Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Závěť
Název práce v češtině: Závěť
Název v anglickém jazyce: Testament
Klíčová slova: závěť, dědění ze závěti, dovětek
Klíčová slova anglicky: testament, testamentary succession, codicil
Akademický rok vypsání: 2013/2014
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
Vedoucí / školitel: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 26.11.2013
Datum zadání: 26.11.2013
Datum potvrzení stud. oddělením: 14.09.2015
Datum a čas obhajoby: 14.09.2015 10:00
Místo konání obhajoby: 131
Datum odevzdání elektronické podoby:15.06.2015
Datum odevzdání tištěné podoby:15.06.2015
Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2015
Oponenti: doc. JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva – závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti.

První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti.

Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950.

Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti zůstavitele pořídit závěť, účincích omylu nebo o jednotlivých formách závěti včetně privilegovaných forem. Dále uvádím obsahové náležitosti závěti, zejména vedlejší doložky závěti nebo možnost určení náhradníků a svěřenského nástupnictví, jakož i omezení testovací svobody nároky nepominutelných dědiců, kteří mají právo na povinný díl z pozůstalosti. Zbývající podkapitoly popisují zrušení závěti, vydědění a rozdělení pozůstalosti.

V následující čtvrté kapitole je vymezen pojem odkazu, díky němuž může zůstavitel odkázat určité osobě jednotlivé věci z pozůstalosti nebo zřídit v její prospěch právo. Kromě toho popisuje tato kapitola způsoby, jak lze odkaz nařídit nebo zrušit.

Zatímco v páté kapitole stručně vymezuji podstatu dalších dvou typů pořízení pro případ smrti, dědické smlouvy a dovětku, a poukazuji na hlavní rozdíly mezi nimi a závětí, poslední kapitola se věnuje srovnání české a německé úpravy závěti a přibližuje i některé instituty, které jsou českému dědickému právu neznámé.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of my thesis was to carry out a detailed analysis of one of the most important institutions of the law of succession - testament. My secondary objective was to compare briefly the Czech legislation of testament with the legislation of Germany, which was one of the sources of inspiration for the Czech recodification works. Legislation of this institute after the adoption of the Civil Code significantly transformed and strengthened the testing freedom of the testator. Testament is one of the three forms of testamentary disposition that make it possible for the testator to decide how his property is going to be managed after his death.

The first of the six chapters deals generally with law of succession, explains the key terms, concepts and important leading principles. Furthermore this chapter presents various prerequisites of inheritance and generally characterizes and defines the institute of testament.

In the second chapter, I am aiming to outline the historical development of testament which roots can be tracked back to Roman law. In the following subchapters I am describing the legislation changes of this institution in our country with particular attention to the ABGB, another important source of inspiration, and also to the form of the institute in the period of socialism following the adoption of the Civil Code in 1950.

The core of my thesis lays in the third chapter, which is dedicated to a detailed analysis of testament. Following subsections deal with the eligibility of the testator to create a testament, the effects of fault or various forms of testaments, including privileged forms. Further I am explaining the content requirements of testament, with special attention to side clauses of testament or the possibility of stating alternate succession and trust succession, as well as the restriction on testator’s freedom to create testament by the claims of non-negligible heirs who are entitled to a mandatory part of the patrimony. The remaining subsections describe the revocation of the testament, disinheriting and allocation of the patrimony.

In the following fourth chapter is defined the concept of legacy, which allows the testator to allocate to a person individual things from the patrimony or establish in his or hers favor a right. In addition, this chapter describes ways of establishing or revoking the legacy.

While in the fifth chapter I am briefly defining the essence of two other types of testamentary dispositions, the inheritance contract and the postscript, and pointing out the main differences between those and testament, the last chapter is dedicated to a comparison of Czech and German testament legislation and introduces some institutes that are unknown to Czech law of succession.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK