Dynamická kognitivní struktura jako základ metody v teologii

• Název práce v češtině: Dynamická kognitivní struktura jako základ metody v teologii
• Název v anglickém jazyce: Dynamic Cognitional Structure as Foundations of the Method in Theology
• Klíčová slova: transcendentální teologie, kognitivní struktura, metoda v teologii, Bernard Lonergan, autenticita
• Klíčová slova anglicky: transcendental theology, cognitional structure, method in theology, Bernard Lonergan, authenticity
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra systematické teologie a filosofie (do 2023) (26-KST)
• Vedoucí / školitel: prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.10.2013
• Datum zadání: 18.10.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 18.10.2013
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2016 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.03.2016
• Datum odevzdání tištěné podoby: 11.03.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2016
• Oponenti: doc. ThLic. Michal Altrichter, Th.D.
• Konzultanti: doc. ThLic. Mgr. Denisa Červenková, Th.D.

Zásady pro vypracování

Práci bych chtěl strukturovat následujícím způsobem: po stručné prezentaci historicko-teologického kontextu Lonerganova bádání bych se pokusil popsat pojem dynamická kognitivní struktura a teologickou metodu, která z tohoto základního konceptu vychází. V další části tyto předpoklady budu konfrontovat s kritikou ze strany novodobého filozofického a teologického myšlení. Nakonec se pokusím nabídnout svoji syntézu, která by snad mohla být přínosná pro teologické bádání v současné době.

Seznam odborné literatury

Seznam vybrané odborné literatury
Primární literatura
Lonergan, Bernard, Collection, Collected Works of Bernard Lonergan (= CWBL), Toronto 1992.
– Insight : A Study of Human Understanding, CWBL, Toronto 1988.
– Method in Theology, London 1972.
– Understanding and Being, CWBL, Toronto 1990.
Rorty, Richard. Philosophy and the Mirror of Nature, Princeton 1979.
– Contingency, Irony, and Solidarity, Cambridge 1989.
– Objectivity, Relativism, and Truth, Cambridge 1991.
– Philosophy and Social Hope, London 2000.

Sekundární literatura
Brandom, Robert, ed., Rorty and His Critics. Oxford and Cambridge 2000.
Crowe, Frederick E., Appropriating the Lonergan Idea, Washington 1989.
Davidson, Donald, Inquiries Into Truth and Interpretation. Oxford and New York 1984.
– "The Structure and Content of Truth." Journal of Philosophy 87, June 1990.
Dewey, John, Experience and Nature. In Later Works of John Dewey, Vol. 1, Jo Ann
Farrell, Frank B., Subjectivity, Realism and Postmodernism: The Recovery of the World in Recent Philosophy. Cambridge 1994.
Flanagan, Joseph, Quest for Self-Knowledge: An Essay in Lonergan's Philosophy, Toronto 1997.
Haack, Susan, Evidence and Enquiry: Towards Reconstruction in Epistemology. Oxford and Cambridge 1993.
Kulp, Christopher B., ed., Realism/Antirealism and Epistemology. Lanham 1997.
McDowell, John, Mind and World. Cambridge 1994.
Liddy, Richard, Transforming Light: Intellectual Conversion in the Early Lonergan, Collegeville 1993.
Meynell, Hugo, An Introduction to the Philosophy of Bernard Lonergan, London1976.
Quine, Willard Van Orman, "Two Dogmas of Empiricism." In: From a Logical Point of View. Cambridge 1953.
Sala, Giovanni B., Die Struktur der menschlichen Erkenntnis. Eine Erkenntnislehre, Darmstadt 2009.
Sellars, Wilfrid, Science, Perception and Reality, London and New York 1963.
Tracy, David, The Achievement of Bernard Lonergan, New York 1970.
Tekippe, Terry, What's Lonergan Up to in Insight, Collegeville 1996.

Předběžná náplň práce

Anotace: Cílem dizertace je zodpovědět otázku, nakolik systematizace procesu lidského poznání může být základem pro teologickou metodu v postmoderní době. Hlavním předmětem bádání je především takzvaná „dynamická kognitivní struktura“, kterou ve svém díle představil kanadský myslitel Bernard Lonergan. Záměrem této studie je přitom analyzovat jeho epistemologii v kontextu „zobecněné empirické metody“ a prozkoumat relevanci této metody pro současnou teologii. Práce se také zaměřila na otázku, nakolik může teologická epistemologie stát na čistě rozumovém poznání a nakolik vyžaduje, aby byla kryta autentickým duchovním životem existenciálního subjektu.

Shrnutí: Zvolil jsem přístup, který využívá a prezentuje i sám Bernard Lonergan na základě popisu dynamické kognitivní struktury. Přecházím postupně od indukce k dedukci, od deskripce jednotlivostí k obecným soudům, od analýzy k syntéze, od popisu kontextu Lonerganova myšlení a rozboru jeho transcendentálního přístupu ke kritickému posouzení jeho přínosu a zhodnocení jeho relevance pro teologickou reflexi v postmoderní době. Při volbě metodologie jsem také vzal velmi vážně Lonerganovu syntézu (1) spirituální teologie s teologickou epistemologií a (2) filozofie Boha s funkční specializací teologie, kterou tento kanadský autor nazval „systematizace“ (systematics).
V hodnotící části jsem částečně využil také komparativní metodu, při které jsem konfrontoval Lonerganem užívanou epistemologii s kritikou post-analytických filozofů, zejména pak Richarda Rortyho. V závěrečných úvahách jsem aplikoval syntetizující pohled, který mi pomohl jasně stanovit hlavní přínos Lonerganova díla. Také jsem uplatnil historii a dialektiku, jakožto dvě významné funkční specializace, zejména tam, kde dovádím Lonergana k rozpravě s myšlením Charlese Taylora; využil jsem přitom jak Taylorův pohled na sekularizaci v rámci objasnění historicko-teologického kontextu vzniku transcendentální metody v teologii, tak jeho koncepci autenticity při aktualizaci Lonerganova přístupu v post-kritické době.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Abstract: The goal of this doctoral thesis is to take a close look at the process of human understanding as foundations of theological method in postmodern age. In the very center of my research is so called “dynamic cognitional structure” presented by Canadian thinker, Bernard Lonergan. The purpose of the study is to analyze his epistemology in the context of the “generalized empirical method” and to investigate the relevance of this method for contemporary theology. The thesis also focuses on the question if theological epistemology could be based on intellectual knowledge only, or how far it requires authentic spiritual life of an existential subject.

Summary: The goal of this doctoral thesis is to take a close look at the process of human understanding as foundations of theological method in postmodern age. In the very center of my research is so called “dynamic cognitional structure” presented by Canadian thinker, Bernard Lonergan. The purpose of the study is to analyze his epistemology in the context of the “generalized empirical method” and to investigate the relevance of this method for contemporary theology. The thesis focuses on the question if theological epistemology could be based on knowledge only, or how far it requires authentic spiritual life of an existential subject.
The thesis is composed of four chapters. Chapter One is introductory and explores the historical and theological context of the origins of transcendental method. The chapter describes the modern age of mobilization as a response to the increasing process of secularization in the society. In the theology at that time, Jesuits Joseph Maréchal, Karl Rahner, Johannes B. Lotz and others tried to reply more prudently to challenges of Kantian rationalism with their transcendental Thomism inspired by Phenomenology and Existentialism.
Chapter Two examines Lonergan's dynamic cognitional structure and particular patterns (sensing, perceiving, imagining, inquiring, understanding, formulating, reflecting, grasping the inconditioned, judging) leading to human knowledge. The chapter analyzes all steps of this process and its levels: empirical, intelligent, rational, ethical and religious. In the center of this investigation is the experience of conversion (intellectual, moral or religious) that causes the change of horizon.
Chapter Three describes Lonergan's transcendental method as a way of implementation of the dynamic cognitional structure. The analysis of so called “generalized empirical method” shows how far human subject uses both external and internal data in the process of understanding. The chapter deals with two theological phases (both mediating and mediated) that consist of eight “functional specialties” (research, interpretation, history, dialectic, foundations, doctrines, systematic and communications).
Last chapter is subdivided into three parts. First one focuses on Lonergan's main achievements, second one concentrates on criticism of the Lonergan's method and its assumptions, and third one indicate some fields in which could be this approach revised and updated. The particular attention is dedicated to post-analytic philosophy (especially Richard Rorty and his criticism), and to Charles Taylor's concept of authenticity that could be a rewarding inspiration for the application of Lonergan's methodology in today's theology.