Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete

• Název práce v češtině: Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete
• Název v anglickém jazyce: Testing of drugs embryotoxicity on chicken embryo
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra buněčné biologie (31-151)
• Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Miroslav Peterka, CSc., DSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 27.11.2013
• Datum zadání: 21.01.2014
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 16.09.2015
• Oponenti: prof. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Ženy, které trpí chronickými onemocněními, jakými jsou například diabetes či hypotyreóza jsou nucené užívat medikaci i v těhotenství. Užívané léky však mohou ovlivnit průběh vývoje plodu a proto je nutné zjistit, které z nich mohou vznik vývojových vad indukovat a v jakém rozsahu. Testování přímo na člověku je legislativně a eticky nepřípustné. Jedním z alternativních přístupů jsou retrospektivní studie, ovšem díky prodlevě mezi zjištěním, že vývoj dítěte byl narušen a zpětným hledáním možné příčiny jejich spolehlivost klesá. Proto jsou podporované experimentálně, například na modelu zárodku kuřete. Tyto studie jsou sice limitovány využitím odlišného živočišného druhu, jejich výhoda ale spočívá v tom, že si můžeme být jisti látkou, která byla embryu aplikována díky eliminaci mateřského organismu, který by ji mohl přeměnit na látku jinou.
Cílem práce bude otestovat potenciální negativní vliv léčiv, která užívají i těhotné ženy například s diagnostikovaným diabetem, nebo hypotyreózou. Ráda bych zjistila, jaké vývojové vady indukují a jaký je rozsah možného poškození zárodků po aplikaci vybraných léčiv. K tomu bude využita metoda Sandwich, při které je zárodek kuřete na druhém embryonálním dni vyjmut z vejce a přesunut do systému in vitro, ve kterém je vystaven chronickému vlivu zkoumané látky. Tato metoda ještě není plně standardizována, proto je dílčím cílem právě její standardizace za pomoci porovnání výsledků testů s výsledky získanými v naší laboratoři metodou CHEST, která je metodou již zavedenou. Dalším cílem je pomocí molekulárně-histologických metod (imounohistochemie - detekce buněčné proliferace, in situ hybridizace, time-lapse – in vitro kultivace) zjistit možné příčiny vzniku vad indukovaných těmito léčivy.