Úroveň znalostí problematiky srdeční zástavy u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci a jejich příbuzných ve srovnání s běžnou populací.

• Název práce v češtině: Úroveň znalostí problematiky srdeční zástavy u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci a jejich příbuzných ve srovnání s běžnou populací.
• Název v anglickém jazyce: Level of knowledge about cardiac arrest in patients after cardiopulmonary resuscitation and their relatives in comparison to general population.
• Klíčová slova: srdeční zástava, laická resuscitace, historie resuscitace, úroveň znalostí, edukace.
• Klíčová slova anglicky: cardiac arrest, lay person resusctitation, history of resuscitation, a level of knowledge, education.
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250)
• Vedoucí / školitel: prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.10.2013
• Datum zadání: 17.10.2013
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2014 13:15
• Místo konání obhajoby: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.04.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2014
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B01602)
• Oponenti: Mgr. Bc. Kateřina Bourková

Předběžná náplň práce

ABSTRAKT
Poskytování neodkladné laické resuscitace v případě ohrožení života je povinností každého z nás. Znalost základních postupů je předpokladem pro její úspěšné zvládnutí od rozpoznání závažného stavu, správné aktivace záchranného systému a poskytnutí první pomoci.
Srdeční zástava je závažný medicínský, ale i celospolečenský problém. Přežití nemocných s mimonemocniční zástavou je závislé hlavně na charakteru základního onemocnění a době zástavy oběhu. Včasná kardiopulmonální resuscitace je předpokladem záchrany pacienta s dechovou či oběhovou zástavou. Úspěšnost kardiopulmonální resuscitace (KPR) dlouhodobě dosahuje přibližně 10 %. Neustálá edukace široké veřejnosti v technikách provádění kardiopulmonální resuscitace je proto nezbytná. Samotné zahájení kardiopulmonální resuscitace zvyšuje šanci na přežití 2 – 3 násobně. Přesto není někdy pomoc poskytnuta svědky vůbec, často pro neznalost správných postupů a z obavy z vlastního selhání. Práce je zaměřena na kvalitu informací o správných postupech při vyhodnocení akutní situace a poskytnutí laické resuscitace.
V teoretické části se zaměřuji obecně na historii resuscitace a zavádění nových postupů při poskytování laické resuscitace. Další kapitola bude věnována možnostem vzdělávání laické populace v pravidlech poskytování první pomoci. Empirickou část povedu jako kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření, kde výzkumný vzorek bude 100 respondentů. Jako respondenty jsem zvolila pacienty po prodělané srdeční zástavě a jejich příbuzné, srovnávací skupinou bude běžná populace, která se s touto příhodou osobně nesetkala.
Cílem této práce je zjistit, zda úroveň znalostí problematiky srdeční zástavy, jsou u pacientů po prodělané příhodě a jejich příbuzných vyšší než ve srovnání s běžnou populací.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Providing emergency basic life support in life threatening situations is a duty of everyone. Adequate knowledge of all recommended procedures is a prerequisite for succesful management of a critical situation including identification of an emergency, activation of rescue system and provision of first help.
Cardiac arrest is a significant socioeconomic burden. Survival of cardiac arrest victims depends on the underlying disease and lenght of cardiac arrest. Early CPR (cardiopulmonary resuscitation) is a most important factor of potential survival. However, effectivity of CPR for longterm survival reaches only around 10%. Therefore, ongoing education of general population in all techniques of CPR is justified and necessary. Just the initiation of CPRitself increases the chances for survival 2-3 fold. But, unfortunately, this emergency help is not provided always.
This work is focused on evaluation of the quality of informations on recommended procedures and activities during acute setting and provision of lay person basic life support. In a theoretical introduction I describe the history of CPR and education of general population.
Empirical part provides quantitative research based on a questionnaire with 100 respondents. Respondents are divided into two groups, persons who survived cardiac arrest and their relatives compared to general healthy subjects. The aim of this work is to define the level of knowledge about the topic of cardiac arrest and CPR and to confirm, whether this knowledge is better in persons who survived cardiac arrest and their relatives compared to general healthy subjects.