Cílem předkládané práce je rozbor a srovnání konkordátního práva na příkladu několika vybraných zemí. Práce je zaměřena na středoevropský prostor (Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, Německá spolková republika), pro účely širšího záběru práce byly zvoleny ještě další země. První z těchto zemí je Španělsko, které představuje unikátní příklad postupného přechodu z tradičních konkordátních smluv na smlouvy moderního charakteru, uzavírané po Druhém vatikánském koncilu. Druhou vybranou zemí je Kolumbie jako zástupce mimoevropského prostoru, rovněž s dlouhou konkordátní tradicí. Práce je rozdělena do dvou základních částí. V první části, tvořené první a druhou kapitolou, jsou vymezeny základní pojmy (konkordát, třídění konkordátních smluv, strany konkordátních smluv, Svatý stolec) a stručně shrnut vývoj mezinárodněprávní subjektivity Svatého stolce. Rovněž je věnována pozornost Druhému vatikánskému koncilu, který má pro konkordátní právo naprosto zásadní význam. Následují kapitoly věnované jednotlivým zkoumaným zemím. Třetí kapitola se tak zabývá Německem, po úvodním výkladu následuje stručné zhodnocení stavu konkordátní úpravy dle jednotlivých spolkových zemí. Čtvrtá kapitola je věnována Kolumbii, kapitola pátá se zabývá Španělskem. Na příkladu Španělska je znázorněn klasický předkoncilní model úpravy vzájemných vztahů mezi státem a církví a jeho postupné nahrazování úpravou novou. Polskou republikou se zabývá kapitola šestá. Závěrečné kapitoly se věnují České republice a Slovenské republice. Na úvod kapitoly sedmé je provedeno zhodnocení Modu vivendi z roku 1928, který představuje důležitý mezník ve vývoji vzájemných vztahů. Posléze je rozebrán vývoj směřující k podepsání textu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů a následujícímu neúspěchu ratifikačního procesu. Osmá kapitola je zaměřena na rozbor jednotlivých smluv uzavřených mezi Svatým stolcem a Slovenskou republikou, zabývá se rovněž připraveným textem Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Svatým stolcem o právu uplatňovat výhrady ve svědomí.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The goal of this thesis is the analysis and comparisson of concordatarian law in few select countries. This thesis is mainly focused on the countries of Central Europe (Czech Republic, Slovak Republic, Republic of Poland, Federal Republic of Germany). In order to expand the scope of this thesis, two other countries were chosen. The first one is the Kingdom of Spain, which represents a unique example of a gradual change between the so called traditional concordatarian system and the new and modern system developed after the conclusion of the Second Vatican Council. The second country, that was chosen is the Republic of Colombia as a non-European country with long and interesting history of concordatarian tradition. The thesis itself is divided into two main parts. The first part (composed of the first two chapters) aims to define the basic terms, which are used throughout the entire thesis. Such basic terms as concordat, the subjects of concordatarian agreements, the Holy See and others are defined in the first chapter. Also the international legal personality of the Holy See and its historical development is examined in the same chapter as well. The Second Vatican Council and its teachings had a profound impact on the concordatarian law, the second chapter deals briefly with this Council and explains the difference between pre-Council agreements and post-Council agreements. Further chapters are dedicated to examination of the concordatarian law as is present in the selected countries. Chapter three deals with Germany. After the initial explanation of the German concordatarian system, the focus shifts on the individual German states. The focus of chapter four is Colombia, chapter five deals with Spain. Spain is truly the perfect example of how the Second Vatican Council exactly changed the concordatarian law. To further explain this I offer a brief examination of the Franco concordat of 1953 and how it was gradually replaced by modern agreements in between the years 1976-1979. Poland is handled in chapter six. The last two chapters are focused on the Czech Republic and the Slovak Republic. Modus Vivendi of 1928 is examined in detail. Then the chapters deal with current concordatarian agreements in both countries.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.