Intertekstualne i mityczne. Kompleksy rezydencjonalne Piastów i Przemyślidów od połowy X do końca XI stulecia

• Název práce v jazyce práce (polština): Intertekstualne i mityczne. Kompleksy rezydencjonalne Piastów i Przemyślidów od połowy X do końca XI stulecia
• Název práce v češtině: Intertextuální a mýtické. Rezidenční komplexy Piastovců a Přemyslovců od poloviny 10. do konce 11. století
• Název v anglickém jazyce: Intertextual and mythical. The royal seats of Piasts and Premyslids between mid-10th and late 11th century AD
• Klíčová slova: Ranně středověké rezidence, palácově – sakrální soubory, ranněstředověka architektura Piastovců a Přemyslovců, archeologicko architektonické výzkumy
• Klíčová slova anglicky: Early medieval residences, palace-ecclesiastical complexes, Piasts’ and Premyslids’ early architecture, archaeological-architectural research
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: polština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 31.01.2014
• Datum zadání: 03.02.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 15.04.2019 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.02.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 15.04.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.
• Konzultanti: doc. PhDr. Mgr. Ivo Štefan, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce má výzkumný charakter využívající metodologický a metodický postoj ve společném dialogu dějin umění a archeologie. Jeji význam má charakter rozvojový ve studiu počátků státnosti v České republice a Polsku, a to ve vztahu k německému prostředí prizmatem výměny a interakce forem rezidenčních hradů.Způsob spočívá v organizaci studijně - výzkumných pobytů v jednotlivých výzkumnýchinstitucích, které se zabývají zkoumáním hradů rezidenčního typu pro shromáždění potřebných informací k vytvoření mezinárodního zpracování rezidenčních sídel raného středověku v České republice a Polsku vzhledem k palácově - sakrálním hradům v dnešním Německu.
Metodika provádění komparatistických výzkumu bude založena na vyhledanýcharcheologických pramenech:
1. Analýzy literatury předmětu, pramenů z archeologických odkryvů: a) v rámci dostupnosti archivní nebo moderní dokumentace terénů (polní) V rámci projektu budu analyzovat především architektonické relikty: paláce, hradní kostely a jiné archeologické objekty, které jsou symptomatickými elementy centrálních hradů.
I. Archeologické prameny (a.p.) budou rozebrané na základě:
1. Psané prameny – kritice pramenů budu podrobovat všechny jejich kategorie, které zahrnují informace o budovách a zbývajících částech hradu u příležitosti důležitých událostí nebo slavností.
2. Ikonografické prameny – analyzujíc je v rámci vhodných pro jejich epochu interpretačních metod.
3. Výzkum a výsledky archeologických prací prováděných na terénu uvedených rezidenčních souborů budu konfrontovat s výsledky architektonických analýz a studií z oblasti dějin umění.
4. Nezbytnou roli budou plnit dějiny, které jsou neodlučitelným historickým pozadím a častým odůvodněním některých architektonických řešení.
4.1. V rozsahu této oblasti zkusím vymezit poměry a vztahy, které převládaly v tehdejších stycích západoevropských panovníků s Přemyslovci a Piastovci k určení způsobů recepce architektury a způsobu organizace rezidenčního hradu v německém prostředí.
II. Interpretační metody a.p.Středoevropskou architekturu chápu jako soubor (s vnitřním rozvrstvením pokud jde o regionální odlišnosti a o charakteristických kontextech životního prostředí a kulturních kontextech) rezidence, pro který budu chtít ukázat vzory vykazující architektonické a dějinné podobnosti se západoevropskými rezidencemi doby karolínské a ottonské a doby sálsko-štaufské. V mé práci rezidenci panovníka bude určovat architektonický a kulturní soubor, jehož substráty bude sféra sacrum a profanum a koexistenční vztahy mezi sférami. Prostřednictví mezioborových badatelských metod ukážu vliv rezidencí karolínských a ottonskýcha sálsko-štaufských na procesy formování státu a s nimi spojené události v českých zemích a Polsku v raně státní období.1. Komparatistická metoda: Charakter rezidenčního souboru je přísně spojený se společenskými mechanismy fungování vlády. V rámci komparatistických analýz chci upozornit na výzkumy rezidencí panovníků v německém prostředí, které ukazují mechanismy součinnosti jednotlivých elementů společenství v procesech formování státu.
2. Na základě intertextuality architektury budu rozlišovat společné vlastnosti a rozdíly mezi rezidenčními soubory, které beru jako architektonický a kulturní text.
2.1. Rezidenční soubory z Polska a České republiky budu analyzovat systémem odkazů na jiné texty – rezidenčních souborů:
2.1.1. vzájemné porovnávání centrálních hradů z Polska, České republiky jako jeden z uzlů v síti možných spojitostí.
2.1.2. knížecí hrady z České republiky a Polska budou porovnány s rezidenčními hrady z německého prostředí jako jeden z uzlů v síti možných spojitostí.
2.2. Vyznačen bude prostor odkazů, navazování, dialogů, převzetí, pokračování, transformací, zpochybnění etc.
2.3. Kromě všeobecně používaných kategorií napodobování a vlivu, chtěla bych rozšířit terminologické hledisko o otázky spojení s architektonickými, prostornými (prostorovými) a holdujícími (vazalskými) citáty a také odkazy na prototyp v obsahu.
2.4. Budu začínat od pojmu architextuality, jednotlivé rezidence chci analyzovat na základě vztahu, který vzniká v rámci jejich druhu (t.j. rezidence panovníků), kde rezidenční architekturu karolínskou a ottonskou a sálsko-štaufskou beru jako hypotext pro české a polské rezidence uvedené v práci jako hypertexty. Meritorní rozsah práce se bude týkat sféry mezitextových vztahů a odkazů, kterých se účastní daný rezidenční soubor – architektonický text. V navržené koncepci je architektura chápaná jako paměť textů, a organizace rezidenčního souboru je umístěná v různých dialogových spojeních s jinými rezidenčními soubory.

Seznam odborné literatury

Benkö E. Karlovský Bělehrad. [w:] Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000, s. 210- 212.
Binding G. Deutsche Königspfalzen von Karl dem Grossen bis Friedrich II. (765-1240) Darmstadt 1996.Bohácová I. Frolík J. Nové archeologické prameny a počátky Pražského hradu, 1991, AR 43, s.562 nn.
Borkovský I. Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha 1969.Borkovský I. O počátcích Pražského hradu a o nejstaršiím kostele v Praze. Praha 1949.
Barbier J. Le systéme palatial franc: genése et fonctionnement dans le nordouest du regnum, [w:] Bibliothéque de l’ Ecole de Chartes, 1990, s.245 - 299.
Btuuhl K. Palatium und Civitas. Studien zur Profantopographie spaatantiker Civitates vom 3. bis zum 13. Jahrhundert. Köln/Wien 1975.
Dette Ch. Geschichte und Archaaologie. Versuch einer interdesziplinären Betrachtung des Capitulare de villisin Both, F. (Hrsg.) Realienforschung und historische Quellen, Archäologische Mitteilungen aus Nord-westdeutschland, Beih. 1. Oldenburg 1996, s. 45 - 100.
Donat P. Gebesee zur Problematik ottonischer Königshöfe [w:] Deutsche Königspfalzen 4. Gottingen 1996, s. 110 -148.
Dostál B. Břeclav Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno 1975.
Dostál B. Velmožské dvorce ve struktuře velkomoravského státu. S1A 36, 1988, s. 283 - 290.
Europa im 10. Jahrhundert. Archäologie einer Aufbruchszeit. Internationale Tagung in Vorbereitung der Ausstellung „Otto der Grosse, Magdeburg und Europa. Mainz am Rhein 2002.
Firlet J. Górecki J. Gród na Ostrowie Lednickim na tle wybranych ośrodków grodowych pierwszej monarchii piastowskiej [w:] Acta Archaeologica Waweliana III.Franceschini E. Der byzantinische Kaiserpalast im 8. Jahrhundert [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 123 - 130.
Franaszek A. Wawel. Warszawa 1988.Friesinger I. Historische Nachrichten zur Geschichte der slawischen Befestigunsanlagen von Thunau, SPFFBU 37, 1992,s. 67 - 72.
Frolík J. Pražský hrad v 9. a 10. století [w:] České země v raném středověku (red .), P. Sommer, Praha 2006, s. 175 - 192
Frolík J. Maříková-Kubková J. Růžičková E. Zeman A. Nejstarší sakrální architektura Pražskeho hradu. Výpověd archeologických pramenů. Praha 2000.
Gai S. Die Pfalz Karls des Grossen in Paderborn Ihre Entwicklung von 777 bis Ende des 10. Jahrhunderts [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 183 - 197.
Gabriel I. Imitatio imperii am slawischen Fürstenhof zu Starigard Oldenburg Holstein . Zur Bedeutung karolingischer Königspfalzen für den Aufstiegn einer civitas magna Slavorum. Arch. Korrbl. 16, 1986 , s. 357 - 367.
Gauert A. Zur Struktur und Topographie der Königspfalzen . Beiträge zu ihrer historischen und archäologischen Erforschung, Bd. 2. Gottingen 1965. s. 1 - 60.
Gerics J. Střediska a organizace vlády, Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000, s. 202-203.
Górecki J.Lednicki ośrodek rezydencjonalny w czasach panowania Mieszka I. [w:] Kronika Wielkopolski, 3 (62), 1993, s. 24-32.
Górecki J. Kultowo- rezydencjonalny ośrodek pierwszych Piastów na Ostrowie Lednickim [w:] Civitates Principales. Wybrane ośrodki władzy w Polsce wczesnośredniowiecznej. Katalog wystawy. Gniezno 1998, s. 35-40.
Grewe H. Die Königspfalz zu Ingelheim am Rhein [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 142-152.
Grimm P. Tilleda -eine Königspfalz am Kyffhäuser. Bd. 2 Die Vorburg und Zusammenfassung. Berlin 1990.
Györffy G. Štěpan I. a jeho dílo, Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000 s. 203-204.
Hodges R. Towns and Trade in the Age of Charlemange. London 2002.Kóčka-Krenz H. Początki monumentalnej architektury świeckiej na grodzie poznańskim. [w:] Początki architektury monumentalnej w Polsce. Gniezno 2004, s. 71 - 84.
Kóčka-Krenz H. Wyposażenie palatiów w Europie Środkowej, Archaeologia Historica Polona, t. 14: 2004, s. 11 - 27.
Kóčka-Krenz H. Stan badań nad wczesnośredniowiecznymi palatiami, [w:] Stan i potrzeby badań nad wczesnym średniowieczem w Polsce - 15 lat później (red.) W. Chudziak i S. Moździoch, Toruń - Wrocław - Warszawa 2006, s. 51 - 61.
Kurnatowska Z. Wczesnopiastowskie grody centralne [w:] Gniezno i Poznań w Państwie pierwszych Piastów. Poznań 2000, s. 9- 32.
Macháček J. Pohansko bei Břeclav ein bedeutendes Zentrum Grossmährens [w:] Galuška L.Kouřil P., Měřínskýn Z. Velká Morava mezi Východem a Západem. Brno 2001.
Macháček J. Pohansko bei Břeclav. Bonn 2007.
Macháček J. Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? Archeologické rozhledy, vol. LVII Praha 2005.
Marosi E. Křestanská architektura v Uhrách. Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000, s.218 -219.
McCormick Padernborn 799: Königliche Repräsentation- Visualisierung eines Herrschaftskonzepts [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 71- 82.
Mecke B. Die Pfalzen in Padernborn [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 176-183.
Merhautová A. Romanische Kunst in Polen, der Tschechoslowakei, Ungarn, Rumanien ,Jugoslawien. Praha.
Merhautová A. Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971.
Müller R. Ein karolingerzeitlicher Herrenhof in Zalaszabar , SPFFBU E 40, 1995, s. 91-100.
Nickel E. Magdeburg in karolingisch-ottonischer Zeit. Zeitschr. Arch. 7, 1973, s.102-142.
Ostrowski J., Podlecki J. Wawel. Zamek i katedra, Kraków 1996.
Pianowski Z. Sedes regni principales. Wawel i inne rezydencje piastowskie do połowy XIII wieku na tle europejskim. Kraków 1997.
Pleszczyński A. Przestrzeń i polityka. Studium rezydencji władcy wcześniejszego średniowiecza, przykład czeskiego Wyszehradu. Lublin 2000.
Rodzińska - Chorąży T. Biedroń A. Stan badań nad budowlami Ostrowa Lednickiego [w:] U progu chrześcijaństwa w Polsce. Ostrów Lednicki. 1993, s. 37 - 38.
Rodzińska- Chorąży T. Zespoły rezydencjonalne i kościoły centralne na ziemiach polskich do połowy wieku XII. Kraków 2009.
Rodzińska - Chorąży T. Wielkopolskie zespoły rezydencjonalne w Gieczu i na Ostrowie Lednickiem- problem rekonstrukcji i relacji chronologicznych. [w:] Z otchłani wieków, r. 57, nr 1-2, 2002, s. 25-32.
Renoux A. Karolingische Pfalzen in Nordfrankreich ( 751-987) [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 130-138.
Renoux A. Bemerkungen zur Entwicklung des Pfalzwesens in Nordfrankreich in der Karolingerzeit 751 987 [w:] Deutsche Koonigspfalzen 5. Gottingen 2001, s. 25-49.
Riche P. Les repreesentations du palais dans les textes littéraires du haut Moyen Age, [w:] Francia 1977, s. 161-171.
Schulze H. Grundstrukturen der Verfassung im Mittelalter 2. Stuttgart 2004.
Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999.
Szameit E. Gars - Thnau - frühmitetlalterliche fürstliche Residenz und vorstädtisches Handelszentrum in Brachman, H. (Hrsg.) : Burg - Burgstadt- Stadt. Zur Genese mittelalterliche nichtagrarischen Zentren in Ostmitteleuropa. Berlin 1995, s. 275 - 282.
Schlesinger W. Zur Geschichte der Magdeburger Königspfalz. [w:] F. Schrader (Hrsg.) , Beiträge zur Geschichte des Erzbistums Magdeburg. Stud. kath. Bistums 11, Leipzig 1968, s. 9 - 43.
Szöke M. Středověké hradiště Visegrád. Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000 s. 207 - 208.
Streich G. Burg und Kirche während des deutschen Mittelalters. Untersuchungen zur Sakraltopographie von Pfalzen, Burgen und Herrensitzen. Sigmaring Vortr. u. Forsch. Sonderbd. 29. 1984.
Takács I. Klášter na Ponnonhalmě. Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000 s. 219 - 220.
Třeštík D. Počatky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin 530- 935. Praha 1997.
Třeštík D. Vznik Velké Moravy. Moravané , Čechové a Stření Evropa v letech 791 - 871. Praha 2001.
Třeštík D., Sommer P., Žemlička J.Přemyslovci budování českého státu. Praha 2009.
Untermann M. Der Zentralbau des Mittelalters. Darmstadt 1989.
Untermann M. Karolingische Architektur als Vorbild [w:] Stiegemann Ch., Wemhoff M. Kunst and Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Padernborn 1999, s. 165-175.
Weise G. Zwei fränkische Königspfalzen. Bericht über die an den Pfalzen zu Quierzy und Samoussy vorgenommenen Grabungen. Tübingen 1923.
Wolf M. Hradiště Abaújvár, [w:] Wieczorek A., Hinz H. Střed Evropy okolo roku 1000. 2000 s. 208 -209.
Żurowska K. Zespół pałacowy w Werli. Ze studiów nad wczesnośredniowieczną architekturą pałacową.