Práce bude postupovat od obecného k co možná nejspecifičtější aplikaci. V úvodu vyjasní pojem rytmu, jeho vztah k prostoru, a to s ohledem na urbanitu a poté se přesune k rytmoanalýze. Vykročí mimo jiné od řeckého pojetí časo-prostoru, Bachtinova chronotopu, jeho rozpracování u Cranga a dalších, vezme v potaz Saguerrův koncept chronopolis, prozkoumá “mobilities paradigm” od Keeling, Adey a vezme v potaz také série časovosti Gella. Rytmoanalýzu poté prozkoumá v celém kontextu, od koncepcí autorů jako jsou kupříkladu dos Santos, Bachelard a Lefebvre, k Michonovi, Kochovi, Sand, Gérardotové, Ferenčuhové i Edensorově sborníku. Odtud přikročí k přehledu současných aplikací rytmoanalýzy na městský prostor, majíc před sebou např. provedenou rytmoanalýzu Paříže či Brna. Tyto dvě rozsahem i charakterem diferencovaná města poslouží k ustanovení osy, na které stane Praha či její vybraná lokalita, na kterou se pokusím na základě získaných poznatků a úvah také aplikovat rytmoanalýzu a vyvodit z ní další důsledky, popřípadě interpretace stavu městského prostoru a každodenního života v Praze. Ukázat by se měl její potenciál a vztahy k urbánnímu plánování.