 978-80-247-1587-2

Předběžná náplň práce

Osoby se zdravotním postižením jsou tradičně jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce (Blažková 2011), která typicky vykazuje vysoké míry nezaměstnanosti a ekonomické neaktivity. Mají ztíženou možnost najít si zaměstnání i si ho posléze udržet. Přístup na trh práce navíc ztěžuje kumulace dalších znevýhodnění: Skupina osob s handicapem je oproti většinové populaci v produktivním věku charakteristická mj. vysokým průměrným věkem a nízkou vzdělanostní úrovní (VÚPSV 2011, ČSÚ 2014).
Na skupinu cílí mnohá opatření, která by měla její postavení na trhu práce zlepšit. Jako jedno z mnoha lze uvést povinnost zaměstnavatelů s více než pětadvaceti zaměstnanci zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Taktéž se na ni vztahují také oprávnění v rámci sociálního systému, která by měla kompenzovat nedostatek příjmů plynoucí z omezené ekonomické aktivity. Jde zejména o trojstupňový institut invalidního důchodu, jehož přiznání zakládá nárok na využití některých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.
Politika zaměstnanosti vůči osobám se zdravotním postižením však neobsahuje pouze prvky, které je možné pojímat jako jednoznačné benefity. Na zaměstnance v invalidním důchodu se například vztahuje nižší minimální mzda než na zaměstnance bez postižení. Momentálně nařízení vlády stanovuje minimální mzdu pro osoby pobírající invalidní důchod na 9 300 korun, tj. o 600 korun nižší než pro zaměstnance bez postižení (nařízení vlády č. 233/2015 Sb.). Dvojí výše minimální mzdy má být do budoucna sjednocena. V květnu 2015 schválila vláda Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 až 2020, ve kterém se zavázala nerovnoprávné postavení lidí s postižením v oblasti odměňování odstranit (MPSV 2015).
Vysvětlení doposud přetrvávajícího rozdílu v minimální mzdě lze hledat ve světle teoretického rámce Schneiderové a Ingramové sociální konstrukce cílových populací (Schnaider, Ingram 1993, Schnaider, Ingram 2005, Schnaider, Ingram, DeLeon 2014). Konstrukce skupin, na něž cílí různá veřejně politická opatření, jsou podle autorek této teorie důvodem, proč veřejná politika selhává ve svém základním účelu, tj. selhává při řešení zásadních sociálních problémů a mj. a „produkuje nerovné občanství“ (Schnaider, Ingram, DeLeon 2014: 105). Nižší sazbu minimální mzdy pro zaměstnance se zdravotním postižením lze vnímat jako typický příklad takového nerovného občanství.
Záměrem této práce bude prozkoumat a vysvětlit politiku zaměstnanosti vůči osobám se zdravotním postižením z perspektivy teoretického rámce. Sociální konstrukce cílových populací. Konkrétně bude politiku zaměstnanosti zkoumat skrze pět jejích nástrojů: Minimální mzdy, nároku na příspěvek v nezaměstnanosti, nároku na služby Úřadu práce, příspěvků na chráněné pracovní místo a povinnosti zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Práce si bude klást otázky, jak jsou osoby se zdravotním postižením v politice zaměstnanosti konstruovány, jak jsou konstruovány v médiích, proč je politika zaměstnanosti vůči lidem s handicapem taková, jaká je, a jak ovlivňuje jejich participaci na trhu práce.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of this paper will be describing and understanding actual shape of disability employment policy. The paper will analyse social constructions of people with disabilities in Czech employment policy with a help of Anne Schneider’s and Helen Ingram’s theoretical framework Social constructions of target populations. Methodologically the paper will be a case study based on a secondary analysis of statistical data and a study of public policy documents, primarily analysis of legislation development and relevant strategic documents. The paper will define general construction of people with disabilities by public reprepresentative surveys. Power of the group will be defined by characteristics resulting from the theoretical framework. The key part of the paper will examine, what policy assume about participation of people with disabilities on the labour market.