Při volbě tématu diplomové práce převážilo především to, že diskuze k tématu je vysoce zajímavá, aktuální, ostrá a jednoznačně velmi kontroverzní. Důležitosti problematice přidává i její vývoj, kdy jsou průběžně otevírány stále nové aspekty a úhly pohledu. Pro téma je signifikantní názorová rozpolcenost, v podstatě i jistá bezradnost, jejímž výstupem jsou diametrálně odlišná stanoviska a ostré střety odborné komunity. Příčina je velmi jednoduchá. Jedná se o problém s velmi složitým historickým i právním pozadím. Má práce se proto pokouší rozkrýt pozadí přípravy realizace restitučního procesu a odluky církve od státu po roce 1989, a to včetně jeho historického pozadí i důležitých ústavních aspektů. Dal jsem si za úkol popsat cestu, která v roce 2012 skončila přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Je třeba zdůraznit, že se jedná o otázku komplexní, jejíž příčiny a dnešní důsledky vznikaly ve staletích vzdálené minulosti, proto je součástí práce rovněž rozsáhlá historická analýza, mapující vztah státu, veřejné moci a společnosti k církvím a náboženskými společnostem. Samotná práce nemá za cíl téma kompletně vyčerpat, ostatně, to je v rámci jedné diplomové práce nemožné, ale má ambici poskytnout čtenáři formálně a obsahově ucelený materiál osvětlující příčiny a důsledky přijetí zákona o majetkovém vyrovnání včetně jeho podstatných ústavněprávních a evropských aspektů. V práci jsem si stanovil 6 cílů a to: za pomoci historické analýzy prokázat, že veřejný dozor nad církvemi byl univerzální ideou, uplatňovanou v „českých zemích“ až do roku 1990 kterou stát, po roce 1989, začal radikálně opouštět; popsat příčiny historických událostí, které vedly k přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi; zhodnotit, zda lze přijaté řešení, v kontextu předchozí restituční legislativy, judikatury českých soudů i Evropského soudu pro lidská práva a z hlediska právní teorie, označit za restituci. Cílem je i, na podkladě sesbíraných a analyzovaných informací, zhodnotit soulad zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi s Ústavním pořádkem ČR, principy na kterých stojí právní řád ČR, s právními předpisy EU, a poskytnout toto hodnocení úmyslně jako „druhý možný názor“ ke stanoviskům, které veřejnosti poskytl Ústavní soud či Komentář. Posledním úkolem je zhodnotit stabilitu přijatého řešení a na základě úvahy de lege ferenda předpovědět další možný vývoj. Práce se člení do osmi rozsáhlých kapitol. Nejdříve se věnuji výkladům základních pojmů a institutů. Nejenom se zřetelem na to, co znamenají z hlediska českého právního řádu, ale i v širším kontextu vnitřních církevních předpisů a hierarchie. Dále se práce snaží zmapovat historický vývoj vztahu veřejné moci, resp. státu k církvím a náboženským společnostem. V další části se podrobně zabývám vývojem judikatury Ústavního soudu ve věci církevního majetku. Dále je podrobně srovnán první návrh zákona o majetkovém vyrovnání (vláda M. Topolánka), s později přijatým zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V rámci Přílohy č. 2 je k dispozici i jejich grafické porovnání. Jádro práce tvoří přezkum souladu přijatého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi s Ústavním pořádkem a principy demokratického právního státu. V rámci přezkumu je věnován velký prostor posouzení souladu zákona s mezinárodními závazky, které ČR plynou z jejího členství v EU. Práce je uzavřena úvahou nad budoucími možnými změnami v přijatém řešení. Výklad je doplněn rozsáhlými přílohami a v hrubých rysech provedenou ekonomickou analýzou náročnosti přijaté koncepce majetkového vyrovnání pro veřejné rozpočty. Práce čerpala z celé řady pramenů, kterými byly přednostně odborné publikace předních bývalých i současných českých historiků a ústavních právníků, dále jednotlivé odborné statě. Jako zdroj posloužily i některé dříve nepublikované či nezveřejněné dokumenty, rozbory a analýzy. Doplňkovým pramenem byly i internetové zdroje a novinové články.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The theme of the thesis: ,,The matter of the restitution of the church property after 1989”, has been chosen due to the interesting public debate about this topic, which is very interesting, topical, sharp and clearly very controversial. The importance of the issue adds its development, while there are still continually opened new aspects and perspectives of this topic. The topic is significant by ambivalence of opinions, basically a certain helplessness and by the sharp clashes of the different opinions of the professional community. The cause is very simple. It is a problem with very complex historical and legal background. The diploma thesis attempts to uncover the background of the preparation of the restitution process and of the separation of the church and state after the 1989 including their historical background and important constitutional aspects. My goal was to describe a path which led to the enactment of the law about the property settlement with the churches and religious societies in 2012. The intention of this paper is not to cover all aspects of this topic, after all that is impossible in frame of one diploma thesis, but it should provide the reader a formally complex material which clarifies the causes and consequences of the enactment of the Act no. 428/2012 coll., about the property settlement with the churches and religious societies including its European and constitutional aspects.I had defined 6 goals: to prove through the historical analysis that the public supervision above churches was an universal idea which was applied in the Czech countries till the 1990 and which the state has began to abandon after 1989; describe the causes of historical events which led to the enactment of the Act no. 428/2012 coll., about the property settlement with the churches and religious societies; evaluate if the accepted solution could be denominated as a restitution in the context of the previous restitution legislature, judicial decisions of domestic courts and European Court of Human Rights and from the perspective of legal doctrine. The aim is also, on the basis of summarized and analyzed information, to evaluate the accordance of the Act no. 428/2012 coll., about the property settlement with the churches and religious societies with the Constitutional order of Czech Republic, principals on which the Czech legal order is based, laws of European Union and present it as a “second possible opinion” to the standpoints, which has been submitted by the Constitutional Court of Czech Republic or Commentary. Last task is to evaluate the stability of the accepted solution and from the perspective de lege ferenda to predict further possible development. The thesis is divided into eight chapters. At first I focus on the explanation of basic terminology and institutes. Not only with regard to what they mean in the Czech legal doctrine and terminology, but also with regard to the context of internal church rules and hierarchy. Furthermore, the work describes the historical development of the relationship between the state / public power and the churches and religious societies. In the next chapter I describe the development of the judicial decisions of the Constitutional Court of Czech Republic in the case of church property. Furthermore I mention the detailed comparison of the first bill about the property settlement with the churches and religious societies (government of the prime minister Topolánek) with the later enacted Act no. 428/2012 coll. In the Annex 1 there is also available their graphical comparison. The core of this diploma thesis is a review of compliance of the Act no. 428/2012 coll., with the Constitution and the principles of the rule of law. Large part of this review is devoted to the evaluation of the compliance of the Act no. 428/2012 coll. with the international obligations which the Czech republic has as a member of the European union. At the end of this work is an analysis about possible changes of the adopted solution for the future. Tex of this thesis is enriched by the large portion of the attachments and with analysis of the financial burden of the enacted solution for the public budgets. This thesis drew from a variety of sources, which were primarily professional publications of the leading former and current historians and constitutional lawyers. Some previously unpublished documents and analysis were used also as a source. As the additional sources were used also internet resources and news articles.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.